Doufá, že nadšení diváci na vyprodaném Letzigrundu při dnešním vrcholu Diamantové ligy v Curychu z jeho hlavy vyženou špatné myšlenky. Nedávná kolize těsně před koncem finále evropského šamionátu, kde sahal po zlatu, nad překážkářem Petrem Svobodou stále visí jako noční můra.
V jaké jste kondici před jedním z nejdůležitějších závodů sezony?
„Ještě pořád jsem unavenej. Až teď, v pětadvaceti letech, jsem zjistil, že psychická únava je horší než fyzická. Nikdy mě to nedostalo do kolen. Nikdy jsem neodjížděl z velké akce, že bych to tam takhle pokazil. Ještě jsem z toho rozhozenej.“
Takže vzpomínka na nevydařené finále v Barceloně, kde jste zakopl na sedmé překážce a přišel o medaili, vám stále straší v hlavě?
„Ona by nestrašila, ale strašná spousta lidí se mě na to ptá. Každý den mám minimálně dvě vysvětlování. Většinou je to v dobrým, ale... Já se toho nezbavím... Kolikrát si sám vybavím, jak by bylo příjemný tu medaili mít na krku. Vem to čert.“
Jak často se vidíte s medailí?
„Každý den tak jednou. Je to různý. Když mám chvilku čas, tak si tak sednu a najednou si říkám, jaký by to bylo. Nehorší to bylo v Londýně, když jsem viděl Andyho Turnera (mistra Evropy z Barcelony – pozn. red.), jak tam kolem něho všichni poskakovali a po rozbězích pouštěli závod, kde on vyhrál. Začal jsem se smát, že je to prostě pech.“
S Turnerem jste se o šampionátu nebavil?
„Řekl mi, že jsem nejlepší, a že si to určitě ještě vynahradím. Fakt byl příjemnej, mluvil s takovou úctou. Ryan Wilson, druhý nejrychlejší Američan, říkal, že tohle jsou překážky. Když někdo vede, neznamená to, že i vyhraje. V Londýně mi spousta lidí říkala, že je jim to líto. Je to ještě takový živý.“
Jak na žádosti, abyste se vracel k tomu nepříjemnému momentu, reagujete?
„Já se tomu směju a snažím se jim to vysvětlit. Tím, že na ně budu hnusnej a odseknu, tomu moc nepomůžu. Řeknu, co se v ten moment stalo, že překážky jsou disciplína, ve které může minichybička rozhodnout závod. Aspoň tohle chápou.“
Překážkář Svoboda zaběhl český rekord • Foto Sport
Těšíte se, až tahle sezona skončí?
„Určitě bych si přál, aby se na tenhle neúspěch zapomnělo. Ale zároveň si přeju, aby mi aspoň jeden závod vyšel. Potřebuju si udělat radost. Teď mi to nevychází. Od Barcelony mám problém na sedmé a osmé překážce. Nevím, co se děje.“
Probudí vás atmosféra na slavné Weltklasse v Curychu?
„Já na tohle hrozně spoléhám. Byl jsem v Curychu dvakrát a vždycky jsme byli všichni unavení. Pak nás odvedli na plochu a začalo se to postupně měnit. Najednou byli všichni nabití. Takový závod je největší pecka. Lístky jsou prodaný třeba rok dopředu. Že jsem ve finále Diamantové ligy, je to nejhezčí, co se mi v téhle sezoně mohlo podařit. I když si to ke konci lehce nezasloužím, ale jsem rád, že mě chtějí. Doufám, že budu mít štěstí.“
