Jsou spolu v dobrém i ve zlém. Mílaři Kristiina Sasínek Mäki a Filip Sasínek začátkem února v Ostravě na mítinku Czech Indoor Gala své závody nedokončili, v neděli na mistrovství republiky si ze stejného místa odváželi dva tituly a navíc dva rekordy šampionátu.
„Budeme odjíždět trošku líp než po Czech Indoor Gala,“ usmívala se Kristiina. „Už se stalo, že jsme jeli do Barcelony, oba jsme nedoběhli. Už se stalo, že jsme oba vyhráli. Asi to není vždycky ideální. O tom to je, že to člověk nezahodí a jde do toho znova, což je to nejtěžší.“
Spolu prožívají slavné závody i horší chvíle. Tak jako loni. V olympijském roce se Kristiina na vrcholných akcích nedostala do posledních kol. Filip se na Hry do Paříže vůbec nedostal a nesplnil si tak olympijský sen. V minulosti už o něj jednou přišel o dvanáct setin a podruhé o jediný bod v kvalifikačním žebříčku.
„Minulou sezonu jsem s ním prožívala to jeho nahoru – dolů. Myslím si, že je za tím. Ale bylo to hrozný. Když jednomu se nedaří, tak je těžké být nastavený na brutální výkony sám,“ líčí Kristiina.
Filip se musel se zklamáním poprat a hledat novou motivaci.
„Já jsem byl opravdu v těžkém období. Nevěděl jsem, jestli s běháním budu pokračovat. Okolí mě podrželo, jsem zpět. Zase běhám kvalitní výkony a po loňsku jsem hladový po něčem větším,“ vysvětluje. „My se snažíme povzbuzovat, ale pro každého sportovce je to osamělá cesta. Musí se projít krizí. Okolí ho podporuje, ale je to o vnitřním boji, který se buď zlomí, nebo ne. Je důležitě hlavně pochopení. Těžké chvíle jsou někdy hodně emocionální.“
Z víkendového mistrovství republiky v Ostravě oba odjížděli radostně. V nedělním programu jejich závody na 1500 metrů dělilo deset minut, oba skončily jejich triumfy, navíc v historických časech.
Nejdřív šla na start Kristiina. Spolu s věčnou rivalkou a kamarádkou Dianou Mezuliáníkovou svedla další z desítek vzájemných těsných soubojů. Vyhrála v čase 4:10,16 minuty, jímž o víc než tři sekundy srazila rekord šampionátu Ivany Walterové z dávného roku 1985, jejíž čas překonala i Mezuliáníková (4:10,63). Sasínek Mäki se navíc dostala pod hranici potvrzovacího času, který jí v žebříčku nechal ve hře pro účast na halové ME v Apeldoornu.
„Docela hodně jsem si spravila náladu. Byla jsem nervozní, že už mám jenom jeden pokus a ještě takovýhle ne úplně jistý, protože na mítincích se to běhá přece jenom o trochu líp. Dneska to vypadalo, že se mi bez těch holek běží líp,“ pochvalovala si.
V halové sezoně se přitom teprve seznamuje s metodami švýcarského trenéra Louise Heyera, s nímž nově začala spolupracovat.
„Trénink se mi líbí, přijde mi, že mi sedí. Do halové sezony jsme najeli nevyladěně ve dvoufázovém tréninku. Říkal mi, že halová sezona není důležitá, že se soustředíme na venek, ale že jsme závodníci, takže závodíme i v hale,“ vysvětlovala Kristiina. „I tím, že nejsem nejmladší závodník, tak ten trénink bude chvíli sedat, ale dneska jsem se cítila dobře.“
Její manžel nastupoval na start posílený výborným časem 3:37,55 ze zlatého mítinku v Toruni. V patách s reprezentačním parťákem Janem Frišem neslezl z čela a v cíli časem 3:39,05 vylepšil vlastní rekord šampionátu z roku 2023. Friš doběhl jen o 24 setin za ním.
„Byl to sólo závod, ale byli jsme domluvení s Honzou, že mi bude šlapat co nejvíc na paty, což se ukázalo až do konce. To mě hnalo,“ řekl Sasínek.
Tentokrát zažil manželský pár dobrý den.
„Minule jsme v Ostravě oba nedoběhli, teď dva tituly v mítink rekordu. Běháme tady v Ostravě docela podobně. Spokojenost bude…“ pochvaloval si Filip.