Sedmý titul s basketbalisty Nymburka už pro něj nebyl motivací. Ač proběhla jednání, nedávalo mu smysl se po prazvláštní výpovědi vracet do klubu, kde strávil nejlepší léta. Ale vyhrát druhou ligu se Slavií, to je výzva. Pavel Pumprla bude nyní své vůdcovské schopnosti prokazovat v pražském Edenu, kde se stává tváří nově se rodícího týmu.
Povězte, co vůbec víte o druhé české lize?
„Je pravda, že soutěž vůbec neznám. Naposledy jsem ji hrál před patnácti lety, když jsme hráli s Opavou její finále proti Sokolu Pražskému. Asi se dost změnila. Ale hned den poté, co mi byla v Nymburce ukončena smlouva, ozvala se Slavia. A tenhle projekt mě zaujal natolik, že jsem ochotný udělat úrovňově krok zpátky. Před dvanácti měsíci jsem běhal proti Dream Teamu, teď budu hrát proti Pelhřimovu. Ale je to ode mě i sázka na budoucnost.“
Nymburk přišel s novou nabídkou?
„Na jednání došlo asi deset dnů zpátky. Mluvil jsem s koučem i Láďou Sokolovským (sportovním ředitelem). Zjistil jsem, že se naše představy dost míjí. Takže volba byla nakonec jasná.“
Výkonnostní propad vás netrápí?
„Někdy je potřeba udělat krok dolů, zpátky či stranou. Je jedno, jak to nazveme. Podstatné je, že vám může otevřít nové dveře. Nemám přefouklé ego, dokážu skousnout na chvíli druhou ligu. V kariéře jsem dokázal to, co jsem si předsevzal: nároďák, zahraničí, české tituly. Přidat další s Nymburkem už pro mě výzvou nebylo…“
…ale vyhrát druhou ligu se Slavií je.
„To už je jiná písnička.“
Jaký je vlastně váš vztah ke značce Slavia?
„Ve Španělsku se mě s manželkou ptali, jestli fandíme Barce nebo Realu. Nevěděli jsme, co říct. A v Česku to mám stejné. Nejsem ani sparťan ani slávista. Teda teď už slávista jsem a budu, i když zatím osobní vztah ke značce nemám. Už teď ale vnímám její sílu a zodpovědnost za ni hrát. Zároveň má také obrovský potenciál.“
Co na nové angažmá říkali doma?
„Když jsem oznámil, že budu mít tři tréninky týdně, pátek zápas a volné víkendy, tak jsem si trochu šplhnul. (smích) Ale samozřejmě mi přibudou i povinnosti z druhé části mé práce.“
Stáváte se zároveň členem managementu klubu. Co budete mít na starosti?
„Budu nápomocný při vyjednávání se sponzory a partnery, budu se snažit najít správnou cestu, jak fungovat jako spoluhráč a jako někdo, kdo pomáhá tvořit smlouvy pro ostatní.“
Což může být ošemetné…
„Jako že jestli mi nepřihraješ, tak tě vyhodím? To by pro mě bylo jedině dobře! (smích) Ba ne, budu znít trochu neskromně, ale jsem dostatečně silná osobnost, která nepotřebuje nijak využívat umělou autoritu manažera.“
Smlouvu jste podepsal zatím na rok. Věříte, že se hráčsky dožijete časů, kdy bude hrát Slavia v horních patrech Kooperativa NBL a prohánět třeba Nymburk?
„Na to nedokážu odpovědět. Ale když jsem si byl zatrénovat s repre, ptali se mě kluci, co to znamená pro nároďák. Odpovídal jsem, že nic. Nechávám si otevřené dveře pro ME v Praze za dva roky. I to pro mě bude motivací, abychom Slavii dotáhli nejdřív k postupu a pak na rozumná místa v tabulce NBL. Zkrátka chci hrát na úrovni, abych si na nároďák ještě troufnul.“
