Nymburský Harding chce napodobit mentora: Být tak jako Dame!

Býval zvyklý na poklidnou atmosféru Ogdenu, města kousek od Salt Lake City, kde čtyři roky studoval a vypracoval se v oporu místní univerzity Weber State. Už přesun z rodné Wichity v Kansasu do státu Utah označoval za zlomový životní krok. „Vyrostl jsem tam z kluka v muže. Poprvé jsem se dostal z Kansasu někam jinam. Neměl jsem s sebou rodiče, kteří by se o mě starali,“ vzpomíná.

Viděno touto optikou je dobrodružství v České republice ještě o level výš. Jerrick Harding k němu byl nasměrovaný okolnostmi. Kvůli covidu neměl šanci předvést se týmům NBA, draft se nekonal v červnu ale teprve v půlce listopadu. To on už byl na soupisce českých mistrů z Nymburka, jelikož nechtěl riskovat a čekat. „Ale NBA je mým snem pořád. Věřím, že i z Evropy se tam můžu dostat,“ hlásá odhodlaně.

Proto jsou mu teď domovem Poděbrady, kde žije a odkud dojíždí trénovat do Nymburka. „Je to tu jiné, člověk si musí zvykat na jazykovou bariéru, jiný životní styl. Ale jsem tu nadšený. Lidé jsou ohromně přátelští, vždycky pomůžou, když to potřebuji,“ tvrdí chlapík, jenž už má v Poděbradech pár podniků, kam chodí jíst. „Najít je, to byl docela boj, protože jsem dost vybíravý,“ směje se.

Po krůčcích především přivyká i novému stylu basketbalu, tak odlišnému oproti univerzitní NCAA. „Na vysoké je basketbal hodně svázaný systémem jak v útoku, tak v obraně. Řekl bych, že je až příliš robotický. Tady už prostě musíte vědět, jak se hraje basketbal. Číst hru, skutečně ji chápat, používat své instinkty,“ vypočítává a podotkne, že také poprvé v životě hraje proti dospělým chlapům. „Třeba my máme Petra Bendu, je mu skoro čtyřicet, to už je legenda. A hodně dospělý chlap,“ neodpustí si popíchnutí veterána, jehož považuje za jednoho z nejlepších spoluhráčů, které kdy měl.

Harding je malý levoruký šikula (182 cm), jenž srdnatě najíždí pod vysoké věže i umně střílí z dálky. Jeho povoláním je doručovat co nejvíc bodů. Jak na to studoval od svého velkého vzoru Allena Iversona. „Jsem extrémně soutěživý. Necouvnu před ničím a nikým. Tohle jsem se naučil už hodně malý, když jsem hrál proti těm nejlepším klukům z okolí. Jakmile se jich zaleknete, poznají to a roztrhají vás.“

V Champions League skóruje průměrně 12,4 bodu na utkání (osobní rekord 28 bodů proti Sassari) a je jedním z šesti nymburských borců, kteří mají v soutěži dvouciferný bodový průměr. V české lize je se 16,6 body nejlepším střelcem týmu. To vše zvládá za průměrných dvacet minut na hřišti, jelikož tak rovnoměrně rozprostírá kouč Oren Amiel čas mezi široký kádr. Minutáž, to je další velká změna oproti univerzitě. „Tam jsem hrával tak pětatřicet minut na zápas. Musím se prostě přizpůsobit. A zároveň když jdete na hřiště, musíte být maximální efektivní. Vydat se ze všeho a co nejvíc pomoci týmu.“

V Hardingově případě to znamená co nejvíc skórovat. Tímhle uměním proslul už na Weber State, kde drží i nejprestižnější zápis. S 2266 body je střeleckým rekordmanem školy, hvězdný Damian Lillard jich za čtyři roky v dresu Wildcats nastřílel o 332 méně.

„Být v něčem lepší než Dame, to je docela cool, že? Je to požehnání. Nikdy by mě nenapadlo, že se mi může něco takového povést. Neměl jsem moc nabídek z univerzit a nakonec to dopadlo takhle. Dostal jsem se výš než Jeremy Senglin, který je teď ve Španělsku nebo Damian Lillard, kterého znají všichni,“ usměje se Harding při zmínce o hvězdě NBA a lídrovi Portlandu Trail Blazers, jehož nazývá mentorem.

Když potřebuje, poprosí o radu. „Každé léto se vrací na Weber State. Mluví s ostatními kluky, snaží se jim pomoct. Dal mi hodně rad, dokonce i svoje telefonní číslo, kdybych něco potřeboval. To je skvělá věc, že se můžete ozvat hráči z All Star NBA. On je ale takový. Zůstal nohama na zemi. Někteří kluci, když vydělají hodně peněz a proslaví se, začnou se měnit. Dame je ale pořád stejný,“ líčí Harding, jenž si zatrénoval i pod vedením osobního Lillardova kouče Phila Becknera.

Podobnost jeho příběhu s tím Lillardovým je nepřehlédnutelná. I Harding měl málo univerzitních nabídek, školy z rodného Kansasu ho přehlédly, což jim nemůže zapomenout. Proto skončil až ve Weber State, jež působí ve slabší konferenci Big Sky. Na škole vydržel stejně jako rozehrávač Lillard celé čtyři roky a také on zdůrazňuje, že po celou kariéru musí něco dokazovat. Hraje s „chip on the shoulder“, jak říkají Američané.

Na rozdíl od hvězd NBA Jaysona Tatuma či Trae Younga, proti kterým si zahrál, buduje svou kariéru pomaleji. O to hladovější je ale po úspěchu. Kuriozitou jeho první sezony v Nymburce je to, že už si podruhé zahraje Final 8 Champion League, druhého nejprestižnějšího poháru v basketbalové Evropě. V říjnu Nymburk vypadl v dohrávaném turnaji už ve čtvrtfinále s AEK Atény, za další měsíce se ale obměněná soupiska stmelila a vyrostla. Své pevné místo našel i Harding, jenž před středečním čtvrtfinálovým repete, které proběhne v ruském Nižném Novgorodu proti turecké Karsiyace, nechce propást šanci.

„Už jen to, že si zahrajeme Final 8 podruhé během sezony, je něco bláznivého. Ale s tím se nechceme spokojit. Já to chci vyhrát a to samé cítím ze spoluhráčů. Máme skvělý tým, spoustu zbraní. Když se jednomu nedaří, vytáhne se druhý.“

Jedna z těch zbraní se jmenuje Jerrick Harding. Pokud chce jít skutečně ve stopách svého mentora Lillarda, mistra posledních střel a heroických výkonů, nastal jeho čas.

Muž s živou vodou Benda: Na finále LM máme. Dovedu si představit hrát do 45

BasketbalJan Jaroch28. dubna 202121:00

S Bohačíkem až o medaile? Nymburk zná los Final Eight LM, jde na Turky

BasketbalMiroslav Mazal16. dubna 202114:40