Propalestinská demonstrace paralyzovala cíl 11. etapy Vuelty. Hrozba pro Hirta?
Protesty propalestinských aktivistů už na letošní španělské Vueltě ovlivnily týmovou časovku. Ale co se dělo v 11. etapě, to tady v jakémkoliv závodě už dlouho nebylo. Kolonka pro vítěze zůstane v tomto případě prázdná. Cílový prostor totiž nebyl bezpečný natolik, aby do něj mohli pořadatelé pustit závodníky v plné rychlosti, a tak etapu ukončili tři kilometry před páskou a počítaly se jen časy do celkové klasifikace. Tu dál vede Jonas Vingegaard.
Záměr celku Visma-Lease a Bike v čele s červeným Jonasem Vingegaardem byl od začátku středeční etapy patrný. Napovídal tomu i jeden důležitý fakt. Vingegaardův syn slavil první narozeniny. A jaký lepší dárek mu dát, než tátovo vítězství v etapě?
A tak se celá žlutá letka snažila držet všechny, kdo by se snad chtěli dostat do úniku, na uzdě. Pustili do něj jen tři závodníky, kterým ale nedali příliš mnoho prostoru. Prostě dnes vyhrajeme my, zněl jasně jejich vzkaz.
Jenže s tím nesouhlasili propalestinští aktivisté, kterých je v Baskicku, kudy právě Vuelta a Espaňa projíždí, velká spousta. Dokreslují to stovky až tisíce palestinských vlajek podél trati posledních etap. Už v té páté, kterou byla týmová časovka, protestující téměř znemožnili průjezd po silnici celku Israel-Premier Tech, v jehož dresu teď ve Španělsku závodí také český vrchař Jan Hirt.
V 11. etapě to ale nabralo směr, jakým se pořadatelé jen neradi ubírají. Cílovým Bilbaem peloton projížděl poprvé ve chvíli, kdy do konce etapy zbývalo ještě přibližně 37 kilometrů. A už tam se ukázal problém. Část protestujících totiž prolomila hrazení kolem trati. Naštěstí se ale policii podařilo zajistit závodníkům bezpečný průjezd.
„Policie dnes odvedla skvělou práci. Když jsme poprvé projížděli cílovou pásku, viděli jsme, že se snaží zabránit aktivistům, aby nám vstoupili do cesty. Jen jednou ve stoupání se nám aktivisté snažili zamezit v průjezdu, ale projeli jsme mezi nimi,“ popisoval po etapě u týmového autobusu Vingegaard.
Dán byl rád, že bez problémů udržel červený dres, na druhou stranu byl ale smutný, že mu nebylo umožněno bojovat o etapu. „Chtěli jsme vyhrát, můj syn slaví první narozeniny, takže jsem to chtěl dokázat pro něj. Pracovali jsme celý den, takže přijít o tu šanci takovým způsobem je velká škoda.“
Závodníci se o změně dozvěděli z vysílaček od svých sportovních ředitelů asi třináct kilometrů před cílem. Vingegaard byl z této zprávy tak rozladěný, že se mu ani nechtělo dál závodit. Zato Toma Pidcocka to rozpálilo natolik, že závěrečné stoupání, po kterém následoval do mety 3 km před cílem ještě sjezd, téměř vyletěl. A tak musel přišlápnout i muž v červeném.
„Nevím přesně, jestli Tom věděl, že není k dispozici etapové vítězství, protože to vypadalo, že i za hranicí 3 km chtěl jet dál,“ podivoval se Vingegaard.
Brit to věděl, ovšem po etapě hodně rozčilený přiznal: „Ale nevěděl jsem přesně, kde tato meta je.“ Až do cílové rovinky pak dojel nejspíš proto, aby ‚vychladl‘, než přijede k autobusu. „To zklamání se popisuje jen těžko. Cítil jsem, že tohle je můj den,“ přidal jezdec týmu Q 36.5.
Bezpečnostní složky ve Španělsku čeká ještě těžká práce, aby závodníky, a to nejen ty z izraelské sestavy, ochránily. V úterní etapě totiž na vstup aktivistů přímo do pelotonu doplatitl i závodník týmu Intermarché-Wanty Simone Petilli, který kvůli nim dost tvrdě spadl, do 11. etapy ale nastoupil.
