Vadlejch po rozchodu se Železným: Vyložili jsme karty. Nový kouč? Čekám pěkné výkony
Počasí je v Dauhá stejné jako vždycky. Jakub Vadlejch pro páteční start oštěpařské Diamantové ligy (18.00, PP ČT sport plus) čeká teplo a výhodný vítr, což jsou podmínky, které na stadionu Suhaima bin Hamada tradičně pomáhají k velehodům. Pro evropského šampiona to však bude taky první závod po konci spolupráce s trenérem Janem Železným. V Kataru se utká i s jeho novým svěřencem, svým velkým soupeřem Níradžem Čoprou z Indie.
V hotelovém pokoji o velikosti prostorného bytu se Jakub Vadlejch při rozhovoru pohodlně usadil na pohovku v osvěžující klimatizaci. Večer na stadionu bude naopak rád za tradiční výheň, která mu v Dauhá před třemi lety pomohla k překonání hranice devadesáti metrů. „Pro mě je tu nádherně. Myslím, že teplota bude atakovat třicet pět, ne-li čtyřicet stupňů. Takže slušné parno,“ usmívá se před první soutěží pod vedením svého nového kouče Miroslava Guzdeka.
Jak zatím hodnotíte novou éru, v níž vás koučuje bývalý reprezentační oštěpař a aktuálně svazový trenér vrhů?
„S Mírou je to fantastické. Hrozně si sedíme lidsky, na trénincích rozhodně není nuda. Sedíme si i názorově, co se týče techniky a oštěpu obecně. Všechno příjemně plyne. Věřím, že z toho letos vyplyne nějaký pěkný výkon na mistrovství světa.“
V čem jste upravili trénink?
„Koncepčně jsem to trošku pozměnil. Z devíti tréninků týdně bylo deset. Jinak jsem to uskupil, aby mi to více vyhovovalo. Ubral jsem jedno házení týdne, protože je to extrémně náročné na pohybový aparát, ničí ho. Ale my děláme tak obecnou přípravu, že nejde vymyslet nic jiného. Záleží na těle, jestli dovolí všechno odtrénovat. Když dovolí, pak je to samozřejmě dobré.“
S Guzdekem pracujete i na gymnastických dovednostech, jak vám jdou kotouly a stojky?
(usmívá se) „Jsou tam nějaké progresy, ale velice lehké. Já to nikdy nedělal, tak to bylo i brané. Z ničeho nic nebudu začínat gymnastickou přípravu. Spíš je to prvek, aby mě trénink i víc bavil. Za dvacet let, co trénuju, se vše dělá dost podobně a může to zevšednět. Tímhle to určitě nezevšednělo. Dělal jsem hvězdy, přišel jsem si jak dítě na prvním stupni. Vlastně mě to bavilo.“
Je to téma, které je za mnou
S předchozím koučem Janem Železným jste pracoval dlouhých patnáct let a dosáhli jste spolu fenomenálních úspěchů. Rozloučili jste se spolu poté, co se vaše cesty rozešly?
„Sedli jsme si. Myslím si, že se karty nějak vyložily. Je to tak, jak to je. Je to téma, které je za mnou, nepřemýšlím nad tím, popravdě ani přemýšlet nechci.“
S jeho současným hvězdným závodníkem Níradžem Čoprou jste rivalové, ale i kamarádi. Ovlivnila nová situace nějak vzájemný vztah?
„My jsme si na podzim i psali. I mezi sebou jsme si vyložili karty, jak to je, jak to bude. Z mé strany je to úplně stejné, nevím, jak z jeho. Nešlo o nás dva. Úplně v pohodě, všechno při starém.“
Čopra musel z bezpečnostních důvodů zrušit jím organizovaný mítink v Bengalúru, je pro vás zajímavá myšlenka si někdy zkusit závod v Indii?
„Popravdě jsem to měl i v plánu. Poslední roky jsem si říkal, proč to přišlo až teď. On je v Indii fakt téměř polobůh, je vnímaný skvěle. Jsem hrozně rád, že k tomuhle došlo. Já bych tam i závodil, ale termín jsem se dozvěděl až z kraje letošního roku. V ten moment jsem měl domluvený křest malé Elly, na který je navázaná celá rodina, takže už to nešlo zrušit. Jinak bych jel. Byl jsem samozřejmě Níradžem pozvaný.“
Čopra už letos jednou házel v jihoafrickém Potchefstroomu, kde jste byl taky na soustředění. Proč jste tentokrát během kempu nezávodil?
„V plánu to bylo. Já byl většinou nastavený tak, že když se objeví závod, není důvod, abych ho nešel. V Africe se závodí hrozně dobře. Je to vysoko, neříkám, že oštěpy váží míň, ale člověk je většinou nabitý z tréninku, létá to dobře. Letos tam v pěti týdnech nebyl jediný závod. Věděl jsem to dopředu a tak jsem i koncipoval přípravu.“
Olympijský vítěz Aršad Nadím z Pakistánu je často kritizován, že se na závodech moc neukazuje. V Dauhá opět chybí, ale letos má za pár týdnů v plánu asijský šampionát v korejském Kumi. Může to ovlivnit jeho formu na vrcholu sezony, který bude letos při MS v Tokiu až koncem září?
„Myslím, že to bude pořád stejné, nic nenasvědčuje tomu, že by to mělo být jiné. Sice asi půjde asijské mistrovství, i když to nemůžeme říct, dokud tam opravdu nebude. Pro něj určitě bude jediný a důležitý závod v Tokiu. Nechápu třeba, proč tady není taky. Je to první velký závod sezony, Diamantová liga. Vždycky říkal, že pochází z chudých poměrů. Podle mě by za vítězství v Diamantové lize celá vesnice žila týdny. Je to škoda i pro nás, pro naši disciplínu, pro náš sport. Kdyby se objevoval častěji, bude to o to víc exponované.“
Každý závod může vyhrát někdo jiný
Na druhou stranu, konkurence v Dauhá bude naprosto špičková. Čopra, Peters, Yego, Walcatt, Weber. Co jméno to šampion…
„Je to tak. V posledních letech mi každý závod Diamantové ligy přijde, že je to finále mistrovství světa. Lidi, kteří se mnou bojují, jsou všechno špičkoví závodníci, hlavně mentálně. Tři kluci, kteří mě porazili na olympiádě… Jeden je olympijský vítěz, mistr světa, druhý je dvojnásobný mistr světa, třetí je olympijský vítěz. To jsou opravdu těžké váhy, myslím, že to ani za trenéra Jana Železného nebývalo, že by člověk soupeřil s tak dobrými závodníky, co se týče hlavy. A jsou tu i další. Všechno šampioni, každý závod může vyhrát někdo jiný.“
Jak vidíte svoje vyhlídky?
„Mám od tohohle závodu naprosto nulová očekávání. Jdu prostě závodit a je to další skvělý rok. Jsem moc rád, že to pořád můžu dělat, že mě to pořád baví jako před deseti lety. Pro mě je vrchol někde jinde, někdy jindy, takhle to mám nastavené.“
V Dauhá se tradičně hází hodně daleko, co přesně za tím stojí?
„Řekl bych, že to je kombinace klimatických podmínek, toho super počasí, kdy je i kolem osmé a deváté večer kolem třiceti stupňů, a větru. A pak je to v začátku sezony, kdy většina lidí je v největší fyzické… Říkáme tomu surová forma, kdy to technicky není dokonalé, ale síla, dynamika je největší. Tuším, že i Thomas Röhler, když se ho ptali, jaký je jeho nejoblíbenější stadion na světě, bez přemýšlení řekl tady ten v Kataru. Myslím, že takových lidí je hodně. Já tu mám osobní rekord, takže bych asi neměl říkat nic jiného.“
Máte na programu i závody v Česku?
„Rád bych se po roční odmlce vrátil na Odložila, u nás na domácím stadionu na Julisce. Zlatá tretra je český hřeb v sezoně. Určitě s ní počítám, rád bych se předvedl českým fanouškům v co nejlepším světle. Podařilo se mi ji jednou vyhrát, zopakovat to by bylo samozřejmě krásné. Jako vždy tam budou nejlepší z nelepších, konkurence téměř jako na Diamantové lize. Mně se tam zatím tolik nedařilo, jak jsem si vždycky přál. Motivace je dost a dost.“
Oštěp mužů v Diamantové lize
- 16. května: Dauhá
- 20. června: Paříž
- 16. srpna: Chořov
- 22. srpna: Brusel
- 28. srpna: Curych
