Cyklistický ráj ve stylu dostihů
Říká se tomu pohoda. Ze svého italského domova na Lago di Garda vyrazil nejlepší český cyklista Roman Kreuziger do Varese až v sobotu večer. Před nedělním závodem mistrovství světa si to mohl dovolit.
Do dějiště šampionátu to měl jen dvě hodinky autem. Dnes na trati ho s kolegy Františkem Raboňem a Martinem Marešem čeká 260 kilometrová dřina (10.30 PP Eurosport), stejně velký však má být zážitek z fanatického prostředí, které domácí „tifosi“ umí rozpoutat.
Italové jsou cyklističtí blázni. Proto už před lety ve Varese předělali dostihové závodiště na velodrom. Na MS 1951 tento tah sklidil velký úspěch. Dnes se to má v aréně Mapei Cycling Stadium opakovat. Na hlavní tribunu se vejde šest tisíc diváků. Závod tam končí. Je to dokonalá kulisa, která určí šampiona. Všichni diváci doufají, že to bude domácí favorit Paolo Bettini. Král předešlých dvou let navíc oznámil na 28. září poslední závod kariéry.
To ale není vše, čím Itálie dává jezdcům pocit výjimečnosti. „Italové cyklistice rozumí a podle toho se k nám chovají,“ říká Raboň. „V každé kavárně, kde jsme zastavili na kafe, byli moc rádi, že nás tam mají. Jídlo je tu také skvělé,“ dodává člen stáje Columbia, který už třikrát absolvoval Giro d´Italia. Hotel Del Parco má v prospektu pouze dvě hvězdičky, přesto má česká výprava veškerý komfort. „Je vidět, že je náš sport mají rádi. To přispívá k dobré pohodě.“
Pro cyklistiku panují v regionu Lombardie, které proslavil hlavně vítěz Gira 2006 a nyní kvůli dopingovému podezření suspendovaný Ivan Basso, hlavně pozitiva. Včetně počasí. „Je výhodou, že mají i na konci září teplo. Jsem tu týden a jen jednou byla malá přeháňka,“ popisuje Mareš, jemuž na podmínkách hodně záleží, neboť letos lékaři přišli na to, že dlouho závodil s neléčeným astmatem.
Mistrovství světa v Itálii je rovněž důležitý faktor pro Kreuzigera, který v sezoně absolvoval už tři vrcholy v podobě triumfálního závodu Kolem Švýcarska, Tour de France a olympiády v Pekingu. Čtvrtý důležitý podnik v jednom roce je ve 22 letech velká porce.
„Řekněme si, že tu startuji proto, že je to v Itálii. Jelikož tu mám tým, je to tak trochu povinnost a já se rovněž chci ukázat v národním dresu. Nejsem na tom špatně, ale vrcholy už mám za sebou,“ říká závodník formace Liquigas. „Pro nás je výhodou, že tu reprezentujeme ve třech lidech a nemusíme tvořit závod. Pojedeme v háku a uvidíme.“
Organizátoři postavili extrémně náročný městský okruh v úzkých uličkách, na němž mají uspět jen silné týmy a schopní jednotlivci. Ideální podmínky pro domácí Italy. „Vydrží jen ten, kdo na to má,“ tuší Mareš. „Češi mohou vydržet do cíle s nejlepšími, předpokládá se však, že se dva musí obětovat pro nejlepšího muže, který pojede na výsledek. Jestliže chceme nějakým způsobem uspět, musíme si pomoci. Až v závodě se rozhodne, kdo bude mít jakou roli.“ má jasno Raboň.
