Slavia vládne pod koši. Čeká boj o ligu, chce do Evropy. Vizi pomáhá i Pumprla
Je šestinásobným mistrem ligy, brázdil palubovky ve Španělsku, coby kapitán vedl reprezentaci k senzačnímu šestému místu na MS v Číně. Přesto Pavel Pumprla jen málokrát předtím zažil pod koši pocit tak intenzivního štěstí jako ve středu v noci. Z pohledu jeho kariéry šlo přitom vlastně o banalitu. Slavia vyhrála druhou nejvyšší českou soutěž v infarktové koncovce série proti Písku a vysloužila si místo v baráži proti Jindřichovu Hradci. Červenobílí tak mohou být již příští neděli novými členy KNBL.
Série je vyrovnaná 1:1 na zápasy, v tom rozhodujícím třetím svítí na tabuli skóre 87:87. Zbývá deset vteřin do konce, Slavia má míč, čas zběsile běží. Pumprla najíždí na pravou ruku do koše a téměř s klaksonem skóruje. Hrdinou okamžiku však není Pavel ale jeho o devět let mladší brácha Radek, rozehrávač červenobílých.
Tahle akce si od známějšího sourozence, jenž je hráčem a zároveň manažerem Slavie, zaslouží rozhodně extra prémii. „Samozřejmě. Přispěje nám něco do pokladničky za všechny zmínky na sítích a rozhovory. Čeká ho příjemná prémie, že si připlatí,“ směje se na oko škodolibě pětatřicetiletý Pavel.
Když před dvěma lety odcházel reprezentační kapitán z Nymburka a upsal se novému projektu druholigové Slavie, mnozí kroutili hlavou. Proč se chce zakopat v národce? Na té samé palubovce, kde podpis oznamoval, teď ale prožíval silné emoce i pocit satisfakce. „Coby emoční zážitek tohle řadím hodně vysoko, i když se to může zdát jako velký nepoměr k jiným úspěchům s reprezentací nebo Nymburkem,“ líčil Pumprla. Zatímco někteří spoluhráči vyrazili po zápase na oslavné pivo, on mířil do postele. „Byl jsem rád, že si můžu odpočinout…“
Sezona ještě nekončí, přesně za týden přivítá Slavia doma v baráži poslední
