PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Byl to závod všech závodů oštěpařské olympijské historie. Finále pařížských Her přineslo šílenou přestřelku bezprecedentní kvality. Pákistánský silák Naršad Nadím šokoval soupeře olympijským rekordem 92,97 metru. Jakub Vadlejch se jako člen společenstva šampionů za ním pral o zbývající medaile. Po hodu 88,50 metru ze třetí série mu ta bronzová unikla o čtyři centimetry. O šířku makronky, kulinářského symbolu Francie.
Na Stade de France se právě čtyřikrát ozval zvon olympijských šampionů. S korunkou na hlavě do něj práskala Sydney McLaughlinová, čerstvá staronová světová rekordmanka na 400 metrů překážek. Jakub Vadlejch si fouknul do dlaní a ještě jednou to zkusil. Oštěp ale nedoletěl, kam chtěl. Ani tradiční česká jistota tentokrát nezafungovala.
Vadlejch skončil v olympijském finále v Paříži o čtyři centimetry čtvrtý a po pěti letech se přerušila jeho medailová série z velkých akcí. Český oštěpař bude chybět na olympijských stupních vítězů poprvé od roku 2004, kdy se s kariérou na Hrách loučil Jan Železný. Jde o historickou anomálii. Hod za 88 metrů zatím vždycky na medaili stačil, s výjimkou olympiády v Sydney 2000.
„Co k tomu říct? Řekl bych: Skvělý výkon, horší pořadí. Samozřejmě, medaili jsem chtěl, ale netušil jsem, že za osmdesát osm padesát medaile nebude,“ hodnotil Vadlejch. „A ty čtyři centimetry v oštěpu? To může být klidně i chyba měření. Zapichuje se nějaký bodec, on ten bodec, když je takhle, nebo svrchu… Je to titěrný rozdíl, který ale občas rozhoduje.“
Byl to nepochybně historický závod. Na startu se potkali dva olympijští šampioni, tři mistři světa, dva evropští šampioni. Všechny je převezl pákistánský svalovec Aršad Nadím, jehož zvykem je na dlouhé měsíce zmizet ze světa a pak zazářit.
Za celý loňský rok absolvoval jediný závod na světovém šampionátu v Budapešti, kde získal stříbrnou medaili. Letos se poprvé objevil před měsícem při pařížské Diamantové lize na stadionu Charlety. Hodil průměrných 84,21 metru a skončil čtvrtý.
Ve čtvrtek večer nastřádanou energii vypustil do prostoru nad zeleným trávníkem Stade de France rychlostí 110 kilometrů v hodině. Na jeho velehod 92,97 metru soupeři neměli jak reagovat. Nadím pak na vítězný hod navázal šestým pokusem ještě šestým pokusem, kdy hodil 91,79. Hned dvakrát tak překonal dosavadní olympijský rekord Nora Andrease Thorkildsena z Her 2008 v Pekingu (90,57).
Obhájce olympijského titulu, Ind Níradž Čopra, hodil druhým pokusem 89,45 metru, ale Nadímovy schopnosti tohohle večera byly moc i na něj. Stejně jako vloni na MS v Budapešti tak globálnímu oštěpu vládne postavami nesourodá dvojka z Jižní Asie. Nadím s Čoprou si jen vyměnili místa.
„Párkrát jsme se potkali a popovídali jsme se. Většinou mluvíme o tom, o čem se tak kamarádi baví. Navzájem si přejeme,“ uvedl Nadím.
O 15 centimetrů za zlatým hodem
Jakub Vadlejch si prožíval svůj vlastní příběh. Prvním hodem jen přehodil osmdesátimetrovou hranici. Tím druhým se přiblížil pětaosmdesáti metrům. Teprve třetí hod mu sednul. Padnul na 88,50 metru. Vyhecovaným zlatým hodem na nedávném evropském šampionátu v Římě hodil posledním pokusem jen o patnáct čísel dál. Tentokrát to ale bylo málo.
Dvojnásobný mistr světa Anderson Peters mu medaili vzal pokusem ze čtvrté série. Hodil o čtyři centimetry víc. Rána grenadského borce z Grenady šla přímo do českého sportovního srdce.
„Když se mě ptají, kolik chcete hodit, odpovídám: ´Já vím, že když se přiblížím ke své ideální technice, tak hodím tak daleko, že prostě vyhraju. To člověk tuší, ale je samozřejmě těžké se přiblížit k té ideální technice, k tomu ideálnímu hodu. Sledovat ostatní, čemu to pomůže?“ řekl jednou Vadlejch.
Jenže tenhle závod byl mimo jakékoli kategorie. Vadlejch předvedl znovu parádní výkon. Před čtyřmi lety v Tokiu by jím bral zlatou medaili. Jenomže čtvrteční oštěpařský večer na Stade France se vymykal dosud znám realitě. Svým stříbrným hodem z Tokia 86,67 metru by byl Vadlejch tentokrát až sedmý. Julius Yego a Julian Weber zírali, když jim hody za hranici 87 metrů stačily jen na páté a šesté místo.
„Jsem na něj hrdý, bojoval, holt někdo musí být čtvrtý, to je to nejhorší místo. Ale za ten výkon, za výsledek se nemusí vůbec stydět, protože to by všude bralo medaili,“ řekl Vadlejchův trenér Jan Železný. „Šel po tom. Je to super výkon. Že to nestačí? Čtvrté místo, je to sport, no. Já bych to otočil s Evropou a bylo by to lepší. Ale když to porovnám, sezona je i teď s tím čtvrtým místem skvělá. Konečně vyhrál velký závod, což Evropa je. Tady skončil čtvrtý o čtyři centimetry. To je v oštěpu nic.“
