Ještě před rokem se při Světovém poháru v Táboře bránil tomu, co mu mnozí podsouvali: Mistrovství světa 2024 by bylo skvělým zakončením kariéry. Zdeněk Štybar chtěl ještě nějaký rok pokračovat v silničním pelotonu. Jenže zdravotní potíže se podepsaly na tom, že současný tým Jayco-AlUla už mu neprodloužil smlouvu a jiným World Tour celkům se téměř osmatřicetiletý jezdec po operaci nohou nabízel špatně. A tak to vypadá, že nejúspěšnější český cyklokrosař opravdu v Táboře kruh uzavře.
Není pochyb o tom, že pro Zdeňka Štybara, jednoho z nejúspěšnějších cyklistů české historie, je únorové cyklokrosové mistrovství světa v Táboře momentálně největším cílem. „Na 99 % to taky bude můj poslední závod kariéry,“ prohlásil teď už s úsměvem trojnásobný mistr světa v terénu. Za víc než měsíc už měl čas smířit se s myšlenkou, kterou si dřív nechtěl připustit. Malinký manévrovací prostor si ale přeci jen nechává.
Co tedy znamená ono jedno procento?
„Chci to nechat otevřené, protože tam ještě dvě možnosti jsou, a řeším je. Takže si to jedno procento chci nechat k dobru. Ale v hlavě to už spíš mám nastavené tak, že Tábor opravdu bude můj poslední závod v kariéře.“
Prozradíte ty dvě možnosti?
„Úplně ne. Samozřejmě jedna možnost, že půjdu ještě do ATT Investments, už se tady i v médiích objevila a trochu mi zavařila v Nizozemsku a Belgii. To je samozřejmě ještě ve hře, je to o definitivním rozhodnutí, jak bychom to všechno pojali, zařídili. A tím, že mám ještě jednu minimální šanci na jiný, budu tomu říkat projekt, tak to nechávám malinko otevřené.“
Říkal jste původně, že se chcete rozhodnout do konce listopadu, takže to ještě trochu protahujete?
„Ano. Doufal jsem, že už teď budu moct říct, že to je na sto procent, ale možná že není špatné si nechat to jedno procento otevřené. Příprava je v plném proudu, takže i kdyby ještě to jedno procento nastalo, tak myslím, že budu plně schopný dál fungovat v jakémkoliv pelotonu, ať už to bude kontinentální, nebo worldtourový.“
S koncem kariéry jste nejprve úplně smířený nebyl. Jak to máte teď?
„Teď mě nabíjí myšlenka, že poslední krok bude v Táboře, kde všechno začalo. Kruh by se krásně uzavřel.“
Jak je těžké smířit se s tím, že tělo už to nezvládá tak, jak dřív?
„Myslím, že je to logický proces a není to tak, že bych si něco vyčítal, že jsem mohl něco udělat jinak. Samozřejmě zdraví v posledních letech si vybralo nějakou daň, stálo mě spoustu sil vždy se dostat zpět do závodní formy. Možná víc psychických než fyzických sil. Ale teď doufám, že tělo ještě těch 67 dní do MS vydrží.“
Jak zatím tělo reaguje na aktuální přípravu?
„Jsou tam bolesti zad, kolen, ale to jsem věděl, že nastane. Mám takové tréninkové manko, že nejedu šest hodin v klidu, ale mám šest hodin s intervaly, protože musím zkombinovat intenzitu i vytrvalost. Což není úplně tradiční přístup k tréninku. Ale po několika konverzacích s trenérem a celým týmem, který jsem si teď k sobě vytvořil, si myslím, že je to jediná cesta, jak se dostat zase na vrchol.“
Co říká rodina na to, že si to ještě protahujete?
„Nikdo ani nečekal, že skončím, takže myslím, že manželka je ráda, že ještě chvilku budu sportovat. Protože po operaci kyčelních tepen, kdy jsem nemohl čtyři týdny nic dělat, jsem si uvědomil, a ona to asi taky rychle pochopila, že jsem závislý na sportu. Nedělalo to úplně dobře nikomu z nás. Sport ve mně zůstane asi navždycky. A Ine je ráda, že mám před sebou ještě takovýhle vrchol. Ale myslím, že jak manželka, tak i syn se těší, až tahle fáze života bude za námi.“
Jaký máte nyní plán závodů v cyklokrosu?
„Ještě je s otazníkem začátek 16. nebo 17. prosince. Ale tím, že mám tréninkové manko, tak myslím, že start odsunu na 26. nebo 27. prosince po Vánocích. Dá mi to skoro 14 dní dobrého tréninku a přípravy navíc. Příští týden letím zpět na Mallorcu, kde budu dál trénovat. Byl jsem tam do pondělka, ve středu jedu do Belgie, kde budu mít tři cyklokrosové tréninky po sobě. V neděli budu mít rodinný den a v pondělí odlet. Takže ten proces tam je, ale musí to být dobře naplánované, abych neztratil žádný den tréninku.“
Závody budou v Belgii?
„Ano, v Belgii, je to to tradiční Vánoční turné a nebudu se bát jet všechno, protože závody budu potřebovat, abych se dostal jak do techniky, tak do závodního rytmu. Pak bych chtěl jet mistrovství republiky. Pravděpodobně bych vynechal Benidorm, protože mi to přijde jako zbytečná cesta, ty dny budu moct využít lépe, abych se dobře připravil na poslední Světový pohár v Hoogerheide a MS.“
Někteří závodníci plánují po kariéře účast na Cape Epicu. Co vy?
„Taky to řešíme, už nabídku mám, dá se říct. Je to měsíc po Táboře. Ale myslím, že definitivní rozhodnutí padne až na poslední chvíli. Hlavně těch příštích 14 dní, dejme tomu do půlky prosince bych měl mít i jasno, jakou budu mít práci, jaký budu mít přesný závodní program, jak to všechno bude vypadat. Od toho se nějak odpíchnu. Ale teď se chci opravdu soustředit na 1. leden, na který jsem si vytvořil Štybar tým, one man tým, k tomu všemu abych se nenudil. A pak se uvidí.“
Mathieu van der Poel teď někde zmiňoval, ovšem těžko říct, zda to bylo z legrace, že vás přemlouvá, abyste šel dělat sportovního ředitele do jeho týmu Alpecin-Deceuninck. Je to jedna z cest?
(úsměv) „Nemluvili jsme o tom, takže nevím.“
Na kolik je reálná dráha sportovního ředitele?
„To taky řeším, zvažuju teď dvě nabídky. Ale když, tak Jayco-AlUla to nebude.“
Nějaké worldtourové týmy?
„To je taky ještě v řešení.“ (směje se)
Máte konkrétní cíl pro Tábor?
„V minulé sezoně jsem jezdil kolem 15. místa bez specifické přípravy. Úroveň i ostatních závodníků je rok od roku lepší a i se specifickým tréninkem nevím, kam až se dostanu. Samozřejmě by bylo super zakončit to v první desítce. Ale musím být realista a myslím, že týden nebo čtrnáct dní před Táborem bude dost hektických, zvlášť jestli tam opravdu ukončím kariéru, což se na 99 procent stane (úsměv). Asi mě to bude stát hodně sil. Ale v přípravě a i v hlavě dělám všechno tak, jako bych chtěl vyhrát.“
Při MS se očekává, obzvlášť, jestli se tam budete loučit, obrovská divácká kulisa. Jak se na to připravujete?
„Já se na to nepřipravuju, ale doufám, že fanoušci ano. Myslím, že si nemůžu vybrat lepší místo pro rozlučku s kariérou, než tam, kde začala (2010 zde vyhrál první MS v kategorii elite). Bude tam spousta českých, ale i belgických fanoušků. Což jsou moje neoblíbenější země, kde mám největší počet fanoušků. A i kdybych chtěl sám zorganizovat rozlučku, tak se mi to takhle nepodaří.“
Témata:
cyklistika, cyklokros, sport, Nizozemsko, Zdeněk Štybar, Belgie, Tábor, kariéra, trénink, Mathieu van der Poel, UCI World Tour, Cyklistika na Heureka.cz
Související články
