K tomuhle závodu vzhlíží hodně dlouhou dobu. Cyklista Zdeněk Štybar touží v Belgii, která je jeho druhým domovem, ukázat v bitvě o duhový trikot šampiona to nejlepší. Přes všechny komplikace z posledních měsíců se závodník stáje Deceuninck-Quick-Step cítí znovu v pohodě a společně s třemi parťáky z národního týmu může v nedělním silničním závodě MS (PP ČT sport, 13.05) myslet na dobrý výsledek.
Z účastníků minulého šampionátu se z Čechů ve startovní listině znovu představí jen Josef Černý. Nominaci do silničního závodu doplňují Michael Kukrle, Petr Vakoč a především Zdeněk Štybar. Pětatřicetiletý závodník se na trase s celkovým převýšením 2250 metrů bude cítit jako doma. Poslední dvě sezony jej sice trápí různé zdravotní patálie, momentálně však hlásí solidní formu, což potvrdil sedmým místem na Primus Classic. „Dodalo mi to sebevědomí a extra morálku,“ pochvaluje si muž, který má poctivě projetou celou trať měřící úctyhodných 268 kilometrů.
Jak se těšíte na atmosféru nedělního závodu?
„Už se startu nemůžu dočkat. Snil jsem o tomhle závodu celkem dlouho. Od té doby, co oznámili, že se pojede MS v Belgii a bude start v Antverpách, kam to mám ze svého druhého domova asi deset kilometrů. Od té chvíle to byl takový můj dlouhodobý cíl. Jenže k němu byla hodně trnitá cesta.“
Zrekapitulujte, co všechno jste si v poslední době vytrpěl?
„Nejdřív loni před Tour de France jsem měl zranění kolena. Loni jsem tak ztratil kompletní dobrou přípravu klasikami. Po sezoně jsem chytil covid a když jsem se zase dostal zpět do formy, tak jsem měl ablaci (podstoupil zákrok kvůli problémům se srdečním rytmem). To mě opět přibrzdilo. Až minulý víkend jsem cítil, že jsem zase mohl závodit s nejlepšími. Jet finále, bojovat o vítězství.“
Nakoplo vás 7. místo na Primus Classic v pravou chvíli?
„Dodalo mi to extra morálku, že bych se tady na MS mohl poprat o dobrý výsledek. Ale těžko říct, protože jsem jel opravdu jen dva závody, které vyloženě byly na mně. Všechny závody, které jsem jel před tím, byly spíš pro vrchaře. Ať už to byla Vuelta, olympiáda, nebo San Sebastian. Závodů bylo málo a až minulý víkend jsem si mohl pořádně otestovat formu. Doufám, že se mi v neděli pojede dobře. Cítím se fajn, tak snad to bude dobré.“
Jak velkou výhodou bude znalost trati?
„Byl jsem si ji projet tři měsíce zpátky, úplně kompletně. Jel jsem z druhého domu, co tady máme. Objel jsem si celý okruh, 260 km, a minulý týden jsem si to projížděl znovu – s Julianem Alaphilippem (týmový parťák, obhájce titulu) v závodním tempu za motorkou. Vím, kde to bude bolet, kde by se přesně mohlo rozhodovat. V pátek jsem si byl ještě projet okruh v Leuvenu, protože jsem chtěl přesně vidět, jak jsou nachystané bariéry, jaké jsou zatáčky. Je něco jiného si okruh projíždět v provozu, nebo když už tam jsou vyskládané bariéry. Tím, že má v neděli i sprchnout, a silnice jsou kompletně popsané vzkazy od fanoušků, tak jsem rád, že jsem viděl, kde by to mohlo klouzat a ve kterých zatáčkách by to mohlo padat.“
Máte už stanovenou taktiku v českém týmu?
„Týmovou poradu máme až v sobotu večer. Tím, že jsme všichni na podobné úrovni, nemá smysl jmenovat, na koho se pojede. Trať je hodně členitá, bude to dost o taktice, a kdybychom tady zvolili jenom jednoho lídra, tak by to mohla být spíš nevýhoda než výhoda. Bude to otevřené pro všechny.“
Očekáváte, že by se mohlo rozhodovat v závěrečném spurtu, nebo bude mít šanci spíš únik?
„Když se bavíme o špurtu, tak tím pádem i o Wout van Aertovi, kterého můžeme řadit i mezi nejlepší sprintery na světě. Ten tam bude, ale vyloženě čistokrevní sprinteři to budou mít těžké. Balík sta lidí asi do cíle nepřijede. Když bude velká skupina, tak to bude třicet lidí, ale ani tomu moc nevěřím. Myslím, že někde na stoupání Moskestraat 70 km před cílem, se začne závodit. Rozdělí se to na větru na několik skupin, bude foukat zleva, pojede se lehce po větru, takže se skupiny už nesjedou. Jestli se pak sjede první a druhá skupina, to už bude jen o taktice.“
Domácí favorit Wout Van Aert prohlásil, že chce kontrolovaný závod, Belgičané na něj jistě pojedou…
„Tým na to, aby kontrolovali celý závod, mají. Ale na druhou stranu nemůžou kontrolovat 200 lidí. Můžou jet vysoké tempo, ale stejně se z toho bude nastupovat. I s neutrálem má závod 270 km, má do toho sprchnout, bude celkem foukat, takže nevěřím, že by se to dalo úplně kontrolovat. I my v Deceuninck-Quick-Step jsme se snažili tyhle závody kontrolovat, ale je to prostě úplně nekontrolovatelné.“
Související články
