Tyčkařka Kateřina Baďurová už po vážném zranění znovu běhá NÁVRAT ATLETKY BAĎUROVÉ, BRIATORE MÁ QUEENS PARK PRAHA - Na deprese tyčkařka KATEŘINA BAĎUROVÁ nemá čas. Přesně tři měsíce poté, co její báječně rozjetou kariéru přibrzdil přetržený přední křížový vaz v koleni, už je na cestě vzhůru. Na soustředění na Kanárských ostrovech se znovu naučila běhat a cílevědomě pracuje na svém snu: dostat se na olympijské hry. "Ovšem nechci jet na olympiádu za každou cenu," říká Baďurová. * Jak pokračuje rekonvalescence? "V tuhle chvíli jsme schopná takového tréninku, který je pro toto období velice důležitý. Můžu běhat a posilovat. Jsem schopná uběhnout třicetiminutový fartleg a pětistovky ve stejném tempu jako před zraněním. Doufám, že brzy se budu moci posunout ke kvalitnějšímu tréninku. Začnu s odrazy a pak postupně s technikou skoku o tyči. Zatím jen visím na laně nebo trénuju na hrazdách." * Je ve vás ještě obava, aby se zranění nevrátilo? (do hovoru vstupuje operatér Martin Scheichl: "Musí tam být obava!") "Neřekla bych obava, ale opatrnost. Ta tam je." * Kdy vám bylo po zranění nejhůř? "K mému údivu jsem z toho nebyla zničená. Neměla jsem žádné deprese. Brala jsem to, jak to je. Věděla jsem, že šest týdnů nebudu moct chodit. Rovnou jsem se dívala dál." * Co jste prožívala, když jste nedávno na Kanárských ostrovech znovu začínala běhat? "Ze začátku jsem běhala ani ne jako poraněná srna. Napočítala jsem v duchu do třiceti, pajdala jsem na jednu nohu. Měla jsem zapojené veškeré svaly, abych přinutila tělo se rozeběhnout. Poprvé jsem uběhla snad padesát metrů. Pak jsem kousek šla a zase zkoušela běhat. Ale šlo to rychle." * Kdy nastal zlom? "Nepamatuju si to přesně. Bylo ale vidět, že se to den ode dne zlepšuje. Do kopečka to kupodivu bylo snazší než po rovince. Jak se noha posilovala a získávala jistotu, bylo to lepší." * Kdy zase zkusíte skákat o tyči? "Naplánované to nemám. Nevím, jak se to bude vyvíjet. Musím pracovat na fyzičce, abych srovnala nohy." * Kdy potřebujete začít skákat, abyste měla šanci stihnout srpnové olympijské hry? "Nejsem schopná to odhadnout. Velkou roli může hrát i psychika. Třeba se koncem června rozhodnu, že začnu, ale nepůjde to. Budu mít podvědomý strach." * Byla byste ochotná obětovat olympiádu ve prospěch další kariéry? "Já myslím, že by to nebylo obětování, ale rozumný přístup. I v tuhle chvíli to kontroluju. Nechtěla bych jet na olympiádu za každou cenu. Příští rok je mistrovství světa v Berlíně. Přinejhorším budu připravená na příští rok." * Věříte, že olympiádu v Pekingu stihnete? "V tuhle chvíli je mým snem se zúčastnit, splnit limit a dostat se na olympiádu. Všechno špatné je k něčemu dobré. I když to není vidět, v síle rukou jsem na tom lépe. Odpočala jsem si, což je po loňské náročné sezoně taky poznat."
Témata:
