Šéf USK po titulu v Eurolize: Ubyli nám bohatí soupeři z Ruska. Kolik za triumf vydělali?
Jako jednatel a generální manažer ZVVZ USK Praha stojí Marek Kučera už za dvěma euroligovými úspěchy. Basketbalistky českého hegemona vládnou Evropě právě nyní znovu po deseti letech. Gigantické finanční odměny jako ve fotbalové Lize mistrů však nečekejte. Klub se musí také vyrovnat s koncem trenérky Natálie Hejkové. „Je speciální osobnost. Takový další člověk neexistuje, co se týče zkušeností a úspěchů,“ řekl šéf pražského klubu v rozhovoru pro deník Sport.
USK vyhrálo Euroligu, byť nebylo favoritem. Jak vstřebáváte úspěch?
„Trochu jsme se vrátili do těch kolejí roku 2015. Tehdy jsme vyhráli Euroligu poprvé a nikdo s námi nepočítal. Brali nás jako totální překvapení. Od té doby se ve špičce nějak pohybujeme, i když ani letos s námi tolik lidí nepočítalo. O to sladší je odměna v podobě prvenství.“
Co se vám honilo hlavou, když ve třetí čtvrtině finále USK nedal asi osm minut bod a Mersin se dotáhl?
„Seděl jsem v hledišti a vysílal jsem pozitivní energii. Víc nešlo. Tiše jsem trpěl, to je pravda, ale věřil jsem, že se podaří ten turecký tlak eliminovat. A povedlo se.“
Nabudila hráčky skutečnost, že trenérka Hejková už v únoru oznámila, že u týmu skončí?
„Myslím si, že to nějakou roli hrát mohlo. Paní trenérka Hejková je speciální osobnost. Troufnu si říct, že plno hráček by za ni vypustilo na palubovce duši. Hlavním motorem ale bylo to, že tým máme pohromadě delší dobu. Hráčky jako Teja Oblaková nebo Terka Vyoralová jsou v USK dlouho a po úspěchu toužily.“
V mužském basketbalu na evropské scéně se týmy hodně obměňují po jedné sezoně. Už jste zmínil, jak dlouho máte tým pohromadě v USK. Přišel tedy úspěch i na základě soudržného kolektivu?
„Hráčky postupně přicházely za paní Hejkovou. Ona je prostě garant kvalitního trenérského přístupu. To je jedna věc. Pak si myslím, že tahákem pro řadu cizinek je i Praha jako taková a fakt, že USK je značka, která funguje. Snažíme se o to, aby hráčky, které si vybereme, u nás zůstaly delší dobu. Můžeme to označit za klubovou filozofii.“
