Jako první z našlapané české oštěpařské skupiny splnila limit na olympijské hry v Tokiu. Nikola Ogrodníková (30), jedna z hvězd 60. ročníku Zlatá tretra Ostrava (19. května), má podle trenéra Jana Železného našlápnuto výborně. „Jsme spolu dva roky. Loni si to sedalo, teď se mi to fakt líbí,“ říkal Železný. „Když zůstane Nikola zdravá, tak věřím, že jí to vyjde nejenom v Ostravě, ale i na olympiádě.“ Ogrodníková se nad jeho slovy jen usmívá. „Je důležité, aby vám trenér věřil. Pak je tady ještě jeden hrozně důležitý element - což jsem já. Já si taky musím věřit.“
Na Zlaté tretře bude házet i Špotáková i Kolaková, jak na vás tato konkurence působí?
„Já mám za poslední roky ráda závody, kde jsou kvalitnější oštěpařky, protože mi to pak pomáhá lépe s hlavou pracovat na velkých závodech. Já tady mám trochu problém, že to je můj domácí stadion, tak je to někdy složité. Některé roky se mi tady daří, některé ne. Chci si hodit nějaké své maximum. A budu se snažit vyhrát.“
Jak jste připravená?
„Podle prvních závodů docela jo. Viděla jsem to i v Africe, jak jsme trénovali. Letošní rok by mohl být hodně podobný tomu 2018. Chtěla bych stabilizovat výkonnost, protože jsem měla nějaké výkyvy. Na to bych se zaměřila.“
Jste ráda za potvrzení limitu na olympiádu?
„Nechci to říct nějak namyšleně, ale já nepočítala, že bych to nehodila. Žila jsem v tom, že tam jedu. Jsem ráda, že jsem administrativní věc splnila, ale nějak jsem to neprožívala.“
Jan Železný říká, že vás v tréninku vidí hodně dobře, že jdete nahoru. Co to s vámi dělá ohledně olympiády? Nedostává vás to pod tlak: Nebo vás taková slova spíš těší a nakopávají?
„Je důležité, aby vám trenér věřil. Pak je tady ještě jeden hrozně důležitý element - což jsem já. (usmívá se) Já si taky musím věřit. Hlavně, když vidíte na tréninku vnímání techniky i to, kam lítají hody, tak je to fajn. Vyhodnotíte si to a vidíte, že limity, které se zdály být v nedosažitelnu, jsou dosažitelné.“
Minulou sezonu vám oštěp často výrazně ulítával do strany, to jste odstranili?
„To je jedna z věcí, co mám nahranou už z mladších let. Musím říct, že letos jsme se tomu pověnovali. Ano, sem tam mi to doleva ulítne, ale asi ne tak, jako loni. To byla hrůza. Minulý týden jsem tady v Ostravě na závodech hodila jen jeden pokus mimo výseč, jinak to docela šlo. Pracujeme na tom.“
Díváte jenom na olympiádu, nebo i dál?
„Hmmm... Jo, takhle to myslíte, kariéra? (usměje se) Chtěla bych ještě na další olympiádu. Já to mám tak, že jsem teprve začala. Nemám vůbec myšlenky, že bych měla končit. Vůbec na to nemyslím, přijde mi, že pořád stoupám nahoru a mám se pořád co učit. Byla by škoda končit.“
I v tomhle pro vás může být Bára Špotáková vzorem?
„Kdybych byla podobný somatotyp jako ona, tak by to bylo hezké. Ale ono hrozně záleží na zdraví, protože to je hodně důležité. Samozřejmě bych chtěla házet co nejdéle, ale taky chci nějak plánovat svůj osobní život, takže do padesáti určitě házet nechci.“
Od března jste tetičkou, dělá to s vámi něco?
„Když vidím malou, jsem moc ráda, že je na světě, že máme v rodině nový přírůstek. Ale že bych pomýšlela, že už bych taky chtěla... To přijde samo. Zatím mám atletiku a myslím si, že tak je to správně. Ono se to nedá naplánovat. Buď to přijde, nebo to nepřijde. Děti bych určitě chtěla, nejsem ten typ ženy, která nechce děti, ale ještě na to nepřišel ten správný čas.“
Věřila jste, že Tretra letos opravdu bude? Nezapochybovala jste?
„Byla jsem přesvědčená, že bude. I když se závody po světě rušily nebo přesouvaly, tak jsem doufala, že Tretra zůstane. Nebo se přesune o pár týdnů později. Pochybnost jsem ale neměla žádnou.“
