Současní závodníci na Tour de France najedou obrovskou porci kilometrů. Ovšem pokud se podíváte na kilometráž jednotlivých etap, vypadají ty současné v porovnání s těmi z úvodních a následně dvacátých let minulého století jako nic. Vždyť vůbec nejdelší etapa měla 482 kilometrů. Nutno však říci, že v těchto dobách netrvala Tour tolik dní jako dnes. A kdy se odjel ročník s celkově největším počtem kilometrů?
Nejdelší etapa: 482 km se jelo hned několik ročníků
První poválečný ročník (1919), na jehož startu bylo pouze 67 cyklistů, měl být něčím výjimečným. A povedlo se. Hned po válce nachystali pořadatelé dosud nejdelší edici, v níž během 15 etap ujeli cyklisté 5560 kilometrů.
Do dějin pak vstoupila etapa číslo 5. Ne snad nějakým zářným výkonem, ale svou délkou. 482 kilometrů je nejvíc, co kdy cyklisté při Tour ujeli. Trasa vedla z Les Sables - d´Olonne do Bayonne a nejlépe si s ní poradil Jean Alavoine. Po ní však pokračovalo už jen 17 závodníků.
Tento ročník měl ještě jeden historický moment – v jeho průběhu se poprvé lídr závodu oblékl do žlutého trikotu, který se později stal symbolem Staré dámy. A trasa z Les Sables - d´Olonne do Bayonne se pro „velký úspěch“ (méně pak pro oblíbenost mezi cyklisty) jela vždy jako pátá etapa následujících pěti Tour, tedy až do roku 1924.
Další v pořadí:
- 480 km (z Marseille do Toulouse, 1906),
- 471 km (z Nantes do Paříže, 1903 a 1904).
Nejdelší ročník: 5 745 km za 17 dní. A nejtěžší etapa v dějinách Tour
Ročník 1926 je v historii Tour de France zapsán jako nejdelší. Nemá sice nejdelší etapu dějin, ovšem závodníci při něm museli spolykat za 17 dní nejvíc kilometrů. A i když dnes stráví cyklisté na kolech 21 dní, takové porci se ani zdaleka nepřiblíží. Třeba letos by měli ujet 3470 km.
Nejdelší kapitola tohoto příběhu měřila 433 kilometrů, ovšem víc než čtyři stovky kilometrů najeli tehdejší závodníci ve čtyřech dnech. Jen jediná etapa měla pod 200 km. Nejlépe zvládl tenhle záhul Belgičan Lucien Buysse, který měl extra motivaci se s krutým závodem poprat. Osud si pro něj totiž přichystal ještě krutější ránu.Po 3. etapě se dozvěděl, že jeho malá dcerka Adrienne podlehla zápalu mozkových blan. Chtěl se vším seknout a odjet domů, nakonec se ale rozhodl zůstat. Živil další tři děti a prémie 10 000 franků a manželka ho přesvědčily.
Během tohoto ročníku ovládl tři etapy (373, 326 a 323 km). Právě tu prostřední později označili odborníci jako nejnáročnější etapu dějin Staré dámy. Závodníci do ní vyráželi o půlnoci a museli zdolat pověstné průsmyky Aubisque, Tourmalet, Aspin a Peyresourd. Buysse přijel do cíle jako vítěz v 17 hodin a 12 minut.
Nejdelší etapa za posledních 10 let: Stejná vzdálenost, rozdílný profil
237,5 km. Tak dlouhá byla etapa, kterou lze v posledních deseti ročnících označit za nejdelší. Jela se v letech 2014 a 2016. Tentokrát ale šlo pouze o shodu vzdálenosti, nikoliv trasy, tak jako to bylo u historicky nejdelšího dějství.
V roce 2014 šlo o horskou etapu z Carcassonne do Bagneres de Luchon a jejím vítězem se stal Australan Michael Rogers v dresu Tinkoff Saxo, za který v té době závodil i Roman Kreuziger. Šlo o Rogersovo jediné etapové prvenství na Tour.
To o dva roky později, kdy byla na programu stejná vzdálenost, šlo o rovinatou etapu s hromadným spurtem, jehož vítězem byl Marcel Kittel závodící za Ettix - Quick Step. Etapa se jela ze Saumuru do Limoges a bylo to jediné vítězství, kterého na této Tour Němec dosáhl. Jinak jich nastřádal celkem 14.
Témata:
sport, cyklistika, Tour de France, Paříž, Roman Kreuziger, Toulouse, Marseille, Marcel Kittel, Michael Rogers, Bayonne, Jean Alavoine, Sport na Heureka.cz
Související články
