Pořád stačí dvě výhry, říká kapitán

Ladislav Sokolovský
Ladislav SokolovskýZdroj: ČTK foto
Basketbal

Ležel na masérském stole a přemýšlel, jak postoupit na mistrovství Evropy. Kapitán Ladislav Sokolovský po porážce národního týmu v Bosně a Hercegovině neztrácel víru.

„Musíme ale ve středu vyhrát nad Velkou Británií, jinak si můžeme sbalit věci a jít domů," řekl natvrdo před nadcházející pardubickou řeží s výběrem okolo hvězdného Luola Denga z Chicago Bulls.

Jaké to je večeřet kousek od stolů soupeře, který se chechtá po vítězném utkání?
"Dost nepříjemný. Nejen že jsme prohráli, ale ještě se nám nepodařilo udržet pro nás přijatelný rozdíl třinácti bodů. Potom každý smích od soupeře dost štve a pár nelichotivých poznámek od našeho stolu zaznělo."

Je hodně ubíjející, že i po čtvrtém kole všechny týmy skupiny vyhrávají doma?
"Není. Doufejme, že to vydrží i ve středu a s Británií to neporušíme. Ale nepřemůžeme ji průměrným výkonem, musíme zahrát nadprůměrně. Pak by to ještě bylo zajímavý."

Povězte upřímně, nakolik věříte, že ještě urvete první a nejspíš i jediné postupové místo, protože vyrovnanost skupiny škodí v celkové bilanci druhému týmu?
"Nemám moc rád spekulace. Ale myslím si, že se čtyřmi výhrami by se mělo postoupit i ze druhého místa. Prostě teď potřebujeme dvakrát vyhrát, nic jiného nás na mistrovství Evropy neposune. Samozřejmě si taky musíme dát pozor, abychom nespadli na čtvrté místo a nehráli baráž o udržení..."

Sobotní porážka mrzí o to víc, že místní publikum nebylo tak divoké, jak se čekalo, dokonce zatleskalo po české hymně. Nebyl jste překvapený?
"Trochu jo. I když hala měla své mouchy, já mám menší útulnější haly radši, tohle byl zářný příklad. Myslím, že nám všem vyhovovala, i v útoku se nám slušně dařilo. Ale chyběla větší koncentrace na obranu. Diváci nás vypískali při nástupu, ale během zápasu už tam nebylo nic extra. Jen přiletěl jeden zapalovač, to je směrem na jih normální. Čekal jsem to vyhecovanější."

Zápas probíhal ve vlnách. Po čtvrtině jste vedli, pak ztráceli 15 bodů, dotáhli se na koš, přesto nakonec prohráli vyšším rozdílem než doma. Co je na tom nejhorší?
"V první řadě je nutno připomenout, že jsme doma nedokázali udržet vedení o dvacet bodů. Kdybychom v Pardubicích nezkazili poslední dvě minuty a rozdíl udrželi, bylo by to pro ně do odvety strašně moc."

Ale ještě ke konci třetí čtvrtiny odvety vedli domácí jen 60:58...
"Bylo tam víc věcí. Škoda že jsme v první čtvrtině líp nebránili, mohli jsme se dostat do většího vedení. Ve druhé čtvrtině jsme pak dokázali zmenšit manko na pět bodů, ale v posledním útoku jsme dostali trojku s klaksonem. A když jsme během tří minut stáhli patnáctibodovou ztrátu na dva body, jak zmiňujete, opět jsme v poslední minutě dostali dvě trojky a znovu to bylo o osm."

Čím se tomu dalo zabránit?
"Chtělo to víc rozvahy, možná déle podržet balon, víc se soustředit na obranu. Neudělat chyby, které jsme zase udělali. Nešel nám doskok v obraně. Na konci bylo jasné, že se to bude motat kolem rozdílu čtrnácti bodů, těžko jsme mohli myslet na výhru. Bohužel se nám to nepodařilo. Nebránili jsme, jak umíme a jak jsme si řekli. Všichni jsme dělali chyby."