Veterán Kadlec porazil Kreuzigera i další hvězdy: Je to satisfakce!
ROZHOVOR | Nikdy v kariéře se nevzdal, každý závod jel s ambicemi uspět. I díky tomu slaví cyklista Milan Kadlec z Dukly Praha velmi nečekaně titul mistra republiky v závodu s hromadným startem. Už 37letý veterán na společném šampionátu Česka a Slovenska v Púchově uspěl v nejlépe obsazeném šampionátu historie, když předčil všechny hvězdy profesionálního pelotonu.
Na mistráku skončil druhý už v letech 1998 a 1999. I proto na něj spolujezdci z Dukly v cíli řvali dědku a plácali ho po zádech. On sám si vychutnával slastné chvíle a pocity šampiona.
Milan Kadlec dokázal senzačně vyhrát domácí titul, když jeho tempu v těsném spurtu po 190 kilometrech nestačil ani profík František Raboň. „Tohoto výsledku si v celé kariéře cením nejvíc,“ uvedl člen Dukly Praha, jenž v roce 2010 slavil bronz na dráhovém mistrovství světa v bodovačce.
Jaké je vyhrát titul v takové konkurenci po mnoha předchozích neúspěšných pokusech?
„Obrovská satisfakce. Byl to můj závod, asi sedm let se ho pokouším vyhrát, byl jsem dvakrát druhý, třetí, pátý, sedmý, takže jsem moc rád. Je to jeden z nejlepších výsledků kariéry. Chtěl jsem to, jel jsem, abych vyhrál a nezkazil jsem prakticky nic, byl jsem pořád vpředu a od Dukly to byl skvělý taktický výkon, jeli jsme na špici v pěti lidech. Viděl jsem šanci nastoupit a nikdo po mně nešel. Zařídil to i spolujezdec Vojta Hačecký, kterému děkuju, jel mi pod kopec tři kilometry tempo a tím šly jeho ambice stranou. Jel v můj prospěch.“
Trať nepatřila k nejnáročnějším. Pomohlo vám to?
„Nebyla z těch nejtvrdších, ale na lehčích tratích se zase lépe závodí. Quick-Step tu jel ve čtyřech lidech, měl silný tým a nebylo to jednoduché, my měli výhodu, že máme rychlé lidi, kteří jsou schopní v malých skupinkách vyhrát. Náš program není postavený tak, abychom jezdili dlouhé závody, takže mám malinko problém s kopci a s délkou. Naše priorita je dráhové mistrovství světa, které bylo v březnu, takže příprava k mistráku nesměřuje. Jsem teď vlastně na konci sezony.“
Před startem šampionátu se říkalo, jak jde o nejlépe obsazený závod v historii, protože jedou všichni profesionálové. Nakonec je rozdrtíte ve spurtu vy, cyklistický veterán. Čím to?
„Poslední roky jsem se díky dráhové přípravě zlepšil v rychlostních parametrech, takže jsem si do spurtu věřil. Letos je Dukla Praha jedním z nejlepších týmů na silnici, jsme výborná parta.“
O vás se celou kariéru mluví jako o bojovníkovi, který se nevzdává. Je i to důvod, proč jste dokázal ve svém věku uspět v konkurenci hvězd?
„Mám své odzávoděno a dělám to pro radost, ale nikdy jsem nic nevzdal, to je moje motto. Cyklistika mi jde a nejezdím tak, abych to objel, ale abych to vyhrál. Nikdy jsem nezabalil závod. Dojel jsem, i když to už skoro nešlo, takhle to mám postavené.“
Váš vrstevník Petr Benčík vyhrál titul loni a ukončil kariéru. Plánujete stejný scénář, nebo chcete vydržet?
„Určitě chci vyrdžet, já už závodím jen pro radost, své jsem si odzávodil, včetně let v týmu Lampre u profíků. Teď mě to hlavně baví a mám z toho dobrý pocit, mám radost, že můžu jet o první příčky.“
V závodě se rozhodovalo o nominaci na olympiádu. Na tu minulou jel mistr republiky, ale s vámi silniční komise už předem nepočtala a vybrala dvojici Kreuziger, Bárta. Mrzí vás to?
„Je pro mne zklamání, že mě nikdo neoslovil ani do širšího výběru, protože poslední roky jsem u nás vždy patřil na silnici k nejlepším. Je pro mě zklamáním, že se mnou nikdo nepočítá. V časovce jsem s nejlepšími prohrál jen o kousek, tak jsem chtěl ukázat lidem, co řídí silniční komisi, že ještě nepatřím do starého železa. Sice mám už své roky, ale teď jsem vyhrál, takže jestli nejsem nejlepší, tak jsem aspoň hodně dobrej.“
