
S 217 centimetry je nejvyšším mužem japonské B-1 League. Po prvních čtrnácti zápasech v dresu nováčka Gunma Crane Thunders zjistil Ondřej Balvín (29), že musí hrát jinak, než byl posledních 11 let zvyklý ze Španělska. Jinak je však v Ótě, maloměstě na ostrově Honšú známém teplými prameny, spokojený. Věří, že kulturní šok už má za sebou. A dokonce se odvážil uvařit japonským spoluhráčům večeři.
Klíčová postava národního týmu basketbalistů se v Japonsku za pochodu lehce přeškoluje z podkošového hráče ve střelce ze střední vzdálenosti. „Basket je tu jiný. Za prvních pět kol jsem vystřelil víc střel zvenku než za poslední dva roky ve Španělsku,“ líčí devětadvacetiletý Ondřej Balvín, jehož Gunma figuruje po čtrnácti kolech na 16. místě tabulky z 22 týmů s bilancí 6 výher a 8 porážek. Sám k tomu přispívá za 24 minut na palubovce 10,3 bodu a 8,2 doskoku. Spokojenost není stoprocentní. Český pivot i ambiciózní tým nováčka cílí výš. První české derby v historii japonské ligy proti Patriku Audovi a jeho Jokohamě ale minulý týden vyhrál (84:75).
Potkali jste se s Patrikem Audou před zápasem?
„I když to měli kousek, přijeli den předem, takže jsme se s Páťou sešli, sedli jsme si a chvíli pokecali. Ale při zápase, i když je to můj kamarád, nad tím neuvažuju a beru ho jako soupeře. Trošku jsme se na hřišti pošťuchovali, ale nic velkého.“
Bránili jste se navzájem?
„Chvílemi jo.“ (Balvín skóroval 14 bodů, Auda 16)
Jaká je v klubu nováčka B-1 ligy spokojenost s bilancí 6 výher a 8 porážek?
„Moc velká ne, přeci jen máme trošku větší ambice díky tomu, že náš hlavní sponzor je jeden z nejbohatších Japonců. Dělá v realitách, staví nám teď novou halu, která bude hotová na konci příští sezony. A do budoucna mají s týmem velké plány. Ale berou to tak, že je teprve začátek sezony, jsme v B-1 první rok, teprve se v tom učíme chodit a budujeme si respekt. Všichni víme, nejen lidi v klubu, ale i my hráči, že můžeme hrát líp a měli bychom mít víc výher.“
Téměř vyrovnaná bilance ale není na nováčka soutěže tak zlá, ne?
„Rozhodně na tom nejsme špatně, přesto jsme měli mít víc výher. Ze začátku jsme nebyli schopní vyhrát skoro žádný zápas doma, v domácím prostředí jsme zatím zvítězili jen ve třech utkáních, takže máme co napravovat. Ale to je normální, máme nový tým, potřebujeme si sednout a vypilovat určité věci.“
Co na to domácí fanoušci? Kolik jich vlastně chodí?
„Nechci kecat, ale myslím, že minimálně tři tisíce lidí na zápas chodí, protože halu máme asi pro čtyři tisíce a je vždy skoro plná. Fanoušci jsou tu jiní. Prohráli jsme doma jeden zápas o třicet a oni nám zatleskali a všechno bylo v pohodě. Z Evropy jsem zvyklý, že by nás lidi vypískali, na internetu by nás seřvali a všechno možný. Tady dělají, jako že se nic neděje. Zatleskají a uvidíme se příště.“
Jak na vás zapůsobila kvalita japonské ligy?
„Na jednu stranu mě překvapila. Není to zase takový hurá basket, jak bych si představoval. Hodně cizinců hraje pod košem, na druhou stranu skoro žádný
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit