Je na vrcholu sil. Loni odehrál fantastický turnaj na OH v Tokiu, v devětadvaceti letech je základním pilířem nejsilnějšího basketbalového týmu, který kdy Česko dalo dohromady. Ondřej Balvín by měl být jednou z opor reprezentačního výběru na EuroBasketu a doufá, že k dobrým výkonům mu pomůže i pestřejší basketbalový arzenál, který si rozšířil během angažmá v Japonsku. „Moje hra se za poslední sezonu rozhodně vyvinula,“ říká 217 cm vysoký dlouhán v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz. Jaký je tedy „nový Balvín“?
Role basketbalového pivota prošla během poslední dekády bouřlivými změnami. Důraz na střelbu za tři body jeden čas odsunul tradiční dlouhány na okraj zájmu, pak ale NBA oslnili hráči jako Joel Embiid a Nikola Jokič. Giganti, kteří „neparkují“ jen v prostoru blízko koše, ale operují i kolem tříbodové linie a hlavně v případě Jokiče, dvojnásobného MVP NBA, i často tvoří hru. Z pivotů je zase žádané zboží – jen toho musejí umět o dost víc než dříve.
Ondřej Balvín na aktuální vývoj zareagoval: během angažmá si v japonské Gunmě, kde se hlásil hned po olympiádě, musel zvykat na zcela odlišné pojetí basketbalu. V něm chce pokračovat i v novém působišti, kterým je ukrajinský tým BK Prometej – a hlavně na EuroBasketu, který pro český tým startuje v pátek zápasem proti Polsku (17.30).
Sport Magazín Plus k ME v basketbalu v pátečním deníku Sport
Vnímáte novou roli, kterou pivoti v moderním basketbale zastávají?
„Stoprocentně. A jsem rád, že se to trefilo zrovna do mého japonského angažmá, které mi v tomhle ohledu vyloženě prospělo.“
Jak to?
„Dvanáct let, co jsem byl ve Španělsku, jsem byl zvyklý na jiný basket. Týmový. Role pivota je v něm jasně definována – všem je jasné, co pivot může a co nemůže. Ani trenéři mi nedávali prostor, abych si vylepšoval a rozšiřoval herní horizont. Ale v Japonsku jsem měl najednou volnou ruku skoro ve všem.“
To je sen každého hráče, ne?
„Sen, ale i šok. Dám vám příklad: za sezonu v Gunmě jsem měl víc asistencí na zápas, než naši dva hlavní rozehrávači. Najednou jsem měl v utkání dvanáct, patnáct střel a kolikrát jsem musel rozehrávat a tvořit hru pro někoho dalšího. Z Evropy jsem byl zvyklý, že se tvoří pro mě, ale v Japonsku to neplatilo: tam jsem z pick and rollu někdy tvořil hru i já!“
Jste tedy úplně jiný hráč?
„To bych neřekl: dobře vím, v čem je moje největší síla. Hra se mi nějakým způsobem vyvinula, otevřela, ale není to tak, že bych byl najednou všestranný basketbalista. Spíš nějakým způsobem zvyšuju vlastní povědomí
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
