V zimě mu bolavých 16 centimetrů scházelo k obhajobě zlata na halovém mistrovství Evropy. Koulař Tomáš Staněk ale dostal pro letní sezonu solidní bolestné. Navzdory historické konkurenci ve své disciplíně se dostane na start všech čtyřech závodů základní části Diamantové ligy. „Manažersky je to velký oříšek,“ usmívá se.
Ukáže se na Daňkově i Odložilově memoriálu a taky na Zlaté tretře. Tomáš Staněk se ale může těšit i na Diamantové ligy ve Florencii, Lausanne, Chořově a Londýně. Muž, který má doma už šest velkých medailí, má tak další důkaz, že ho ve světě berou.
Jak si permanentní místo v Diamantové lize ceníte?
„Je těžké tam toho závodníka protlačit. Mnohé mítinky jsou na osm (závodníků). Když tam vezmete tři Američany, jednoho Brazilce, jednoho Novozélanďana, tak už zase tolik těch míst nezbývá. Věřím, že manažersky je to velký oříšek. Pro mě je jenom čest tam být. S tolika medailemi jsem byl na waiting listu do Florencie, protože tam asi Italové chtějí dostat svoje koulaře. Což je pochopitelné, mají na to právo. Ale o to jsem radši, že jsem se tam dostal.“
Co chcete v elitní soutěži předvést?
„V mítinkovém podání je to nejdůležitější závod, jaký je. Je důležité se tam předvést v nějaké kvalitě, zvlášť když mám domluvené všechny čtyři. Chci navázat na předešlé medailové úspěchy, abych si tam udělal hezké jméno.“
V zimě jste se po čase opět blížil 22 metrům, pomůže vám top konkurence dostat se ještě dál?
„V létě i v zimě byla Evropa, na světě jsem kvůli zranění nebyl. Viděli jsme se jenom na mítincích, jsem rád, že těch mítinků bude víc a víc. Ne, že bych se v call roomu rozklepal, už mám něco za sebou. Ale je lepší, když se s klukama vidíte, s některými mám dobrý vztah. Takže se těším, že je uvidím i mimo sektor.“
S kým se nejvíc kamarádíte?
„Asi s Joem Kovacsem, to je asi největší pohodář. Ale Ryan Crouser je taky super kluk. Z Evropy… Nemají mě moc rádi, když jsem jim sbíral medaile. Ale i tam jsou kluci. Leo Fabri? Super kluk! S Poláky moc ne, ti mě nemají rádi…“ (směje se)
V březnu na halovém ME v Istanbulu jste předvedl výkonem 21,90 metru, váš nejlepší na velké akci, a stejně to stačilo jen na stříbro. Jak na to vzpomínáte?
„Každý, kdo útočí na medaile, chce asi na ty nejvyšší příčky. Já jsem věděl, že na nejvyšší příčky mám. Trošku mě zaskočilo, že se rozdávaly na takových metrech, což nikdy v historii nebylo. O to lepší, že to byl boj až do konce. Vzpomínám na to skvěle. Sice to bylo stříbro, ale pátá medaile za sebou z Evropy, takže asi dobrý žně… Ten výkon je asi hoden i zlata, ale byl stříbrnej, co se dá dělat…“
Zimní příprava proběhla v pořádku?
„Určitě jo. Povedlo se mi už loňské mistrovství Evropy v Mnichově. Byl jsem na tom skvěle a od té doby jsem nebyl zraněný, neměl jsem žádnou překážku. Letos v hale jsem na to navázal, nejhorší závod jsem měl 21,43, to byla taky dobrá vlna. Dlouhodobě jsem zvládnul pracovat, polykat tréninkové dávky. Nese to ovoce. Dal jsem si nějaké osobáky. Příprava byla samozřejmě dlouhá. Tím, že jsem to absolvoval všechno bez nějakých omezení, tak únava je trošku větší. Ale o to důležitější je to položení základního kamene pro letní sezonu. Věřím, že první závod může být velmi dobrý.“
Trénujete často na hraně a máte za sebou dost zranění, čím to, že teď zdraví drží? Choval jste se zodpovědněji?
(směje se) „Nechoval… Ale měl jsem asi to štěstí, že žádné z těch zranění, která jsem měl dřív, mě nelimitovala. Podařilo se je zaléčit, že se neobjevila, zůstala schovaná někde pod pokličkou. Tudíž jsem se v tréninku nemusel brzdit hlavou a mohl jsem bejt ten bejček (Staňkova přezdívka)…“ (smích)
První závod vás čeká v úterý na Memoriálu Ludvíka Daňka v Turnově, co tam od vás můžeme čekat?
„Těším se na něj moc. Ačkoli tam nebývá úplně dobré počasí, po deseti letech je předzvěst, že by měl být hezký víkend a hezké pondělí a úterý. Extra se na ten závod nepřipravuju, ale jsem rád, že tady je. Nemusím mít první závod na Diamantové lize, což je lepší.“
Letošním vrcholem je srpnové mistrovství světa v Budapešti, myslíte si na medaili?
„Byl by to asi takový sen, na který cílím. Příští rok je olympiáda a potkání se se světovými koulaři je samozřejmě důležité. Závodit s nimi určitě budu, starty na Diamantových ligách mám potvrzené. Fackovat se budeme často a uspět v téhle generace je extrémně těžké. Evropa se neskutečně posouvá. Ale čím jsem starší, tak zvládnu o to víc s tělem pracovat. Znám se, vím, kdy povolit, kdy přidat. Myslím, že jsem neřekl poslední slovo…“
TOMÁŠ STANĚK V DIAMANTOVÉ LIZE
2. června Florencie
30. června Lausanne
16. července Chořov
23. července Londýn
Témata:
atletika, sport, vrh koulí, Evropa, Tomáš Staněk, Lausanne, Londýn, úraz, Diamantová liga, Florencie, Mistrovství Evropy, léto, Zlatá tretra Ostrava, Sport na Heureka.cz
Související články
