Satoranský o thrilleru s Knicks: Bylo to náročné! Proč nehrál na konci zápasu?
PŘÍMO Z LONDÝNA | Poskytl rozhovory zahraničním médiím a už ho odváděli pryč. Když však Tomáš Satoranský dostal po vítězném duelu NBA v Londýně s NY Knicks prosbu ještě o rozhovor v češtině, vyjednal si se zástupci klubu i pár minut pro ně. „Zpočátku jsme měli pomalý rozjezd. Pak jsme se začali cítit lépe, chytnuli se fanoušci a nakonec to bylo zajímavé utkání,“ vyprávěl.
Konečné vítězství 101:100 tedy dělá z výletu do Londýna úspěšnou misi?
„Určitě, věděli jsme, že to bude náročné. Měli jsme kolem celého tohoto eventu náročný program, ale přijeli jsme sem vyhrát a to se povedlo. Ač jsme ten zápas neměli dobře rozehraný a byla vidět určitá únava, na konci v té poslední čtvrtině tam byla sestava, která to dokázala obrátit a jsme za tenhle závěr samozřejmě šťastní.“
Jak jste tedy prožíval ten vypjatý závěr i rozhodující technický koš Thomase Bryanta?
„Samozřejmě, že jsme to na lavičce prožívali. Thomasovi to přejeme, protože vždycky přinese do hry hrozně moc energie, maká pro tým a byli jsme rádi, že se to podařilo. Myslím, že i Bradley Beal tu situaci skvěle přečetl, protože tam měl na sobě dva hráče a vyšlo to výborně.“
🚨 @NOLIMITTB31 FOR THE WIN 🚨#WizKnicks | #DCFamilypic.twitter.com/NrqPhapjQw
— Washington Wizards (@WashWizards) January 17, 2019
Věděl jste hned, že to bude technický koš?
„Musel jsem si počkat na opakování na té velké tabuli, protože jsem si nebyl jistý. Stalo se to dost rychle. Když jsem ale pak viděl zpomalené opakovaní, byl jsem si jistý, že to bude goaltending. Nevěděli jsme však, kolik času ještě bude zbývat. Nakonec to bylo 0,4 vteřin a to ještě dává tomu týmu šanci normálně vystřelit. Potřebovali jsme tedy být dál koncentrovaní, abychom ubránili tu poslední střelu.“
Vám i zápas v první půli vycházel, tušíte, proč jste přesto do závěru nenastoupil?
„Myslím, že jsme měli na hřišti právě tu sestavu, která otáčela zápas, a nebyl tam důvod, abychom to nějak měnili. Kluci navíc tu poslední čtvrtinu zvládli výborně.“
A že vám ten úvod tak seděl, bylo čím? Na tu halu jste si rychle zvykl?
„Docela jo. Sice jsme tu měli jen jeden trénink, ale je fakt, že tu první polovinu se mi střelecky dařilo. Tedy osobně se mi dařilo, týmu moc ne. Měl jsem i motivaci, že tu mám kamarády a hodně českých fanoušků, ale i tak jsem se k tomu snažil přistupovat k zápasu, jako by to byl každý jiný.“
Nakonec jste to tedy hecoval na lavičce a hodně jste v závěru s týmem žil.
„Ano, to k tomu patří a je vidět, že i lavička je v zápase, což nám pomáhá. Ono i v těch posledních zápasech, když třeba prohráváme, tak máme sebevědomí, že to můžeme obrátit a to se teď znovu potvrdilo. Musíme v tom tedy pokračovat i v těch dalších domácích zápasech, které nás čekají, abychom se mohli dál přibližovat k těm play off příčkám.“
