Bittnerovi na klasiky tým věří, je lídr. Je to moc fajn, těší českého mladíka
Závěr minulé sezony mu vyšel parádně. Připsal si první profesionální výhry, z nichž jedna byla i v etapě Vuelty a España. Díky tomu si Pavel Bittner vysloužil ocenění Král české cyklistiky za rok 2024. Především se to ale projevilo v jeho týmu Picnic PostNL. Třeba na nedělní klasiku Kuurne-Brusel-Kuurne mají jeho kolegové jasné instrukce: Chraňte Pavla a v pořádku a dobré kondici ho doveďte do závěrečného sprintu. „Ano, tohle je plán a moc se na to těším,“ říká Bittner.
Toto jaro by mělo patřit českým mladíkům. Pavel Bittner už v předchozích sezonách absolvoval řadu významných klasik, aby na nich postupně získával zkušenosti a připravoval se na budoucí roli lídra v těchto závodech. Díky třem vítězstvím v závěru minulé sezony v týmu, kde měl od samého začátku důvěru, usoudili, že ten čas nadešel právě teď. Proto rodáka z Olomouce čeká nabité jaro.
Závodíte už od začátku února. V Ománu jste hned v první etapě skončil druhý, celkově v bodovací soutěži pátý. Takže pro vás dobrý start do sezony, ne?
„To ano. S klukama jsme tam odvedli dobrou práci v první etapě, rychlejší byl jen Olav (Kooij – Visma-Lease a Bike), což je fajn, protože to je velký sprinter. Vždycky v těchhle dojezdech závodíte o vítězství, ale s druhým místem jsem se docela spokojil. Přeci jen to byl první sprint sezony. Pak jsem byl v dalším hromadném dojezdu šestý, ten byl trochu specifický, měli jsme na to určitý plán, který se úplně nesešel. Ale určitě jsme se z toho poučili. I tak se mi podařilo být šestý, takže nohy byly určitě dobré. Pak jsem přiletěl zpět z Ománu a pokračoval v přípravě, která se mi podařila dobře. Takže snad to bude teď o víkendu ještě lepší.“
Jak vypadala vaše příprava na sezonu?
„Sešli jsme se na prvním soustředění v prosinci v Calpe, a pak zase po Novém roce. Dohromady to bylo nějakých 2x12 dní. Takže to bylo docela hodně času dohromady s týmem, což je hodně důležité.“
Máte svou skupinku, teď třeba klasikářskou, se kterou trávíte víc času?
„Teď jsem spíš spadl do sprinterské skupiny. Tým je vždy rozdělený do takových menších podtýmů, kde jsou závodníci, kteří spolu jezdí častěji. Pro mě to jsou Tim Naberman, Timo Roosen, Patrick Eddy, Sean Flynn, s těmito kluky budu závodit během roku asi nejvíc.“
Teď vás čekají klasiky v Belgii. Zatím je váš plán ale celkem chudý. Čím to je?
„Ono se to ještě rozroste, tým prozrazuje program vždy jen na určitou část měsíce. Ale teď během sedmi dnů pojedu čtyři závody, což je docela slušný start. (směje se) Pak se vrátím na chvíli do Španělska na trénink, ale i tak to bude poměrně slušný blok (v neděli Kuurne-Brusel-Kuurne, v úterý Ename Samyn Classic, v sobotu Grand Prix Criquielion a v neděli Grote Prijs Jean).“
Na Kuurne-Brusel-Kuurne vás tým uvádí jakožto hlavního lídra, kolem vás se mají všichni točit a dostat vás do dobré sprinterské pozice…
„Ano, takhle je to v plánu a moc se těším. Doufám, že to budu moct týmu vrátit nějakým hezkým výsledkem. Je fajn, že ve mně mají takovou víru. Závodím tam s většinou kluků, se kterými jsem jel i v Ománu, takže se známe. Tím, že nebudu závodit v sobotu, trochu pošetřím nohy a budu se moct dobře připravit na neděli. Myslím, že to bude dobrý den… Snad…“
Takovou důvěru vám dává tým až od této sezony?
„Samozřejmě je to trochu jiné tím, že se mi na konci minulé sezony hodně dařilo. Posunul jsem se výkonnostně na jiný level a to v týmu zvětšilo víru ve mě. Nebo ani ne tolik víru, věřili mi i dřív, ale tým ví, že jsem na takové úrovni, abych na těchto závodech mohl mít hezké výsledky. A podle toho mi pak i staví závodní program.“
Roste s tím i vaše sebevědomí?
„V nějaké zdravé míře určitě. Ale beru to stejně jako předtím. V každém závodě se snažím odvést co nejlepší práci, mít ty nejvyšší ambice. Ani ne moc velká očekávání, ale snažit se odvést nejlepší výkon, co ve mně je. A co z toho bude na konci, to se uvidí.“
Určitě si věřím víc
Kuurne-Brusel-Kuurne je známé tím, že je to klasika pro sprintery. Jaký je rozdíl v závodě sprintovat po rovinaté etapě a pak po náročné kostkové klasice?
„Tím, jak je závodění na klasikách těžké, tam skupina v závěru nebude úplně obrovská. Takže se to moc nedá porovnávat s dojezdem sprinterské etapy třeba na Grand Tour. Samozřejmě pořád musíte být rychlý, ale únava v nohách je jiná. V Belgii jsou prudké, i když krátké kopce, je tam docela hodně kostek. Ale konkrétně poslední část Kuurne už je zase trochu víc jednoduchá.“
Už v dřívějších sezonách jste říkal, že byste se chtěl prosadit v jarních klasikách. Věříte si po výhrách v minulé sezoně zase víc?
„Ano, určitě si věřím víc. Vím, že mám lepší nohy a tým mi dá podporu, takže budu moct pošetřit síly ze začátku závodu, mít víc energie. Budu mít kluky při sobě, což udělá taky dobrý efekt. A vím, že pokud mám dobrý den, mám šanci bojovat, už teď na Kuurne, třeba o pódium, nebo i o vítězství. Ale jsou to klasiky, takže uvidíme. Potřebuju objet aspoň tento jeden závod, protože to bude zase něco jiného než v Ománu. Potom budu vědět víc. Ale myslím, že jsem odvedl během zimy dobrou práci, tak uvidíme, co to dá.“
Mnozí cyklisté říkají, že klasiky jsou především o zkušenostech. Souhlasíte s tím?
„Rozhodně. Znalost okolí Oudenaarde a Geraardsbergenu je hodně důležitá, člověk potřebuje vědět aspoň trošku, kam jede. Když se podíváte na VeloViewer, tak to není stejné, jako když si to sami projedete. Tohle je už moje třetí klasikářská sezona, takže jsem si to tam už trošku projel. Navíc tady občas bývá přítelkyně, takže když mám čas, tak si tady to okolí jedu projet. Mám docela dobrou paměť na silnice a různá místa, to mi hraje do karet a snad to budu moct během klasik využít.“
Takže nejen mít v daný okamžik dobré nohy, ale i znalosti. Vědět, kde přišlápnout, kde je která zatáčka, čili mít to i v rukou a v hlavě?
„Přesně tak. Na druhou stranu je důležité vědět, kam člověk jede, ale pokud nemá dobré nohy, tak je mu to k ničemu. Důležité je také mít cit pro to být ve správný moment na správném místě.“
Když se podíváme dál do sezony, váš tým je známý tím, že na podnicích Grand Tour jezdí spíš na etapy než na celková pořadí. Bude tomu tak i letos?
„To si nejsem jistý. Ale asi to tak zůstane.“
Co vy a nějaká Grand Tour v této sezoně?
„Uvidíme. Grand Tour mám slíbenou a některou pojedu, ale ještě nemůžu úplně říct, která to bude. Giro d´Italia to ale nejspíš nebude.“
I díky výkonům na konci minulé sezony jste byl vyhlášen v Česku Králem cyklistiky za rok 2024. Co pro vás toto ocenění znamená?
„Je to pro mě speciální. Trochu mě mrzí, že jsem se tam nemohl dostavit osobně (tou dobou už byl v Ománu) a potkat všechny lidi, kteří se kolem české cyklistiky pohybují. Takže děkuji rodičům, kteří tam šli místo mě a mají z toho pěkný zážitek. Je to hrozně fajn, protože jsem po boku lidí, kteří jsou legendami české cyklistiky, jako Zdeněk Štybar, Roman Kreuziger, Jaroslav Kulhavý, a to jsou lidi, kteří mě vždycky inspirovali, abych byl dobrý cyklista a prosadil se ve světě. Teď i já budu muset být ten, kdo bude inspirovat děti a mladé na kole, aby makali a hlavně aby je to bavilo. Takže je to hrozně fajn a moc si toho vážím.“
Co je vaším cílem pro tuto sezonu?
„Pokud se objevím na Grand Tour, tak určitě tam zajet hezké výsledky. To je logické. Ale jinak asi trošku víc se vžít do role lídra, zlepšit se ve všech vlastnostech, které lídr musí mít a při té cestě posbírat hezké výsledky. I mít pěkný výsledek z českého mistráku, to je takový dlouhodobý cíl být jednou mistr České republiky na silnici. Ale uvidíme. Budu se snažit odvádět co nejlepší práci v každém závodě a co mi to dá, to to dá.“
