Klammert: Mám jednodušší pozici než Krpálek. Do Japonska s bichlí
Začátkem dubna dosáhl nejlepšího výsledku kariéry v turecké Antalyi. David Klammert tehdy totiž ve střední váze získal na Grand Slamu poprvé medailové umístění. Ziskem bronzové medaile se kvalifikoval na Hry v Tokiu. A jako velikou inspiraci uvádí svého úspěšného kolegu Lukáše Krpálka.
Dostal jste od Lukáše Krpálka nějaké rady před svou první olympiádou? Třeba co si s sebou přibalit…
(pousměje se) „Zatím jsem se s ním o tom nijak nebavil. Všechno máme fasované, takže člověk vezme, co má, kimono, věci na shazování a moc prostoru mu tam nezbude. Každopádně si to tam jdu užívat, každou chvíli. Je to něco, o co jsem usiloval hrozně dlouho.“
Kdy jste zažil tu největší emoci z toho, že jste vybojoval cestu do Tokia? Hned po rozhodujícím zápase?
„Nejsilnější to bylo po grandslamu, když jsem dostal medaili. Najednou jsem si sáhl na medaili, kterou moc lidí nemá. V tu chvíli jsem věřil, že se na olympiádu dostanu, že si to vážně zasloužím. Ten pocit byl vážně úžasný. Když člověk stojí na bedně a kouká se na vlajku, jak jde nahoru… Fakt krásný pocit, že člověk reprezentuje nejen sebe, svůj sport, ale i svou zemi a veze domů medaili.“
Co je pro vás limitem spokojenosti?
„Chtěl bych určitě porazit nasazeného závodníka v mé váze. Když se mi podaří přemoci někoho z osmi nasazených, tak bych to bral jako veliký úspěch a byl bych na sebe hrdý. Protože to je osm nejlepších z celého světa v kvalifikačním období. Myslím, že by to byl obrovský úspěch a veliká meta.“
První olympiáda. To bude přece jen nápor na psychiku. Řešíte nějak i tuto rovinu?
„Mám mentálního kouče Jana Mühlfeita, takže jsme to spolu samozřejmě probírali. Nicméně já mám jednu, nechci říct výhodu… Prostě nejsem favorit, zároveň si však věřím, že můžu o něco bojovat. Takže na mě nebude takový tlak z očekávání. Z tohoto hlediska to mám jednodušší než Lukáš. Od Krpoše čeká každý, že vyhraje, a nic jiného že nebude úspěch. Přitom to tak není. On už dokázal tak moc, že je to obdivuhodné. A cokoliv udělá navíc, tak už je to božím darem. Opravdu dokázal všechno a je pro nás velkou inspirací.“
Jste veliký čtenář. Jakou knihou si tam budete krátit povinnou karanténu?
„Už mám nakoupeno. Beru si tam Umění války, to je takový symbolický. A pak jedno sci-fi, které jsem dostal jako dárek a šetřil jsem si ho, protože je to veliká bichle, má to asi pět set stránek. Takže si to vezmu na cesty. A tím, jak tam budeme v bublině, tak asi bude prostor číst si a odpočívat.“
Máte rád jen tištěné knihy, takže se s nimi potáhnete…
(vskočí do řeči) „Vždycky si beru tištěné knihy, protože miluju tu vůni papíru. Takže potáhnu knížky s sebou, i kdybych je tam měl pronést po kapsách. Mám radši, když člověk může odložit elektroniku a věnovat se jen sobě a knížce.“
