Badmintonista Čepela chce na olympijské hry. Jen na talent nespoléhá
Patří mezi největší naděje českého badmintonu. Věkové kategorie předbíhá nejen doma, ale také na mezinárodním poli. „Už na prvním tréninku jsem věděla, že má povahu šampióna. Na kurt jde vyhrát, i když proti němu stojí o tři hlavy vyšší soupeř,“ říká na adresu Marka Čepely šéftrenérka pražské Astry Markéta Osičková. Právě k ní nyní čtrnáctiletý talent v roce 2017 dorazil. Tmavovlasý klučina si nejrychlejší raketový sport planety ihned oblíbil. „Badminton kombinuje řadu sportů, dokonce šachy. Každý úder musíte plánovat dopředu,“ popisuje Čepela v rámci projektu Díky za VZPruhu Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Marek Čepela je bohem políbený sportovec. „Je mu jedno, co dělá. Pošlete ho na běžky a on ovládne stopu. Chcete po něm, aby kopl do míče, a on dá gól,“ usmívá se Osičková. Vyhlášený perfekcionista to tak necítí. „Je pravda, že jsem zkoušel hodně sportů a většina mi šla. Ať už basketbal, fotbal nebo plavání,“ vypočítává. Rezervy by však našel například v gymnastice. „Když jsem začínal, tak jsem byl nemotorný. Během epidemie koronaviru jsem na koordinaci hodně pracoval,“ vypráví Čepela.
V tom lze najít další plus nadějného badmintonisty: na talent se nespoléhá. „Je to dříč, nedokáže chvíli sedět a musí sportovat. Pokud mu něco nejde, maká tak dlouho, dokud to nezlomí,“ říká Osičková. Markova píle se plně projevila v době lockdownu. Zatímco řada lidí doma kynula, on trénoval. „Běhat jsem chodil každý den. Cvičil jsem venku na hrazdě, dělal jsem různé shyby, výmyky a toče. Posiloval jsem s vlastní váhou a házel míčem na koš,“ sděluje.
Zřejmě i proto prohání starší chlapce. „Je to pro mě těžké. Nastupuji většinou proti vyšším a mohutnějším klukům. I takticky a technicky jsou na tom lépe,“ uvědomuje si Čepela. To neznamená, že je nechce porazit. „Badmintonu dávám něco navíc. Prakticky celé prázdniny trénuji. Také mi pomáhá hlava. Věřím si. Díky tomu některé starší soupeře překvapím,“ vysvětluje.
Slovo prohra před ním raději nevyslovujte. „Na porážky reaguji špatně. Snažím se z každé si něco vzít, ale po těsné koncovce to snad ani nejde,“ neskrývá mladík, na kterého čeká od 7. září vrchol sezóny. Je jím mistrovství Evropy ve Slovinsku. Čepela nebude na šampionátu startovat ve své věkové kategorii, ale změří síly s šestnáctiletými. „Nemám co ztratit, jedu na zkušenou. Na druhou stranu chci uhrát kolo až dvě,“ zdůrazňuje. Za dva roky jej čeká stejný šampionát a výrazně vyšší plány. „Na něm si už chci jet pro medaili,“ doplňuje.
Pro to, aby se posunul k nejvyšším metám, dělá Čepela maximum. Nově přestoupil do Sportovního centra mládeže Praha. „Přechod byl pro mě těžký v tom, že mám na Astře hodně kamarádů a táhne mě to za nimi. Centrum je pro mě ale lepší,“ míní. To neznamená, že klub na Zahradním Městě definitivně opouští, ovšem většinu přípravy už stráví s reprezentanty. „Máme španělského trenéra Oscara Martíneze, který se přestěhoval do Prahy. Můžeme spolupracovat s fyzioterapeutem. Jsou tam nejlepší hráči Česka, tedy ideální sparingpartneři. A hlavně: zahrát si mohu kdykoli,“ objasňuje.
Snažení téhle partičky má jasný cíl: vrátit český badminton pod pět kruhů. Pokud se zeptáte Čepely na olympiádu 2024 v Paříži, zavrtí hlavou, pokud na hry v Los Angeles 2028, už tak striktně neprotestuje. „Tak daleko nekoukám, chci jít krůček po krůčku. Jestli budu za dva roky na medailových příčkách na mistrovství Evropy, třeba si řeknu, že se na olympiádu chci podívat,“ dodává s šibalským výrazem ve tváři.
