Líp by to nezvládl ani Jesse James. Lukostřelkyně Marie Horáčková šokovala sportovní svět, když v Berlíně v olympijské disciplíně vyhrála mistrovství světa. V play off uspěla v adrenalinových přestřelkách a od čtvrtfinále se její skóre podobalo dokonalému tenisovému mači: 6:0, 6:0, 6:0. „Vím, že na to rozhodně mám hlavou. Vím, co dělám,“ vysvětlila. K mentální jistotě pomohla psycholožka se zkušenostmi z Iráku a Afghánistánu.
Bylo už pár hodin po závodě a Marie Horáčková právě na internetu objevila svoji fotografii se smutným obličejem. „Řekla jsem si: Proč se mračíš, když si neprohrála ani jeden set? Teprve tehdy jsem si to uvědomila…“ líčila.
V neděli v Berlíně získala pro českou lukostřelbu první titul mistra světa od zlata Františka Hadaše z roku 1938. V rozhodujících momentech byla navíc bezchybná. Korejku Lim Si-hjon ve čtvrtfinále, Japonku Nodu Sacukiovou v semifinále i Mexičanku Alejandru Valenciaovou ve finále přejela 6:0.
V lukostřelbě se ve vyřazovací části každý mač rozhoduje v setech, v nichž má každá závodnice tři střely. Na každou střelu má 20 sekund a po výstřelu hned běží čas soupeřce. Takže je do dvou minut hotovo. Vyšší nástřel na konci setu znamená dva body, při případné remíze si střelkyně body rozdělí. Kdo získá dřív šest bodů, vyhrává. Je to jízda, v níž fanouškům stoupá tepovka. Sama nová šampionka ale umí zůstat klidná a rozstřel si přitom pořádně užít.
„Strašně mě baví střílet na finálovém pódiu. Je to kovbojka, kdo s koho,“ usmála se Horáčková. „Na téhle úrovni umí střílet všichni. Tam už je to fakt jenom hra, kdo je v ten moment silnější hlavou, kdo má fyzický fond, jak to komu sedne.“
Systém takzvané střídavé střelby klade velké nároky na psychiku závodníků. Střílí se do 70 metrů vzdáleného terče a desítka má v průměru jen 12,2 centimetru. Horáčková v rozhodujících zápasech ani jednou netrefila hůř než za devítku. Závod ovládla hlavou. K tomu jí pomohla spolupráce s Helenou Sovákovou, uznávanou armádní psycholožkou, která absolvovala mise v Iráku a Afghánistánu.
„Potřebovalo to dozrát. S Helenou Sovákovou jsem začala spolupracovat před olympiádou. Teď jsme se moc neslyšely, ale všechno, co mně říkala, jsem si zapisovala,“ líčila Horáčková. „Mám kolem sebe silné lidi, ségru, kamarády, tátu. Říkají, že na to mám, jen si to musím sama sobě dovolit. Tak jsem si to konečně dovolila…“
Horáčková už před dvěma lety závodila na Hrách v Tokiu, na olympiádě byla přitom první českou lukostřelkyní od startu své maminky Barbory. Letos se jí v sezoně dařilo, na mistrovství kvalifikaci pak předvedla dominantní výkon.
„Hlavně si to všecko během let srovnala v hlavě. Věřila si, že střílet umí, že to zvládá,“ hodnotil její tatínek a trenér Zdeněk Horáček, zároveň předseda lukostřeleckého svazu. „V těch okamžicích na pódiu rozhoduje psychika, hlava. Když to zvládne, tak tělo to umí. Maruška má natrénováno desítky tisíc výstřelů ročně, má naposilováno, natrénováno. Pak už je to o mentální fázi. Zvládli jsme to oba. Já jsem byl i relativně klidný člověk, což nebývá tak často…“
Před dvěma lety při olympijském kvalifikačním turnaji se Horáček radoval z postupu své dcery do Tokia už cestou domů na letiště. Teď v Berlíně ale jako trenér stál přímo za ní. A po rozhodující zlaté ráně si tak vychutnal vítězné objetí.
„Člověk má tu dvojroli, trenéra a táty. Převládala ta role toho táty,“ usmíval se. „S Maruškou pracujeme od jejích čtrnácti let, sjezdili jsme toho spolu hodně. K takovému úspěchu vede cesta přes prohry, kterých taky nebylo úplně málo. V tom okamžiku jsem si uvědomil, že poctivá práce, co tomu Maruška dává, její srdíčko a bojovnost přináší úspěch. Dokáže to každý, kdo na sobě dokáže pracovat a bude si důvěřovat.“
Česká lukostřelba prožila několik báječných dní. Před dvěma týdny na světovém šampionátu v paralukostřelbě získali David Drahonínský, Karel Davídek a Tereza Brandtlová tři medaile. Horáček doufá, že popularita sportu v Česku poroste.
„Pro českou lukostřelbu je to dobrý signál, dá se tady dělat na vysoké úrovni. Výhodou je, že ji může dělat každý, kdo má chuť. Ne všichni můžeme dělat fotbal, hokej, basketbal. Co si tady nadřete, nastřílíte, to je vaše,“ řekl Horáček.
Vzhledem k olympiádě je to velká věc |
|
Na Evropských hrách v Polsku jí postup do bojů o medaile unikl o jediný šíp, ale na mistrovství světa v Berlíně si lukostřelkyně Marie Horáčková spravila chuť. „Medaili z mistrovství světa jsem chtěla vždycky,“ prohlásila po zlatém závodě. |
|
Motivoval vás závod na Evropských hrách, kde jste skončila pátá? Nejste z vašeho úspěchu trochu vedle? Jaký byl poslední šíp, před kterým jste věděla, že vám osmička stačí na zlato? Řekla jste si něco s Mexičankou Alejandrou Valenciaovou, kterou jste porazila ve finále? Jak vás titul mistryně světa naladí na olympiádu v Paříži, kam jste pro Česko zároveň zajistila účastnické místo? Jste připravená, že za rok můžete být jednou z tváří českého týmu na OH? |
