Welsch: Připadám si jako učitel
Barcelona, nebo Real? Španělský basketbal před sezonou, která startuje už pozítří, zúžil debatu o ligovém titulu stejně jako fotbal pouze na dva titány. „Ale ani my nestahujeme trenky,“ namítá Jiří Welsch, jenž načne čtvrtou sezonu v euroligové Malaze.
Poté, co už byl v létě smířený s balením kufrů, ale nakonec mu přišla vhod o třetinu tenčí nabídka.
I pod koši se mluví jen o Barceloně a Realu Madrid. Nejde vám to na nervy?
„Ani ne. Shodou okolností jsem včera před tréninkem dostal dotaz od španělského reportéra, co říkám na to, že letos nebudeme hrát o víc než třetí místo. Tak jsem se pousmál. Vypadá to, že Barcelona i Real budou hodně silní. Ale ostatní týmy včetně nás se nevzdají. Náš tým má sílu a potenciál, i když se nám v přípravě moc nedaří. Potřebujeme víc času, abychom se sehráli a mohli konkurovat.“
Opravdu může favority někdo ohrozit? Vždyť při přestupech řádili jako utržení ze řetězu.
„Dobře vím, že letošní hráčský trh nebyl z hlediska hledání práce jednoduchý. Real a Barcelona jednoznačně převyšovaly aktivitou a hlavně svými možnostmi všechny soupeře. Barcelona vyhrála titul a teď do kádru přidala ještě Rubia, Mickeala, Lorbeka... Její síla je obrovská.“
Když jste se usmíval dotazu reportéra, dá se to přeložit, že se vám bude líp útočit ze stínu?
„To ne. I na základě naší přípravy, a v jakém jsme stavu, momentálně asi nemáme na to, abychom se s nimi měřili. Ale neznamená to, že za nějaký čas, pár měsíců, se do té pozice nemůžeme dostat.“
Malaga byla v minulé sezoně velmi silná, ale zůstala bez trofejí. Teď po odchodech mnoha opor má asi nižší ambice?
„O tom bych nechtěl mluvit. Tým se změnil hodně, ale jestli k lepšímu nebo horšímu, ukáže až čas. Budeme hrát dobře, ale jinak. Loňský tým měl mnohem víc talentu. Tím myslím Haislipa, Cabezase, Kelatiho či Ndonga. Tyhle odchody nahradili spíš pracovitější typy. Printezis z Olympiakosu nebo pivot Rubio z Manresy. Myslím, že budeme víc pracující, bránící a dřící tým.“ (úsměv)
Vy jste v týmu zůstal, přestože jste byl celé léto nechtěný. Necítil jste se po zapojení do přípravy zvláštně?
„Léto bylo nepříjemný. Nečekal jsem, že budu hledat angažmá takhle dlouho. Na druhou stranu, spousta hráčů ze španělské ligy podepisovala kontrakty až po mně. Když se na to dívám zpětně, nijak se to na mně nepodepsalo.“
Přesto: dřív hvězda z NBA, teď jen východisko z nouze po vážných zraněních spoluhráčů...
„Jasně, zranění spoluhráčů byla jedním z důvodů, proč mě Malaga znovu oslovila. Ale roli v tom sehrál i trenér Aito. Údajně řekl v klubu, že si přeje, aby mě udrželi. Což je určitě příjemný a z toho mám dobrý pocit. Přestože jsem pod ním hrál jen jednu sezonu, tak si mojí práce v zápasech i trénincích vážil natolik, že zkrátka chtěl, abych se do týmu vrátil.“
Mnoho opor odešlo, vám už táhne na třicet. Změnila se vaše role v týmu? Už jste starý pardál, pokud vás tak mohu označit...
„To určitě můžete. Při zranění Gomise jsem zjistil, že jsem po Jimenezovi druhý nejstarší v týmu. Takže už jsem oficiálně starej pardál. O mojí roli na hřišti po čtyřech zápasech nemůžu moc říct, ale až na jeden jsem byl vždy v základní pětce. Budu se snažit, abych byl aktivnější než v minulých letech. Mimo hřiště mám pocit, že jsem jeden z těch, na které trenér spoléhá, že budou pomáhat novým hráčům. Aito rád rozděluje role uvnitř týmu.“
V jakém smyslu?
„Třeba když upadá intenzita tréninku, je někdo zodpovědný za to, aby ostatní povzbuzoval. Jiný zase sleduje, jak jsme na tom statisticky, jak jsou na tom naši nejbližší soupeři. Já jsem oficiální překladatel ze španělštiny do angličtiny pro nové hráče. I oficiální vysvětlovač toho, co po nás Aito chce, protože on tréninky vede ve španělštině.“
Čili si zkoušíte povolání učitele?
„Někdy si tak připadám. (úsměv) Myslím, že je to na celou sezonu. Pochybuju, že se někteří hráči naučí za rok španělsky tak, že nebudou potřebovat tlumočníka. Je na jednu stranu fajn, že nás to nutí k větší komunikaci mezi hráči. Ale je mi to i jaksi líto za nové hráče. Čeká na ně spousta nových věcí a myslím si, že by bylo lepší, kdyby to slyšeli přímo od hlavního trenéra. Aito sice anglicky umí, ale zdejší trenéři razí zásadu, že když jsme ve Španělsku, tak se máme přizpůsobit.“
Jakou roli jste měl v minulé sezoně?
„To jsem byl právě hecířem v tréninku. Když upadala intenzita a morálka, bylo na mně, abych zvednul prapor. Jít příkladem, záleželo i na komunikaci.“
Nebyl jste trochu za Hujera?
„No... Zas tak horký to nebylo.“ (úsměv)
