Na šampionátu v italském Piemontu skončila zásadní kapitola českého baseballu. Byla úspěšná, leč ověnčit ji cenným kovem se generaci hráčů kolem kapitána národního týmu Jakuba Malíka nepovedlo. „V Evropě jsme si každopádně u špičkových týmů získali respekt,“ ohlíží se opora, jež v domácí soutěži odkroutila 19 sezon a v reprezentaci už jako hráč pokračovat nebude.
Pod taktovkou kanadského kouče získala baseballová reprezentace řadu cenných skalpů, Mike Griffin nalil do hlav hráčů zdravé sebevědomí, přidal i kus zámořské mentality. Teď velký odborník u národního týmu končí a s ním odchází i řada zkušených hráčů.
„Mike nám ukázal cestu, jak se dostat k profesionálnímu baseballu. Dokázal, že český tým může hrát opravdu s každým na světové úrovni. Byla to pro něj srdeční záležitost,“ cení si Jakub Malík. Člen mistrovských Arrows Ostrava, jenž žije v Brně, hodnotí uplynulé mistrovství a naznačuje, že by se v reprezentaci mohl v budoucnu objevit i v jiné roli.
Vraťme se k mistrovství Evropy, které pro české barvy skončilo obhájeným 5. místem. Byli jste přesto trochu zklamaní?
„Dopředu jsme věděli, že pro naši generaci hráčů, která byla vedená Mikem Griffinem a jeho trenérským týmem, to bude poslední turnaj. Chtěli jsme udělat velký výsledek, jenže se nám opět nepovedl kvůli prohranému čtvrtfinále. Čím blíž byl poslední zápas turnaje, tím to pro nás bylo emotivnější. Chtěli jsme Mikeovi aspoň nějakým způsobem poděkovat. Hrát až do konce naplno a ukázat, že jsme měli na víc než na páté místo.“
Griffin: Stala se z nás rodina |
|
„Stala se z nás rodina, tyhle kluky milujeme. Kvůli nám obětovali hodně za posledních sedm osm let. Rozhodli se, že budou tvrdě pracovat a povznesou českou hru. Jsem na mě moc hrdý. Když vím, jak daleko nás ta cesta nakonec zavedla, jsem velmi pyšný. Doufám, že mladí hráči budou tlačit toto úsilí dále. Kvalifikace na olympiádu byl pro nás důležitý moment, skončili jsme třetí. Teď jsme chtěli medaili, ale s Izraelem jsme měli jednu špatnou směnu, to je prostě baseball. Jejich nadhazovač házel skvěle. Jednou to přijde. Mistrovství Evropy se hodně změnilo od doby, co jsme začali hrát před osmi lety. Je plné profesionálních atletů. Kluci ukázali, že sem patří, porazili dobré týmy.“ končící kouč české reprezentace Mike Griffin |
Po vítězství nad Velkou Británií už emoce proudily naplno?
„Po posledním outu to hlavně na nás starší dopadlo. Věděli jsme, že je konec éry Mikea Griffina, trenérského štábu a poslední zápas to byl i pro nás, kteří jsme končili v reprezentaci. Poděkovali jsme trenérům za to, co pro nás udělali nejen na hřišti, ale i mimo něj, protože za x let, co u nás působili, to nebylo jen o sportu, ale taky se z nás stali blízcí přátelé. Pár kluků si to i trochu obrečelo.“
Neměli jste až příliš v hlavách, že hrajete poslední šampionát pod Griffinem a navíc řada z vás končí?
„Neřekl bych, že bychom k tomu přistoupili jinak než k jinému mistrovství Evropy. Vždycky jsme měli chuť medaili získat. Mike do nás dostal vědomí, že každý zápas můžeme vyhrát. Tohle platilo i celou dobu na šampionátu. Nemyslím, že by na nás dopadla tíha okamžiku. Zápasů za sebou máme hodně. Samozřejmě čtvrtfinále je nejdůležitější zápas turnaje a ať už jsme to byli my, nebo Izrael, tak na kopec postavil ty nejlepší nadhazovače.“
S Izraelem jste padli 2:3, soupeř rozhodl v dohrávce poslední deváté směny...
„Bohužel jsme na konci nedovedli dotlačit bod, i když jsme na to měli dvě tři šance. Naopak se to povedlo Izraeli z jediné příležitosti. Tak se to někdy stane. My jsme urazili štěstěnu a ta se na konci přiklonila k soupeři. Bohužel se nám tohle nestalo poprvé, přihodilo se to již na více šampionátech, že nám chyběl ten bonusový krok.“
Kdybyste přelezli přes čtvrtfinále, byla by šance i na zlato?
„Věřím, že bychom se porvali o vítězství na turnaji. Náš tým dokázal porazit Izrael v olympijské kvalifikaci, porazili jsme i Španěly, vítěze minulého mistrovství Evropy z Holandska. Tým byl připraven vyhrávat zápasy i proti silným soupeřům.“
Končíte bez medaile. Jaká byla tahle éra pro český baseball?
„Mike Griffin nám ukázal cestu, jak se dostat k profesionálnímu baseballu. Do hráčů a do trenérů dostat nové praktiky, které se učí v Americe. Ať už základy pálení, jiná technika, jiné drily. On spolupracuje s nejlepšími hráči i trenéry MLB. Měli jsme interní informace, jak to dělají profesionálové, na co si dávat pozor. Mohl naši hru a tréninky rozebírat přes video. Českému baseballu to prospělo. Informace čerpali jak trenéři, tak hráči, kteří to přenášeli dál do extraligy. My starší, kteří se věnujeme i trenéřině, víme, že se na profesionální úrovni trénuje trochu jinak.“
Změnil Griffin také myšlení hráčů?
„Ano. Najednou v lize vidíte, že mladí kluci, kteří dorůstají do národního týmu, jsou na úplně jiné úrovni, než jsme v jejich věku byli my. Největší odkaz je v tom, že Mike v českém týmu dovedl přetransformovat profesionalitu. Dokázal, že český tým může hrát opravdu s každým na světové úrovni.“
Dokázali jste z tohoto období vymáčknout maximum?
„Z mého osobního hlediska myslím, že ano. Když si představíte, že chodíte do práce a musíte nějaký čas věnovat rodině, tak ten prostor je trochu omezený. Každý se tomu musí podřídit, ať už víc nebo míň. Kdyby člověk na to měl jiné podmínky a nemusel chodit na osm devět hodin do práce a mohl se věnovat trénování, tak by ta situace mohla být ještě o něco lepší. My jsme mohli ovlivnit jednu věc. Že čas, který máme, můžeme věnovat trénování. Ostatní týmy mají hodně hráčů nebo třeba celou sestavu, která jen hraje. Jsou to profesionálové.“
Je tohle pro českou reprezentaci velký handicap?
„Bohužel se pak musí ukázat menší rozdíl, který v hráčích je, ať už po silové stránce nebo po stránce připravenosti na zápas. My jsme se na to ale nikdy nevymlouvali, chtěli jsme tyhle týmy porážet. Ukázali jsme cestu, že český baseball má váhu. Týmy se proti nám bály hrát, musely proti nám dát nejlepší nadhazovače, nejlepší tým. Nepodceňovali nás. V Evropě jsme si u špičkových týmů každopádně získali respekt.“
Budete s Griffinem dál v kontaktu?
„Věřím tomu, protože se z nás už stali blízcí přátelé. Není to jen Mike Griffin, ale celý trenérský tým včetně Coreyho Leeho, který trénoval nadhazovače, nebo J. A. Scotta, který byl psychickou podporou a motivátorem týmu. V kontaktu jsme po celý rok, bavíme se i o soukromých záležitostech. Věřím, že pokud bude nějaký problém, bude potřeba pomoct s trénováním a třeba asociace by měla nějakou prosbu, tak Mike není proti, aby dál českému baseballu pomáhal. Pro něj to byla spíš srdeční záležitost, než otázka peněz. On tady nějakou dobu hrál, dokonce i se mnou v jednom týmu v Ostravě a pro něj to bylo vždycky něco speciálního. To, co jsme spolu týmově prožili, na všech akcích, ať už to byly mistrovství Evropy, kvalifikace na olympiádu, kvalifikace na World Baseball Classic, to v nás všech zanechalo velké vzpomínky.“
Dalo by se spočítat, kolik hráčů končí v reprezentaci?
„Je to kolem devíti nebo desíti lidí, těch starších hráčů. Je to velké číslo, ale i fakt, že Mike nebude dál pokračovat, se promítl v těchto rozhodnutích. My starší jsme s tou změnou totiž úplně nesouhlasili, věděli jsme, že odvádí maximum a nebylo to jen o baseballe. V každém případě taková byla realita a bude to na mladších, kteří přišli do reprezentace, a viděli, co je potřeba pro úspěch udělat.“
Nebojíte se, že může nastat ústup a krok zpět?
„Byla to volba zástupců České baseballové asociace. Udělali tento krok a měli k tomu nějaké důvody. My hráči jsme k tomu taky řekli svoje. Věřím tomu, že čeští trenéři nejsou špatní, ale je to obrovská škoda, protože Mike tomu dával ten světový trend, který je v Americe. Bohužel si myslíme, že momentálně český trenér nemůže dosáhnout kvalit Mikea a jeho trenérského štábu. Uvidíme, kam to český baseball přivede za pár let. V každém případě my starší hráči si myslíme, že to krok zpět pro český baseball trochu je. Ale nemohli jsme na to mít větší vliv, než co jsme vyjádřili. Jen doufám, že jsme si u Mikea nezavřeli dveře a mohli s ním spolupracovat dále. Uvidíme, jestli se k tomu do budoucna ještě třeba vrátí, nebo tam budeme třeba my a budeme s ním spolupracovat na užší úrovni.“
Vy byste měl do budoucna o práci v trenérském štábu zájem?
„Nebráním se tomu, už několik let působím i mimohráčsky jako asistent trenéra u ostravských Arrows. Působím tam s Borisem Bokajem, který by podle mě byl ideální volbou v reprezentacích jako hlavní trenér. Vždycky je to o komunikaci s asociací, jaké jsou možnosti, jestli je zájem oboustranný. Taky je otázkou rodina, já mám dvě malé děti a po ukončení hráčské kariéry chci strávit nějaký čas s rodinou, něco jí věnovat a pak možná do budoucna se dostat k reprezentaci, ať už jako asistent nebo hlavní trenér. Byl bych rád, kdybych mohl pracovat s mladými talenty, ale i se staršími. Příští rok bych každopádně chtěl ještě hrát v extralize a předávat zkušenosti klukům v Ostravě.“
