Lu o změně: Femke je zlatíčko, poslala dojemný vzkaz. Je to pořád zvláštní
Světově uznávaný kouč Laurent Meuwly si čtvrtkařku Lurdes Glorii Manuel do své hvězdné tréninkové skupiny sám vybral. A český talent se mu už odvděčuje. Na mistrovství republiky v Ostravě Manuel suverénně vyhrála svou doplňkovou disciplínu na 200 metrů v rekordu šampionátu 23,21 sekundy. Nemyslela ale na sebe, podpořila parťáka, který bojuje s vážnou nemocí.
Sama žije živý sen. Lurdes Gloria Manuel si zvyká na spolupráci se slavným trenérem a jeho ještě slavnějšími atlety v čele se světovou rekordmankou Femke Bolovou. Nezapomíná ale na nadějného vícebojaře Petra Svobodu, který od podzimu bojuje s akutní leukémií. „V Táboře je klučina Petr Svoboda a chtěla bych mu popřát strašně moc pozitivní energie a sil v boji proti zákeřné nemoci,“ pozdravila ho po vítězství na mistrovství republiky.
Jak vznikla vaše spolupráce s Laurentem Meuwlym?
„Trenér mě někdy na podzim oslovil a navrhnul, jestli s nimi nechci letět na soustředění. Tam jsem si to zkusila, poznala, že mi to sedí. I skupinka mi přišla hodně energická a tak trochu jsem se v té skupině sama viděla. Proto jsem se rozhodla, že bych s nimi chtěla spolupracovat.“
Jaké to je, když se ozve taková trenérská kapacita?
„Samozřejmě jsem v tu chvíli měla radost. Věděla jsem, o koho se jedná. Ještě na začátku roku jsem si z toho dělala srandu: Bylo by fajn, kdybych se dostala do takové skupiny. Teď je pořád trochu zvláštní, že to je realita. Doufám, že to bude další motivace se posouvat dál. Myslím, že i lidi ve skupině pomáhají, abychom se cítili jako doma a byli motivovaní a závodili dobře.“
Potkáváte se i s Femke Bolovou, světovou rekordmankou na halové čtvrtce a globální hvězdou dlouhých překážek?
„Jo, jo, potkávaly jsme se. Ve skupině je nás kolem třiceti lidí. A teď na soustředění nás bylo i padesát. Samozřejmě se to pak rozděluje na menší skupinky podle tréninků, aby lidi byli rychlostně podobně. Je strašně milá, je strašně milý člověk. Myslím si, že ve skupině všechny dost podporuje, což by tak být mělo. Je fakt zlatíčko.“
Kromě Bolové je ve skupině třeba čtvrtkařka Lieke Klaverová, už umíte něco holandsky?
(úsměv) „To ani ne. Spíš se dorozumíváme anglicky. Holky teda mluví holandsky mezi sebou, ale zatím žádné slovíčko jsem moc nepochytila.“
Jak se změnil váš trénink?
„Asi bych neřekla, že je něco extra jinak. Jde spíš o spoustu drobností, které dohromady dělají celek. Je to o něco jinačí, ale neřekla bych, že je něco hodně odlišné od toho, co bychom dosud dělali.“
Jak těžíte ze síly své nové skupiny?
„Samozřejmě je dobré, že se k tréninku přistupuje individuálně, ale tréninky, co jdou, tak se spojí. Je fajn, že nás tam není dvacet, co běhají zároveň stejný trénink. Jsou skupinky. Nějaký den se jde ve skupince s pěti lidmi a jsou to jiní lidi než jiný trénink, kdy jde třeba skupina po čtyřech lidech a jdeme zase něco jiného. Laurent píše plány, je tam spousta trenérů, kteří na to dohlížejí a pomáhají nám, stopují časy. Je to taková pěkná spolupráce trenérů, protože mají všichni stejný cíl.“
Za dva týdny vás čeká halové ME v Apeldoornu, byl na mistrovství republiky cílem natrénovat rychlost?
„Je to tak. Necílila jsem na konkrétní čas nebo překonání rekordu. Spíš jsme cílili na to, jak rychle bych mohla běžet. Zároveň to na čtvrtce ukáže, jak by to mohlo být. Dneska se mi běželo skvěle a to naznačuje i čas.“
Kde teď trávíte nejvíc času?
„Teď jsem v Česku, budu asi jezdit na soustředění a pak bych se domluvila, jak to bude. Samozřejmě je lepší, když je trenér na trénincích. Plány mi píše trenér. Posílám mu foto a video report, o všem dění ví.“
Už jste byla v tréninkovém centru skupiny v Nizozemsku?
„Já jsem tam ještě nebyla, ale oni mají resort v Apeldoornu, takže teď na Evropě se tam rovnou podívám. Naplánovali jsme to tak, že od Nového roku, od další sezony se mnou bude. Zatím moc možností není a trénuju tady v Česku.“
Na jaře maturujete, jak vaše spolupráce s novým trenérem ovlivní plány na studium v Americe?
„Myslím si, že se tady pozdržím o trochu déle. Co jsem našla v téhle skupině, jsem tak trošku hledala na amerických univerzitách. Tam je skupinka lidí, kteří se navzájem podporují. Je to energická skupina. To jsem hledala. Chtěla jsem být ve skupince, kde mají lidi stejné zájmy, aby nás tam bylo hodně, aby bylo veselo a rušno.“
Co říkáte na to, že ve vás Meuwly vidí budoucí olympijskou medailistku?
„Když to říká a myslí si to, tak je to samozřejmě fajn. Bylo by to fajn, ale ještě je do toho spousta času. Je spousta věcí, co to můžou rozhodnout.“
Teď váš čeká ME v Apeldoornu, rozhodnete se na čtvrtce i pro individuální start, nebo poběžíte jenom štafetu?
„Ještě nevím. Uvidíme, musíme se rozhodnout tento týden. Teď to ještě neřeknu. Ráda bych individuální závod běžela, ale spíš cílím na léto. Hala je pořád taková jak kdy, takže můj hlavní cíl je léto. A rozhodneme se s trenérem co a jak.“
V březnu se koná i halové MS v Nankingu, kde jste startovat nechtěla. Změnilo se něco?
„Zatím jsem nad tím úplně nepřemýšlela, chtěla bych počkat, jak se vyvrbí Evropa, ještě mám čas. Uvidím, co se povede tam.“
