Je to etapa, která je vždy fanoušky hodně vyhlížená a cyklisty zase dost obávaná. Stačí, když vyslovíte Angliru a každý ví: bude to zatraceně bolet. Stačilo se ve středu podívat, jak „ladnou“ chůzí přicházeli při vyhlášení na pódium ti nejlepší. Kdo že to byl? Primož Roglič jako vítěz etapy. Sepp Kuss jakožto majitel červeného dresu, i když už mu s jen osmisekundovou ztrátou dýchá na záda kolega Jonas Vingegaard. Tým Jumbo-Visma totiž i v této obávané etapě dominoval.
Na tento kopec španělské Vuelty se může těšit jen opravdový masochista. „Mám to štěstí, že jsem Angliru nikdy nejel,“svěřil se deníku Sport někdejší vynikající český vrchař Roman Kreuziger.
„To je očistec. Podobný kopec jsem nikdy v životě nejel, je to hodně tvrdé,“ prozradil zase před pár lety Zdeněk Štybar, který takové štěstí jako jeho kamarád neměl. V roce 2013, kdy musel český klasikář z Vuelty odstoupit, se mu ještě vyhnul, ale o sedm let později už ne. „Dal jsem tam nejlehčí převod, co jsem měl, a snažil jsem se to vyjet ve svém tempu až nahoru, nikam jsem nechvátal,“ popsal Štybar.
To cyklisté bojující o vítězství či co nejlepší umístění na letošní španělské Vueltě museli zvolit úplně jiný přístup. Bitvu v 17. etapě odstartoval Remco Evenepoel tím, že se pustil do úniku. Jemu šlo však především o body do vrchařské soutěže na prvních dvou stoupáních ještě před samotným peklem v závěru. A tak těm, kteří naopak chtěli pod Angliru dojet co nejčerstvější, stačilo jen kontrolovat jeho odstup, jenž se nevyšplhal nad tři minuty.
V samotném závěrečném kopci, jehož délka je 12,4 kilometru s brutálním průměrným sklonem 9,8 %, ovšem i nelidskými úseky přes 20 %, už Belgičan zvolnil. Bylo mu jasné, že vyhrát v tento den bude nesmírně těžké. „Rozhodl jsem se raději pošetřit síly na čtvrtek, kdy budu chtít zase získat maximum bodů, co bude možné,“ prozradil na webu svého týmu Soudal-Quick Step.
Na vítězství měl zcela zjevně políčeno celek Bahrain-Victorious, který nastolil tempo ještě před nájezdem na Angliru a držel ho dlouhou dobu i v něm. Tempo tak vysoké, že ze skupiny těch nejsilnějších postupně odpadali Joao Almeida, Juan Ayuso, Enric Mas, Aleksandr Vlasov a další.
Výsledek této strategie? 4,6 kilometru před cílem tvořila čelo závodu jen šestice cyklistů. Tři z Bahrainu a tři z Jumbo-Visma. Za Bahrain to byli Santiago Buitrago, Wout Poels a Mikel Landa. Trojici z Jumba asi nebude těžké uhodnout. Ano, byli to první tři muži průběžného pořadí Sepp Kuss, Jonas Vingegaard a Primož Roglič.
Právě Slovinec se 2,9 km před páskou dostal do popředí skupiny. „Nechali jsme pracovat Bahrain, bylo to neskutečně rychlé. V jeden moment ale tempo začalo klesat, tak jsem do toho šel.“
Rogličův nástup znamenal, že z mlhy za ním se za chvíli vynořili jen Kuss a Vingegaard, jezdci konkurenční stáje už vidět nebyli. Jenže po chvíli začal trpět i muž v červeném.
„Věděl jsem, že Sepp má problémy, ale jel jsem své tempo. Říkal, že je mu divně. A v takhle prudkém stoupání jede každý, jak umí. Řekl jsem mu: Bojuj a udržíš červený dres,“ vyprávěl pak v cíli Roglič, který si dojel na letošní Vueltě pro druhou etapovou výhru.
Stejně jich má na kontě také Vingegaard, Kuss zůstává u jedné. A ačkoliv slavil Američan ve středu 29. narozeniny, dárky v podobě výhry se v takovýchto etapách nedávají. I proto, aby udržel červený dres pro lídra Vuelty ve svých rukou, musel v závěru etapy ještě zabrat. S Rogličem totiž projel cílem téměř současně také Vingegaard, který v tuto chvíli ztrácí na parťáka už jen 8 sekund.
„Doufal jsem, že i přes problémy udrží trikot. Byl bych opravdu hrozně rád, kdyby Sepp Vueltu vyhrál,“ řekl Dán.
Zápletka, kdo z trojice jezdců Jumbo-Visma letos dojede až do Madridu v červeném, se tak ještě víc zdramatizovala, protože ve čtvrtek je na programu další těžká horská zkouška a Vingegaard vypadá, že je ve třetím týdnu v nejlepší formě.
Kuss se ale stále usmívá, v cíli dostal od manželky minidortík se srdíčkem, na kterém sfoukl svíčku, a další přiměřená oslava ho čekala ještě s týmem u večeře.
„Je to skvělé, že jsem pořád v červeném. Je to pozice, kterou jsem nikdy nečekal, a to je na tom to krásné. Neměl jsem žádná očekávání v celkovém pořadí a nakonec jsem dostal šanci vézt tenhle trikot. Objevil jsem sebe sama, nové sebevědomí a vítězný instinkt. Navíc mám k sobě skvělé závodníky, v zákulisí fungujeme dobře. Vím, že je to pro mě výborná šance, ale jsem připraven i pomoci kolegům,“ prohlásil.
Vítězové na Angliru |
|
José María Jiménez (Šp.) - 1999 |
Cyklistický závod Vuelta - 17. etapa (Ribadesella - Altu de L'Angliru, 124,4 km):
1. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma) 3:15:56, 2. Vingegaard (Dán./Jumbo-Visma) stejný čas, 3. Kuss (USA/Jumbo-Visma), 4. Landa (Šp./Bahrain Victorious) oba -19, 5. Poels (Niz./Bahrain Victorious) -44, 6. Almeida (Portug./UAE Team Emirates) -58, ...107. Schlegel (ČR/Caja Rural-Seguros RGA) -22:38, 108. Hirt (ČR/Soudal-Quick Step) -22:44.
Průběžné pořadí: 1. Kuss 60:34:21, 2. Vingegaard -8, 3. Roglič -1:08, 4. Ayuso (Šp./UAE Team Emirates) -4:00, 5. Landa -4:16, 6. Mas (Šp./Movistar) -4:30, ...57. Hirt -2:06:32, 114. Schlegel -3:10:47.
Témata:
cyklistika, sport, Vuelta, Zdeněk Štybar, Vuelta a España, Roman Kreuziger, Primož Roglič, Sepp Kuss, Bahrajn, kopec, Jonas Vingegaard, Jumbo, cyklista, Sport na Heureka.cz
Související články
