Vedou si skvěle. Čeští basketbalisté na MS v Číně vyhráli tři zápasy v řadě a usilují o senzační postup do čtvrtfinále. Proto zaslouženě sklízí chválu i od odborné veřejnosti. Pro iSport.cz hodnotí povedený duel s Brazílií i celkové účinkování reprezentace na turnaji Lubomír Růžička, současný trenér Brna.
"Po zápase s Turky jsem byl v kontaktu s trenérem Ginzburgem a ostatními a vím, že měli předpřipravený skauting všech možných soupeřů pro osmifinálovou skupinu. Je vidět, že i v realizačním týmu panovala důvěra, že se v turnaji půjde dál.
Za utkání s Brazílií bych pochválil všechny, ale znovu musím vypíchnout, co předvedl Tomáš Satoranský . Podle mě jednoznačně patří mezi dva až tři nejlepší rozehrávače turnaje. Jeho přehled, jeho hladovost, o které tak často v rozhovorech mluví, se přenáší na zbytek týmu. Bylo krásné sledovat, jak Brazilcům v utkání dochází šťáva. Ano, mají trošku starší soupisku, dost hráčů přes třicet let, ale věk je jen číslo, jde o mentálním nastavení, únava je pro všechny stejná.
Ten morál a hlad po úspěchu v českém týmu vychází hlavně od Nena Ginzburga a Tomáše Satoranského, ale tým celkově působí velmi kompaktně. To bylo vidět hned po zápase. Vítězný pokřik se klasicky dělá ve středovém kruhu, ale protože zraněný Blake Schilb by tam nedošel, tak ho udělali v rohu.
Když jsme u zranění Blaka Schilba, to jediné nám dělá vrásky. Bylo vidět, že hlezenní kloub byl poškozený přes plnou váhu. Vím, že Blake se tejpuje, to většinou trošku pomůže, aby poškození vaziva nebylo takové, ale bojím se, aby to pro něj nebyla v turnaji konečná. Věřím však, že doktor a fyzioterapeuti dělají maximum, aby ho dostali zpátky.
Kdo odehrál velký part hned po Tomáši Satoranském, to byl Ondra Balvín. Ti dva určili tón zápasu a pak se k nim nabalovali ostatní, Jarda Bohačík, Martin Kříž, Patrik Auda, Vojta Hruban, nechci na někoho zapomenout.
V týmu funguje chemie. Trenér Ginzburg má charisma přirozeného vůdce, navíc patří mezi velmi zábavné lidi, má vysoce inteligentní humor. Ale musím říct, že tým vysoce inteligentní je tým jako takový. Výborně to diriguje třeba Pavel Pumprla, vysokoškolsky vzdělaný profesor angličtiny.
Hráči jeden vedle druhého jsou výborní lidé i mimo palubovku, navíc velmi skromní. Satoranský, Bohačík, Hruban, to nejsou žádné primadonky. To není nikdo v tomhle týmu.
Ta chemie vznikla už za dob Luboše Bartoně a Jirky Welsche, kteří ukázali, co znamená mít status reprezentanta, mít toho lva na prsou, a vlastně dovychovávali další generace. V sedmnácti u nich začínal Tomáš Satoranský, pak se nabalovaly další ročníky, kluci, kteří jsou právě teď v optimálním věku.
Oni spolu neuvěřitelně drží. Společně dřou a jdou za svým cílem, a jakmile skončí trénink, dokážou jít všichni společně do kina nebo na sushi. Vytvořili v tým rodinnou atmosféru a je to vidět i na hřišti. Já když o tom mluvím, mám úplně husí kůži."
Skupina K
| Z | V | VP | PP | P | Skóre | B | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. USA |
|
5 | 4 | 1 | 0 | 0 | 437:330 | 10 |
| 2. Česko |
|
5 | 3 | 0 | 0 | 2 | 417:395 | 8 |
| 3. Řecko |
|
5 | 3 | 0 | 0 | 2 | 403:382 | 8 |
| 4. Brazílie |
|
5 | 3 | 0 | 0 | 2 | 409:427 | 8 |
