Pumprla motivuje sportovce k další kariéře: Holky jsou odpovědnější
Poctivě tlačil český basketbal z evropského dna až na historický vrchol. V roce 2019 vedl reprezentaci jako kapitán na veleúspěšném MS v Číně, kde se Satoranským a spol. vyválčili neskutečné 6. místo. Zanedlouho 36letý Pavel Pumprla stále týden co týden zavazuje boty a navléká dres Slavie, kterou se z 2. nejvyšší soutěže snaží dostat mezi elitu. To ale není všechno: v rámci vlastního programu Athletes PRO nabízí sportovcům konkrétní návody a inspirace, jak se ve světě neztratit ani poukončení kariéry.
Málokterý český sportovec se tak dokonale vymyká nejrůznějším klišé o hráčích, co mají v hlavě jen míč. Vysokoškolsky vzdělaný Pavel Pumprla mluví jako kniha (mimochodem, sám je vášnivý čtenář), zároveň ale s naprosto autentickým zaujetím, podpořeným roky zkušeností v profesionálním basketbalu.
Má vlastní podcast, přednáší ve firmách a momentálně se coby hlava projektu Athletes PRO, v němž shromáždil odborníky a spřízněné duše napříč sportovními obory, snaží přesvědčit kolegy, že jejich cesta nemusí končit ve slepé uličce po uzavření aktivní kariéry. „Chceme pomáhat sportovcům stávat se ještě lepšími vzory," říká basketbalový internacionál.
Proč by měli být právě sportovci vzory? Určitě si vybavujete slavnou reklamu s Charlesem Barkleym, kde legendární basketbalista říká: „Nejsem žádný vzor. Jen proto, že zarážím míč do koše, neznamená, že bych měl vychovávat tvoje děti!"
„Charles Barkley sice říká, že není vzor - ale je. A je jím čím dál víc, protože je jedním z mála, kdo se prosadili i po skončení kariéry. Uspěl v roli televizního komentátora a jeho názory jsou velmi intenzivně vnímány. Sportovci zkrátka vzory jsou: díky věcem, které dokážou na sportovním poli, díky tomu, že dokážou překonávat sami sebe i soupeře. Myslím ale, že by mohli být vzory v něčem víc, než na co naráží Barkley, když říká, že jen zaráží míč do koše."
Co máte na mysli?
„Jsem přesvědčen, že nemusejí být obdivováni jen za sportovní výkony. Jejich dosah může být mnohem větší, než jaký vymezují hranice sportovní identity. Myslím, že kdyby více vystupovali za tuhle hranu, byli by lepšími vzory. Koho budeme mít radši? Top sportovce, o kterém víme, že je super tátou nebo mámou a dokázal třeba dostudovat školu a žije spokojený život, nebo toho, o kom se ví, že vymetá večírky, běhá za holkama a má problémy s gamblingem? Chci pomáhat sportovcům rozvíjet se i v dalších sférách, aby díky platformě, kterou získali na základě výkonů, mohli pomáhat i v dalších oblastech."
Čím to, že jste se našel právě na tomhle poli?
„Vlastně tak uzavírám kruh. Ze sportu jsem ke konci kariéry utekl k byznysu. Studoval jsem byznys a leadership
