Helcelet pořádá dětské kempy: Jsou slabé a tloustnou. Peníze? Směšný

Video placeholder
Helcelet pořádá dětské kempy: Jsou slabí a tloustnou. Peníze v atletice? Směšný
Helcelet odmítá vakcínu, a tak závodí jen doma.
Adam Sebastian Helcelet během olympijského desetiboje v Tokiu
Český desetibojař Adam Sebastian Helcelet na olympiádě v Tokiu při vrhu koulí
Adam Sebastian Helcelet během olympijského desetiboje v Tokiu
Adam Sebastian Helcelet na olympiádě v Tokiu během desetiboje
5
Fotogalerie
Atletika
Začít diskusi (0)

Na olympiádě v Tokiu se mohl desetibojař Adam Sebastian Helcelet pyšnit jedním kuriózním titulem. A to „nejhezčím knírem.“ V podcastu Přes Příkop také prozradil, že jeho prapradědečkem byl známý revolucionář, politik, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu i milenec slavné spisovatelky Boženy Němcové. Jak se chce ve své disciplíně ještě dvaatřicetiletý atlet zlepšovat a proč se kromě sportu začal věnovat i studiu? Nejen to se dozvíte ve VIDEU.

Jak udržujete svůj knír?
„Musím ho upravovat několikrát denně, mýt, sprchovat, mám na to speciální pomády. Olejíčky, přípravky před spaním. Tohle všechno musím absolvovat. Ráno navoskuji, odpoledne znovu, občas přeprat, k večeru zase. Když už to mám, tak to musím udržovat, aby to nějak vypadalo (smích).“

Jak jste se vůbec k tak pěstěnému kníru dostal?
„To vzniklo v souvislosti se školou. Psal jsem bakalářku a blížilo se výročí založení Československa. Ležel jsem v knížkách a viděl jsem, jak tam tehdejší chlapi měli právě takové kníry. Řekl jsem si: vousy mi nerostou po stranách, opravdu roste akorát ten knír. Bavil jsem se s manželkou a říkala: klidně si nech knír, ale hlavně neměj dlouhé vlasy, to se mi u chlapů nelíbí. Plánoval jsem knír mít do těch oslav 28. října. Nějak to nerostlo, tak jsem si usmyslel, že ho nechám ještě do svatby. Pak tedy do olympiády, aspoň bude sranda. A pak se spustil takový humbuk, psali mi i z Ameriky. Tak jsem si ho nechal, když už mě lidé takhle znají.“

S manželkou Denisou se věnujete kempům a příměstským táborům. Jak jsou na tom dnešní děti s kondicí?
„Generace dětí, jaká dnes vyrůstá, je ohromně slabá psychicky. Nezvládají zátěž, nechce se jim a tloustnou.“

Mnoho sportovců mluví o „vítězné mentalitě.“ Dá se to naučit, nebo ji musíte mít v sobě?
„Potkal jsem lidi, kteří to měli v sobě. Takový zápas, jiskru pro soutěžení, chtění vyhrát. S tím se musíte narodit. Nemůžeme nikoho přemlouvat, aby chtěl vyhrávat. To musíte cítit. Nejsem si jistý, jestli dnešní děti právě tohle mají v sobě. Já, když jsem začínal, tak mě nenapadlo, že bych něco nevyhrál. A když jsem prohrál, tak to pro mě končil svět. Ale bylo to pozitivní v tom, abych na sobě ještě víc makal a doladil věci, které mi nešly. I na porážkách můžete najít něco pozitivního.“

Coby vrcholový sportovec jste se věnoval i studiu, máte další projekty. Jak se vám to povedlo skloubit se sportem?
„To je možná důvod, proč jsem nebyl úplně v topu jako Roman Šebrle, nebo Tomáš Dvořák. Právě ten mi řekl: jestli chceš být nejlepší, nemůžeš u toho dělat školu. Fokus pak jde jinam, přitom třeba konkrétně v desetiboji je potřeba dát hodně času regeneraci. Dnes mám další projekty, nad kterými přemýšlím pořád, i během sportování. Jiní kolegové z atletiky během volna hráli videohry. Taky jsem si to zkusil, ale přišel mi ten čas promarněný. Proto jsem se přihlásil na VŠ, na humanitní studia. Bavilo mě to a chtěl jsem využít ten čas. Máme hodně sportovců, kteří po konci kariéry neví co se sebou, nebo neumí nakládat s penězi. Do toho se mi nabalil sportovní management. Zároveň je tohle všechno znát na mých sportovních výkonech. Je také třeba říct, že atletikou se moc nezajistíte. Někdy je to až směšné. Na to by se mohla veřejnost také podívat, když nás kritizují.“

Bral jste právě finanční ohled do souvislostí s tím, zda se opravdu máte profesionálně atletice věnovat?
„V šestnácti jsem přišel na Duklu za Tomášem Dvořákem. Nepochyboval jsem nad tím, že by mi sport nevyšel. Pak ale přicházela zranění, uteče pár let, vlak začne ujíždět a už to není takové, jaké jsem si to naplánoval. Různé přešlapy a zranění mě dovedly i k tomu, abych začal přemýšlet nad tréninkem a že bych třeba jednou mohl dělat trenéra.“

VE VIDEU SE DOZVÍTE: 

  • Čemu se věnuje jeho manželka, bývalá atletka Denisa Helceletová, dříve Rosolová?
  • Jaké jsou zrádnosti desetiboje?
  • Jak se chce posunout v rychlosti a dynamice pohybu?
  • Jakou roli hraje v desetiboje psychika? 
  • Co všechno desetiboj obnáší? 
  • Jsou desetibojaři náchylnější ke zraněním?
  • Co mu chybí ke kvalifikaci na olympijskou Paříž? 
  • Bude vést své děti ke sportu?

Začít diskuzi