Na Vueltě po úniku vyhrál Kanaďan Woods. Všechny vyděsil hrozivý pád
Chce získat čtvrtý červený dres na španělské Vueltě. Ten má však stále v držení Ben O´Connor, a tak už musí Primož Roglič útočit. Nečekejte však akce jako v podání jeho krajana Tadeje Pogačara. Lídr týmu Red Bull-Bora-hansgrohe musí i kvůli předchozímu zranění zad stahovat po kouscích. Po úniku zvítězil Kanaďan Michael Woods. Při závodu se ale rovněž odehrál jeden nehezký moment, kdy ošklivě spadl Brandon McNulty.
Nejen tím je pro fanouška Vuelta, oproti předchozím dvěma závodům Grand Tour, zajímavá. Také proto, že často nabízí souboj na dvou frontách. Ani 13. etapa nebyla výjimkou. Do popředí se dostal početný únik, který měl k dobru opravu luxusní náskok, jenž se vyšplhal i na 16 minut.
Když v průběhu dne došlo k protřídění skupiny, zůstali vepředu kromě znovu nezničitelného Wouta van Aerta i tři zástupci UAE Emirates. Marc Soler, který byl už několikrát v úniku, tentokrát spíš ztrácel, na výhru měli útočit Jay Vine a vítěz úvodní časovky Brandon McNulty.
Jenže poslední jmenovaný nezvládl před závěrečným stoupáním sjezd, podklouzl pod svodidly lemujícími klikatou cestu a spadl ze srázu posetého křovisky. Když se po chvíli, naštěstí po svých, vyškrábal zpět na silnici, měl na těle hodně krvavých šrámů a působil trochu dezorientovaně, ale po několika minutách nasedl na nový bicykl a pokračoval v závodu.
Vine, jenž jel jen kousek za ním, se z kolegova pádu vylekal a také on spadl, ale naštěstí zůstal na vozovce. Ambice týmu z Emirátů na vítězství byly ty tam. Naopak výrazně stouply šance Michaela Woodse, který pak v posledním stoupání předvedl svůj vrchařský um. Budoucí týmový kolega Jana Hirta ze sestavy Israel-Premier Tech si tak dojel pro své už třetí etapové vítězství na Vueltě.
„Pád Brandona a Jaye mě dost vyděsil, doufám, že jsou v pořádku. Ale ano, otevřelo mi to cestu k výhře,“ připustil pak Kanaďan.
Druhý souboj se pak sváděl v pelotonu, kde celý den pracovali na čele jezdci Decathlon AG2R La Monidale lídra Bena O´Connora. Rogličovi pomocníci z Bory se tak mohli šetřit na závěrečné stoupání, kde také Slovinci rozjeli vysoké tempo a odpárali řadu soků včetně právě závodníka v červeném dresu. Ten pak cílem projel až 1:55 minuty za Rogličem. Slovinec tak umazal zatím největší díl z O´Connorova náskoku, který je rázem už jen 1:21 minuty.
„Jdu ale den po dni. Po zranění zad nikdy nevím, jak se ten den budu cítit, nemám takové sebevědomí,“ prohlásil Roglič. Ovšem všichni vědí, že tento muž je mistrem v mlžení. Ukážou tak až další těžké etapy, třeba už ta nedělní.
