Přilétli mimozemšťani: Järvinen míří k metě 9000. Kdo je český Haaland?

Tomasu Järvinenovi je teprve osmnáct let, jeho zlatý desetiboj z juniorského MS v Limě ale dává poměrně senzační představy do jeho další kariéry. „Ty výkony jsou naprosto super, tenhle kluk, když bude zdravý a dobře vedený, bude dělat devět tisíc bodů,“ řekl o něm Roman Šebrle, který slavnou hranici překonal první a stále je jedním ze čtyř členů prestižního klubu 9000.

Järvinen v Limě výkonem 8425 bodů z juniorského desetiboje zůstal jen deset bodů za světovým rekordem kategorie Niklase Kaula. „Když bude příští šance, mezi dospělými, dát světový rekord, tak to tentokrát o deset bodů nebude,“ řekl Karas. „Tak vysoký je jeho potenciál. Není to z mé strany skromné, ale všichni umíme počítat.“ Järvinen je vysoký, hubený kluk s geny dvou výtečných vícebojařů – maminky a televizní moderátorky Kateřiny Nekolné a finského tatínka Miky. Svůj desetiboj má postavený velmi podobně jako Šebrle.

„Stoprocentně,“ potvrzuje bývalý rekordman. „Do dálky má 770, do výšky 212, to jsou v desetiboji neuvěřitelné body. Je rychlý, vytrvalý, diskem bude házet daleko, tyčku se taky naučí. Může dělat devět tisíc bodů, stoprocentně.“

Při srovnání výkonů v osmnácti letech Järvinen Šebrleho válcuje. Je to spíš statistická perlička, protože pozdější světový rekordman se tehdy atletice teprve začínal věnovat naplno a svůj průlom zažil v dalších letech. Järvinenovy výkony ale každopádně zvoní.

I trenér Karas je bývalým desetibojařem a má v ruce ryzí talent, který už překonal první potíže. V minulosti měl zdravotní problémy. „Bylo to náročné období, byl jsem hodně nemocný. Měl jsem problémy s imunitou i s psychosomatickým zvracením. Jakákoli lehká nervozita mě mohla rozhodit tak, že jsem se poblil. Byl jsem podvyživený,“ vzpomíná Järvinen.

Tehdy uvažoval, jestli má pro něj vrcholový sport smysl. Zlomem byl kontakt s lékařem olympijského týmu Jiřím Dostalem. „Pomohl mi s krevními testy, abychom zjistili, kde je problém,“ líčí Järvinen, který zásadně upravil svůj jídelníček. „Když jsme na soustředění, tak občas sním třeba až čtyři talíře jídla.“ Järvinena teď čeká přechod do dospělé kategorie. Teprve tam si zkusí opravdový desetiboj s těžší koulí a diskem a vyššími překážkami.

„Ale je vidět, že má disciplíny na vysoké úrovni. V kouli mu sedmička nevadí, spíš mu technicky pomáhá, že je těžší. Diskem bude za dvanáct měsíců házet kolem pětačtyřiceti mužským,“ věří Karas. „Teď trénuje na pětadvaceti, třiceti procentech, jak normálně desetibojaři trénují…“

Vtip je v tom, že Järvinen není osamocený, patří do početné skupiny talentů s unikátními možnostmi. Mladou tlupu přirozeně vede čtvrtkařka Gloria Lurdes Manuel, která se v devatenácti letech dostala do semifinále olympiády a skončila čtvrtá na mistrovství Evropy. V Paříži závodil i o pár měsíců mladší půlkař Jakub Dudycha, který v sezoně smáznul 26 let starý národní rekord. Na OH nebyl fit a předčasně ukončil sezonu, to ale na jeho vyhlídkách nic nemění.

„Tomas, Lurdes a Dudycha jsou výjimeční,“ říká Karas, který tuhle trojku řadí do kategorie mimozemšťanů, atletů s předpoklady bojovat na nejvyšší úrovni v globální konkurenci. A přidává další jména. Dálkaře Petra Meindlschmida a taky dvojčata Michala a Ninu Radovi, kteří září v disciplíně na 400 metrů překážek.

A to jsou tu ještě další medailisté z Limy, koulařka Martina Mazurová, sedmibojařka Adéla Tkáčová a tyčkař Jan Krček. Kde se všichni vzali?

„Je to náhoda. Všichni se narodili kolem stejného roku. Nevím, jestli rok předtím nebyl nějaký menší Černobyl…“ směje se Karas.

Hlava jako Haaland

Pozuruhodný je případ jihočeských dvojčat. Michal i Nina Radovi excelují v několika disciplínách, letos ale zářila především v běhu na 400 metrů překážek. V červenci v Banské Bystrici v jeden den vyhrála dorostenecké mistrovství Evropy. Z Limy přivezl Michal stříbro, když mu k titulu scházely čtyři setiny sekundy.

„Máme se na co těšit, nejvíc na něm oceňuju charakter, co dokáže v závodě hlavou. Já mu říkám Haaland. Tyhle lidi poznáte už před závodem, mají hlavu nahoře, je na nich poznat sebevědomí. Bude to velký závodník,“ říká trenér sourozenců Jiří Couf. „I Nina bude dobrá, ještě o ní uslyšíme. Jsou fakt mimořádní, hlavně hlavou, myšlením, a jací jsou to lidi.“

Rada je ve vývoji trochu napřed a v Limě svými výkony šokoval. V závodě na mužských překážkách posunul juniorský národní rekord na čas 49,30 sekundy. V sedmnácti se dostal na šest desetin k hodnotě olympijského limitu do Paříže. V Limě porazil i spoustu o dva roky starších soupeřů.

„Upřímně, já si nepřipouštím, že bych někdy mohl prohrát. Samozřejmě, je to možné, ale nechci do závodu jít s tím, že jsou starší, že mají rychlejší časy. Jdu do toho s tím, že tam nechám všechno, a uvidím, na co to bude stačit,“ říká Rada.

Závodí přitom v disciplíně, kde sebevědomý Nor Karsten Warholm ukázal, že Evropané mají šanci. Rada má ale vzor jinde. „Warholm mě moc neinspiruje, inspiruje mě jeho soupeř Dos Santos. Ve Warholmovi se moc nevidím. Přijde mi to až moc,“ říká Rada.

Oba sourozenci jdou přitom dopředu přirozenou cestou, nejsou to juniorské rychlokvašky. „Říkám jim: Nezlobte se, že vás šetřím. Mohl bych je využít, ale mně jde o ně,“ říká Couf.

Osobní rekordy v 18 letech

Atletika

2. září 2024 • 21:16

Zázrak Järvinen v cíli objal maminku: Bylo to emotivní, slzy jsem neudržel

Blesk sport

31. srpna 2024 • 19:13

Syn moderátorky ČT Nekolné vyhrál mistrovství světa: Můj kluk je úkaz!