Závod míru se žralokem: cesta Doležela od plečky až k vrcholovým jízdám
Moje první kolo byla taková rodinná plečka. Dnes by se na ně člověk bál sednout, ale pro mě to bylo zlato. Závodili jsme kolem baráku. To byly moje začátky. Později jsem dojel druhý na Závodu míru. Svůj životní příběh odvyprávěl pro Paměť národa bývalý cyklista Pavel Doležel, jenž byl během úspěšné kariéry zvolen Králem cyklistiky. Roční iSport Premium za zvýhodněnou vánoční cenu >>>
Jsem válečné dítě, narodil jsem se 30. listopadu 1940. Moje rodná dědina se jmenuje Černá Hora, je u Blanska. Máti pocházela odtamtud, táta byl z vedlejší vesnice. Šel se vyučit do Vídně, jak tehdy bývalo zvykem. Stal se čalouníkem, pak si udělal školu a zastával funkci vedoucího čalounické fabriky v Černé Hoře.
Ke sportu jsem měl blízko od dětství, protože jsme měli na tělocvik kantora, který hrál tenis. Jmenoval se Jaroslav Tejkal a všechny nás do sportu zbláznil. Chtěl jsem hrát hokej, ale kamarád se smál a říkal: „Vždyť neumíš bruslit.“
Pak mě uhranul Závod míru, poslouchal jsem přenosy Gaba Zelenaye a cyklistika mě zajímala čím dál víc. Černá Hora ležela na silnici mezi Prahou a Brnem, takže přes nás Závod míru jel. To už mi bylo úplně jasné, že ze mě hokejista nebude. Začal jsem jezdit na kole.
