PŘÍMO Z RUMUNSKA | V utkání nasázel osmnáct bodů, stejně jako Tomáš Satoranský, ale ani jeho trojky na maďarskou mašinu nezabíraly. Byť snižoval jak chtěl, sok vždy nachystal protiúder a nakonec v klíčovém zápase porazil české basketbalisty 85:73. „Až jsem si říkal, že to není možné,“ krčil rameny Lukáš Palyza. A možnost postupu do osmifinále se výrazně komplikuje.
V přípravě jste Maďary porazili, ti vám to teď vrátili. V čem vidíte příčinu prohry?
„Jednoznačně v začátku utkání. Bohužel jsme od první minuty nepůsobili moc agresivně. Maďaři nás přehrávali a pak už se nám nepodařili ztrátu dohnat. Přitom bychom na to měli mít dostatečně zkušený tým. Ač jsme přepnuli na vyšší obrátky, soupeř působil jak buldok do poslední vteřiny.“
A mezi nimi čněl Ádám Hanga, který vám dal 31 bodů…
„S tím nepovedeným začátkem to byl další faktor. Dával těžké střely v době, kdy to jeho tým nejvíce potřeboval. V době, kdy jsme stáhli na nějakých šest, sedm bodů a pomýšleli na remízu, vždy vykouzlil nějakou trojku. Střílel z odskoku, udělal deset kroků dozadu a ještě dal těžkou střelu. Všechno mu tam padalo. A byly to čistě střely. Musíme dát kredit jeho talentu, protože to, co předvedl famózní výkon.“
Vždy se klade důraz na začátek utkání. Čím si tedy vysvětlujete tak mátožný úvod?
„To je strašně těžká otázka. Teď krátce po utkání na ni neznám rozumnou odpověď. Samozřejmě, věděli jsme, že se jedná o veledůležitý zápas, ale nezvládli jsme to. Nejsme jediný, děje se to po celém světě a v různých sportovních odvětvích. V tom je ten sport krásný. Není variabilní. V hlavě si můžete říct stokrát jedu na sto procent, budu dřít v obraně a útoku. Někdy to ale prostě nejde nebo to trvá. Nám to trvalo déle a bohužel nás to stálo zápas.“
Maďaři se navíc stále hecovali. Keller třeba na střídačce mlátil do panelu. Bylo těžké udržet se v utkání psychicky?
„Bylo to hodně vyhecované. Já jsem to ale říkal před zápasem a vlastně celý realizační tým to čekal. Maďaři společně s podporou svých diváků, i když jich nebylo moc, to chtěli víc. V tomto bych chtěl poděkovat našim fandům, kteří se statečně bili s přesilou v hledišti. My jsme se nezalekli ani jejich vysokých pivotů, šli jsme do každého souboje natvrdo s cílem nedat jim nic zadarmo. Fakt musím uznat, že Maďaři byli o stupínek lepší. Přestože to nerad říkám, vítězství si zasloužili.“
Nepřekvapilo vás, že i soupeř vydržel až do konce a fyzicky neodpadl?
„Ne. Co mě ale překvapilo, byl výkon Hangy. To jsem opravdu nečekal. Jestli se nemýlím, odehrál jediný přípravák za celé léto a takhle napochodovat, dát přes třicet bodů, proměňovat těžké střely a s rukou v obličeji zvládat souboje jeden na jednoho…. Je to prostě frajer.“
Jakmoc bylo právě ubíjející, že soupeř na váš koš vždy odpovídal?
„Strašně moc. Zažil jsem to přímo na palubovce snad čtyřikrát. Dřeli jsme, všichni byli opřeni o kolena. Stáhli jsme s vypětím sil na šest bodů a pak nám to tam na druhé straně hned přistálo. Říkal jsem si, že to fakt není možné. Těch těžkých střel kolik dali…“
Utkání proti Černé Hoře se tak zřejmě mění v duel, buď anebo, že?
„Rumuni byli nejslabší soupeř a od těch chvil nás čekali protivníci s hráči z NBA nebo Euroligy. Teď nezbývá nic jiného než jít na Černou Horu a také spoléhat na další výsledky. Hodně jsme si zkomplikovali situaci, ale nikde není psáno, že nemůžeme Černohorce porazit a situaci ve skupině ještě zamotat. Náš mančaft na to i přes všechny omluvenky a zranění má. Třeba nemáme takový talent, ale nahrazujeme ho vnitřní silou. Já tam to srdce cítím.“
