PŘÍMO Z RUMUNSKA | Při zranění Patrika Audy dostal možná ještě větší prostor na hřišti, než tušil. Jenže to však znamenalo bránit hvězdné pivoty NBA Paua a Marka Gasola. „Bylo to super zahrát si proti takovémuto týmu, jen jsme doufali, že to skončí nižším rozdílem,“ přiznal Kamil Švrdlík, jenž proti hvězdným Španělům zaznamenal devět bodů. Debakl 56:93 však jen zmírnil.
Jaké to bylo zahrát si proti hvězdám z NBA?
„Oni jsou opravdu úplně někde jinde. Je to top světový tým. Doufali jsme, že nám to bude ještě více padat v útoku a že to konečné skóre bude vypadat líp. Myslím, že druhá polovina už ale byla lepší. V té první jsme byli vystrašení, některé balony jsme získávali spíše bojovností, kterou jsme ale nahrazovali nedostatek talentu, který měli oni. Když se dostali na rozdíl třiceti bodů, tak už bylo jasné, že prohrajeme. Ale jak říkám, ve druhé půlce jsme se zlepšili a dohráli to se ctí.“
Do utkání jste vlétli bez bázně a hany. Po neohrožených akcích jste se ujali vedení 7:5. Nebyla to ale trochu červená pro býka?
„To, že se vede 7:5, ještě neznamená, že jsme na ně vlétli. Oni potom proměnili každý útok, nebo byli faulovaní a unikli nám na dvacet bodů a pak už si hráli svoji hru. No a my už neproměňovali jako v úvodu.“
Jak bylo těžké bránit Pau Gasola? Ona je to asi taková kapitola sama pro sebe, že?
„Kdo vedle něj nestál, tak si neuvědomuje, jak je velkej. Ono to platí nejen pro Gasoly ale i takový Juancho Hernangomez je pěkná čára. Když jsem je viděl v televizi, říkal jsem si, dobrý mají dva deset. Ale ve skutečnosti to jsou obři. Mohu je hrnout, kam chci a oni si stejně přes mě sáhnou tou rukou. Mají centimetry, a proto jsou takto placení a hrají v NBA.“
Dostal jste nějaké speciální pokyny ohledně pohybů na Gasoly?
„Že bychom se učili nějaké speciální pohyby, to ne. Každý je zná (směje se). My jsme se snažili je co nejméně zdvojovat. Pokud jsme je zdvojili, tak oni si umí přihrát a jsou toho sběhy či smeč. Na to jsou zvyklí ze své kariéry. Pak tam byly sběhy a předváděli takovou exhibici. Proto jsme se pokoušeli hrát co nejvíc jeden na jednoho. Aby si ten druhý bránící odpočal a oni stříleli z dálky.“
Po vašich některých zákrocích si španělské hvězdy stěžovaly u rozhodčích. O co šlo?
„Párkrát jsem se snažil Gasoly pumpovat. Stěžoval si Navarro, že do nich strkám. Mně ale nic jiného nezbývalo. Kdybych je pustil, tak nám zasmečují. Možná to bylo někdy na hraně faulu…“
Byla to pro vás zatím největší výzva v kariéře?
„Určitě. Už nikdo lepší není. Pak už jedině členové amerického Dream Teamu.“ (směje se)
Španělsko je za vámi. Teď vás čeká daleko důležitější střet. O přímý postup ze skupiny s Maďarskem…
„Samozřejmě, nám bylo jasné, že se Španělskem nebudeme hrát rovnocennou partii. Je to ale zápas na mistrovství Evropy, s několikanásobnými šampiony, takže jsme se nechtěli nechat potupit. Víme, že naše klíčové zápasy jsou proti někomu jinému.“
Dostali jste psychickou ránu, nebo naopak můžete čerpat z nasbíraných zkušeností v utkání se Španělskem?
„Myslím, že to žádná rána do sebevědomí nebude. S tou prohrou jsme počítali. Navíc pokud by to byla rána, tak ji další naši soupeři ve skupině dostanou o dva dny později. Doufali jsme, že prohrajeme co nejmenším rozdílem. Za rok si řekneme, že jsme hráli proti Gasolům, ale nemá si opravdu cenu dělat z toho těžkou hlavu. Prohráli jsme se Španělskem a co? Podle mě s ním prohrají všichni.“
