Holešínská: Španělky chci porazit asi nejvíc. Jsou takové uplakané, musíme je mlátit
Poslední tři sezony strávila ve Španělsku. Petra Holešínská vystřídala kluby Gran Canaria, Zaragoza a Jairis, kde dokonce v březnu vyhrála tamní Copa del Rey. Teď se s českou reprezentací před svým přestupem do tureckého Emlaku chystá na čtvrtfinále EuroBasketu právě proti Španělsku, kde má dvě spoluhráčky a jednu velkou kamarádku. „S Marionou Ortizovou jsme dřív hrály v Zaragoze a jsme si fakt blízké. Slavily jsme spolu Nový rok nebo moje narozeniny. Hodně si na nás věří a chtěly nás,“ říká Holešínská před klíčovou bitvou, která je v Pireu na programu ve středu od 16.30.
S Belgií jste padly o 12 bodů, je na turnaji silnější celek?
„Řekla bych, že Francie je nastejno, možná jsou na tom fyzicky trochu líp než Belgie a mají širší rotaci. Belgie má ale samozřejmě skvělé hráčky v té první pětce a s jejich základní rotací se na tomto turnaji snad nemůže nikdo měřit.“
Čekají vás Španělky, které dobře znáte. Co by na ně mohlo platit?
„Je to mladý tým a hodně holek jelo na EuroBasket bez zkušeností. Dvě hráčky by měly hrát ještě v devatenáctkách. Pak je tam Mariona Ortizová, která už je sice starší, ale i pro ni je to první ME. Nejsou tolik sehrané oproti nám, což by mohla být naše výhoda. Španělky jsou takové, že nemají rády kontakt a jsou takové uplakané, myslím si, že skoro v každém sportu. Bude potřeba je mlátit, mlátit, mlátit. Musíme se vrátit k dobré obraně a hrát rychle. Při hře pět na pět to asi proti nim nebude naše nejsilnější stránka. A taky musíme proměňovat, mně samotné to proti Belgii nepadalo.“
Čtvrtfinále play off byl základní úkol. Cítíte větší uvolnění nebo tlak?
„Určitě ne uvolnění, protože postoupit z naší skupiny byla povinnost. Černá Hora byla, jaká byla a Portugalsko bylo na prvním EuroBasketu. Španělky porazit chceme, já asi o něco víc z nějakého osobního hlediska. Chceme jít dál a bojovat o medaile.“
Paula Ginzová a Aina Ayusová jsou vaše spoluhráčky z klubu, jste ve spojení? Došlo už na nějaké špičkování nebo něco podobného?
„Nejvíc jsem si psala s Marionou Ortizovou. Hrály jsme spolu dřív v Zaragoze a jsme si fakt blízké. Slavily jsme spolu Nový rok nebo moje narozeniny. S ní se bavím jednoznačně ze Španělek nejvíc. To bylo okamžité popichování. S Paulou Ginzovou jsme si taky psaly. Pošťuchování k tomu patří, ale na hřišti jsou to prostě a jen soupeřky.“
Španělky chtěly Česko už od kempu
Český tým si evidentně na Španělky věří. Zjistila jste, jak to mají ony?
„Co jsem slyšela, tak tam moc respektu není vůči nám. Hodně si na nás věří, takže doufám, že nás trochu i podcení. Slyšela jsem, že už od přípravného kempu hlásily, že nás chtěly do čtvrtfinále. Doufám, že jim ukážeme, že to byla chyba.“
V záplavě mladších hráček je tam veteránka a ikona Alba Torrensová. Jak je vnímána ve Španělsku tato dvojnásobná mistryně Evropy?
„Jí se ve Španělsku říká Legenda. Nedivím se, je to jedna z nejlepších evropských hráček historie. Už nějaké roky má a je to znát, nicméně v nároďáku její zkušenosti dělají hodně v tomhle mladém týmu. Když budou potřebovat dát těžkou střelu, pravděpodobně budou hledat ji. Musíme ji respektovat, ale ona si respekt získává přirozeně. Jen proti ní nastoupit je zajímavé. Neříkám, že je z ní člověk vyjukaný, ale respekt k ní jako hráčce i člověku tam je pochopitelně.“
Takže je Torrensová i v 35 letech největší hvězda týmu?
„Já bych to dala asi Ortizové. Hrála jsem s ní a vím, jak skvělá je rozehrávačka. Nemusí to být tolik vidět, protože tolik bodů nedává, ale její síla je v tom, jak dokáže řídit hru. Je to nejlepší rozehrávačka, se kterou jsem kdy hrála. Navíc dokáže tým strhnout. Kdyby se nám trochu podařilo jí zápas znechutit, půjde asi dolů i celý tým. Jinak je tam ještě Raquel Carreraová, která je sice po zranění, ale na ME hraje skvěle.“
Švédky dostaly v nedělním zápase Španělsko až do prodloužení. Stihly jste se už na to podívat?
„Osobně jsem viděla už první poločas živě, než jsme odjely na zápas s Belgií. Mluvila jsem taky s Fridou Eldebrinkovou, se kterou jsem letos hrála ve Španělsku. Říkala, že na ně určitě máme. Ten duel si jistě rozebereme, ale my přece jen máme trochu jiný tým než Švédsko. Ony pod košem neměly moc co nabídnout a hrály to proti Španělkám hodně z perimetru.“
Podle Švédky mají Češky velkou šanci
Takže Eldebrinková, která hrála v minulosti za Brno i USK Praha, byla takovým skrytým českým pozorovatelem?
„Určitě nám fandí. Bavily jsme se o nich, ale já třeba znám Španělky všechny, takže mi toho zase tolik objevného říkat nemusela. Z jejích pocitů vyplynulo, že podle ní máme velkou šanci.“
Ukázalo se, že jsou zranitelné, že? Vypadalo to totiž, že mají zápas pod kontrolou a najednou prodloužení.
„Přijde mi, že už tam není takový faktor strachu, že prostě jdete hrát proti Španělsku. Pět, šest let zpátky proti nim nechtěl hrát nikdo. Tohle opadlo. Asi bych se taky bála proti nim hrát před lety. Švédky ukázaly, že byť nemají extra velké individuality, tak se s nimi dá hrát.“
V pondělí brzy ráno jste letěly do Řecka. Jaký byl celkově přesun? Podařilo se zregenerovat?
„Není to ideální. Myslím si, že to mohlo výt vyřešeno trochu jinak. Nevím, proč se vlastně muselo letět v půl sedmé ráno, protože pak jsme stejně dorazily na hotel a pokoje ještě nebyly nachystané. Nebyly jsme z toho nadšené my ani Belgičanky. V pondělí ani nebyl trénink, protože jsme všechny byly unavené a nevyspalé. Trochu jsme si teď odpočinuly a budeme připravené.“
S Belgičankami jste tedy na stejném hotelu?
„Dokonce všechny týmy jsou na jednom hotelu, takže se v podstatě můžeme potkat třeba ráno na snídani.“
Přestup do Turecka propálila FIBA
Play off se hraje v Řecku, ale Řekyně vypadly. Pošramotí to atmosféru zbytku turnaje?
„Stoprocentně, protože hala bude podle mě skoro prázdná. Proto jsem taky fandila Řekyním proti Turecku v rozhodujícím zápase. Má to vždycky větší náboj, když hraje na turnaji domácí tým, protože lidi víc zůstávají i na zápasy jiných celků. Je to velká škoda. Z týmů, které pořádaly skupiny, je to jediný tým, který nepostoupil a zrovna se play off hraje u nich v Pireu.“
Už prosáklo, že odcházíte po sezoně do Turecka. Bude se opouštět španělské angažmá těžce?
„Na jednu stranu jo. Člověk si tam zvykl, naučil se víc i jazyk. Bylo to tím pádem lehčí, ale taky se těším na novou výzvu a novou ligu. Ve Španělsku se hráčky hodně točí. Budeme hrát Eurocup, takže se těším.“
Není to ale trochu ústup? Španělská versus turecká liga…
„Španělé sledují ženský basket určitě víc než Turci. Na druhou stranu v Turecku jsou budgety někde jinde. Nemyslím si, že kvalitativně jdu dolů, ale na očích bych byla víc ve Španělsku.“
Váš přestup propálila FIBA. Není to z jejich strany poněkud neprofesionální?
„Je to tak. Ono se to propálilo ještě před EuroBasketem, kdy změna dresu u mě a jedné spoluhráčky byla na Twitteru a ten ve Španělsku funguje tak rychle, že i když se to brzy smazalo, tak už to bylo všude. Je to určitě neprofesionální. Jako první by vždy měly oznamovat kluby, že někoho podepsaly. V tomhle to FIBA úplně nezvládla.“
