NBA
Začít diskusi (0)

Střet dvou fenoménů sezony splnil očekávání. V taháku středeční noci na sebe narazili v NBA dlouho neporažení vládci obou konferencí. Cleveland nakonec využil domácího prostředí a přehrál Oklahomu, která se musela sklonit po třinácti výhrách v řadě. Cavaliers jsou řezníkem týmů západní konference. Dosud totiž pokračovatelé LeBrona Jamese se soupeři ze západu v tomto ročníku nezaváhali. Cleveland vyhrál 129:122 a vládli méně očekávaní hrdinové.

Když v minulém kole Oklahoma doma v Paycom Center přehrála posledního šampiona NBA z Bostonu 105:92, dobře se naladila na šlágr o čtyři dny později. City Thunder přijížděli do Clevelandu se šňůrou třinácti ligových výher v řadě. Cleveland byl neporažen pro změnu deset utkání za sebou. Bylo jasné, že jedna série skončí.

Zápas to byl hodný šampionů. Celkem třicetkrát se v jeho průběhu měnilo vedení. Nejvyšší náskok si přitom vybudovali hosté, kteří na začátku druhé periody vedli o devět bodů. Tým kolem kanadské hvězdy Shaie Gilgeouse-Alexandra však postupně ztrácel.

Kdyby někdo před utkáním předznamenal, že domácí tahoun Donovan Mitchell se očekávaným duelem protrápí k 11 bodům a pouze třem úspěšným střeleckým pokusům ze 16, asi by si kdekdo z fanoušků Cavs drbal hlavu. Bodově neexplodoval ani další zamýšlený střelec Darius Garland.

Jenže velké týmy dělá také to, že když to úplně není den top plejerů, nahradí je jiní. Fazónu potvrdil pivot Jarrett Allen, který domácí táhl za triumfem 25 body a 12 doskoky. Oklahomě nestačilo ani 31 bodů nejlepšího střelce utkání Gilgeouse-Alexandra. I proto, že Allenovi zdatně sekundoval další habán Evan Mobley.

Stalo se vůbec poprvé od roku 2017, kdy dva hráči Cavs nastřádali v jednom utkání přes 20 bodů, deset doskoků a pět asistencí. Naposledy se to povedlo hvězdnému duu LeBron James a Dwyane Wade. Kdybychom brali v potaz jen podobný kousek v podání dvou pivotů jednoho týmu, museli bychom do roku 1998, kdy se podobně předvedla dvojice San Antonia Tim Duncan a David Robinson.

„Jsme nejlepší velcí hráči v lize, co se týče ochrany podkošového prostoru. Konečně všichni poznali, kdo je Evan Mobley. Ještě se toho ale musejí hodně učit,“ hovořil v dobrém rozmaru hrdina zápasu Allen. Užíval si přitom pozici obletovaného. V televizním rozhovoru jej zlil oslavně vodou i kolega Mitchell.

Zápas měl ale ještě jednu rovinu. Duel dvou nejlepších týmů v této sezoně nenabídl bitvu těch nejblyštivějších adres, co se týče klubových vavřínů ani pozornosti celého ansámblu NBA. Vždyť Cleveland má na kontě historicky jediný titul v roce 2016 právě s hvězdným LeBronem ve svém středu. Oklahoma taky opanovala NBA jedinkrát. Pamětníků však od zisku trofeje v roce 1979 ubývá.

„Miluju Oklahoma City. Neumím si představit svět, ve kterém bych nehrál za City Thunder. Každý den chodím do práce s úsměvem na tváři. Na penězích do jisté míry nezáleží,“ řekl po utkání Gilgeous-Alexander, který svými výkony Oklahomu opakovaně táhne. Pokud nesleví ze svých nároků, bude patřit k favoritům na cenu MVP (nejužitečnějšího hráče) základní části.

Byť tentokrát kanadská hvězda Oklahomy odcházela z palubovky se svěšenou hlavou, kouč Cavs Kenny Atkinson složil poklonu oběma rivalům. „Byl to skvělý basketbal. Zapomeňme na to, kdo vyhrál a kdo prohrál. Byl to skvělý okamžik pro celou hru a všechny fanoušky. Prožili jsme atmosféru play off,“ hodnotil celkový dojem z utkání Atkinson.

Po výhře 129:122 se tak Cleveland polepšil v sezoně na 32 výher a čtyři prohry. Vládne tak nejen nabité východní konferenci před Bostonem či New York Knicks, ale triumfem se odpoutal taky právě od Oklahomy na čelé kompletní tabulky NBA.

Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů