Pár týdnů už jede oštěpař Jakub Vadlejch doma naplno jako dvojnásobný tatínek. K prvorozené Emmě nedávno s manželkou Lucií přivítali na svět Ellu. Ani rodinné radosti, ani čtyřiatřicet let na hřbetu mu ale nebrání v dalších sportovních snech. Zvlášť po olympiádě v Paříži, kde mu medaile uletěla o pouhé čtyři centimetry. „Končit nehodlám. Rád bych zabojoval o další medaili a ideálně o tu zlatou,“ říká muž, který byl počtvrté za sebou vyhlášen Atletem roku.
Vzpomínky na Paříž nechal Jakub Vadlejch vyvanout a po hořkém konci olympijského závodu si trochu užíval. Nejdřív krátkého odpočinku, když sezonu ukončil ještě před finále Diamantové ligy. Potom dlouhých pochodů, při nichž si ujasnil myšlenky. A pak už z něj byl správný táta.
Jak zvládáte péči o malou Ellu?
„Je to samozřejmě náročnější, ale zatím je to zvládnutelné. Až budu víc pryč a nebudu úplně stoprocentně doma, tak to bude výrazně těžší. Ale je to super, je to další velké požehnání doma.“
Do chodu domácnosti jste teď zapojený hodně?
„Máme to teďka trošku rozdělené, že já mám starší Emču v naší ložnici, Lucka je ve vedlejším dětském pokoji a má menší. Starší Emča se ještě v noci budí na mléko z lahvičky. I takovéhle věci řešíme. Snažím se opravdu pomáhat absolutně se vším, a dokud můžu a mám čas, tak taky budu.“
Jak probíhal výběr jména?
„Vybíral jsem ho já. Měli jsme dopředu domluvu, že kluky bude vybírat žena a holky já. Říkal jsem dopředu, že chci Emmu a druhou Ellu.“
Líbí se Emičce malá sestřička?
(usmívá se) „Je velice nadšená, ale jak to tak bývá, trošku jí omačkává hlavičku. Přece jenom ta motorika není taková jako u nás. Snažíme se ji mírnit, ale láskou by ji snědla.“
Olympijskou sezonu jste ukončil dřív, pomohly vám dva týdny odpočinku navíc?
„Začínal jsem v březnu a sezona byla dlouhá. Věděl jsem, že bude dlouhá. Samozřejmě, kdyby olympiáda dopadla úplně skvěle, tak bych třeba rozhodnutí změnil. Ale opravdu jsem toho měl dost nejenom fyzicky, ale psychicky. Zkrátka jsem tomu obětoval úplně všechno, nejenom v sezoně, ale samozřejmě i v přípravě. Nebylo to zas takové zkrácení sezony. Bylo to o dva týdny a potřeboval jsem zkrátka oddych. Ono se zdá, že je to málo, ale jde o to, aby hlavně člověk načerpal chuť do další. Každopádně nehodlám končit. Mám motivace na rozdávání a těším se na další roky. Příští je mistrovství světa, rád bych zabojoval o další medaili a ideálně o tu zlatou, která mi chybí.“
Budete v přípravě něco měnit?
„Myslím si, že všechno funguje. Letos se zkrátka na olympiádě sešlo úplně všechno. Ukáže se v budoucnu, jestli to byla nějaká statistická odchylka, nebo nový standard. Myslím si, že spíš to první. Hodit dvakrát přes osmdesát osm a půl, hodit to ve finále, když je potřeba… Fakt to bylo letos skvělé.“
Připomeňme, že jste vyhrál mistrovství Evropy, znovu patřil k nejlepším oštěpařům světa a počtvrté v řadě jste zvítězil i v anketě Atlet roku. Ačkoli Nikola Ogrodníková získala bronzovou olympijskou medaili…
„Je to anketa, takže rozhodují lidé. Já jsem letošní sezonu obětoval olympiádě, nějaké Diamantové ligy jsem vynechal, vynechal jsem i nějaké goldy (zlaté mítinky), které jsem měl slíbené. Ale i z těch pár závodů jsem vyhrál Dimantovou ligu, vyhrál jsem mistrovství Evropy. Na olympiádě jsem hodil o dva metry dál, než když jsem měl stříbrnou medaili. Myslím, že nemůžu být nespokojený a sezona byla skvělá.“
Jak jste si po ní čistil hlavu?
„Okamžitě jsem zmizel. Máme chalupu na Strakonicku, takže jsem se snažil zmizet tam, chodit, jezdit na kole a čistit pohybem. To je u mě nejčastější. Takže pohyb a zase pohyb, protože pohyb miluju a dělám ho pořád. I pro ty atletické tréninky... Je to můj život.“
V jaké fázi přípravy jste?
„Většinou se to přesně láme Atletem, potom se začíná zostra. Na druhou stranu mám letos v mezidobí tolik odděláno, různé túry a tak, že je to asi nejvíc v životě. Zrovna jsem si udělal zajímavý osobáček, že přes den jsem šel přes sedmdesát kilometrů.“
Něco jako Praha – Prčice?
„No, akorát že tři tisíce výškových, ne tisíc… Bylo to v Krkonoších, šel jsem s nejlepším kamarádem. Tohle mě přesně baví, to je pro mě relax, což se vlastně moc neslučuje, ale pro mě jo. Očistím se v hlavě a i tělo je potřeba dlouho očistit. To je pro mě nejvíc.“
Jak to bude vypadat doma, když budete muset odjet na delší soustředění?
„Vypadá to, že by přijela maminka ženy, takže úplně ideální varianta. Bude k dispozici dvacet čtyři sedm. Budu se snažit rodinu samozřejmě mít co nejvíce s sebou. I když malinká bude opravdu malinká, ale třeba do Afriky ji vzít chceme.“
Související články
