Z ulice se dostala na olympiádu, teď Joglovou čeká další meta: triatlon
Má za sebou pozoruhodný sportovní příběh. Z amatérky, která si běhala jen tak pro radost, se stala přední českou maratonkyní a olympioničkou. V plnění životních snů ale rozhodně hodlá pokračovat. V budoucnu by se Marcela Joglová ráda vyzkoušela i legendárního Ironmana.
V Karlových Varech se v neděli chystá triatlonový Světový pohár. V sobotu odpoledne se jako doprovodný program poběží amatérský závod Age Groups, který si vyzkouší i Marcela Joglová. Ačkoliv se věnuje primárně maratonu, triatlon jí není rozhodně cizí. Právě díky se před lety dostala právě k běhání. Karlovy Vary pro ni budou jen „rozcvičkou.“ V budoucnu se nebrání ani výzvě vyzkoušet si legendárního havajského Ironmana.
Mohla byste povyprávět, jak to tenkrát bylo?
„Začala jsem číst knížky od Chrissie Wellingtonové, což je velmi úspěšná triatlonistka, která pokořila mnoho Ironmanů. Její příběh mě hrozně namotivoval, a tak jsem si řekla, že do toho půjdu taky. Napadlo mě, že celého Ironmana asi nezvládnu a proto jsem se rozhodla, že začnu trénovat na polovičního. V té době se zrovna běžel pražský maraton, tak jsem si řekla, že ho zkusím, abych věděla, jak jsem na tom po běžecké stránce. I díky tomu, že tam tehdy ještě nebyla taková konkurence, se mi povedl zaběhnout celkem slušný čas. Dorazila jsem do cíle jako druhá nebo třetí a k tomu jsem ten den měla narozeniny. Úžasný zážitek. Jelikož jsem se umístila na stupních vítězů, začaly mi pak chodit nabídky od nejrůznějších koučů, jestli bych nechtěla zkusit trénovat pod jejich vedením. Z tohoto důvodu jsem se z triatlonu přeorientovala na běh.“
Jak jste na tom se zbylými dvěma disciplínami – s kolem a plaváním?
„Mně se na triatlonu strašně líbí, že to není jen o jedné disciplíně. Pocházím z vesnice, takže jsem odmala pořád blbla někde ve vodě a na kole. Nikdy jsem to ale nedělala na profi úrovni. Z toho důvodu si myslím, že bude asi moji největší slabostí plavání. Je to hodně o citu pro vodu, který mi jako člověku, který závodně nikdy neplaval, trochu chybí. Druhý problém je technika. Když mě někdo vidí, nevypadá to špatně, ale pod vodou, kde hraje technika snad ještě větší roli, už je to o poznání horší. A zatřetí je důležité mít něco naplaváno a vybudovat si plaveckou sílu. Jenže u mě šla obzvlášť v poslední době voda hodně do ústraní.“
A co kolo?
„Kolo jsem naopak v přípravě vždycky dost využívala, takže tam strach nemám. Loni v září, když jsem podstoupila operaci kotníku, byla cyklistika asi moje oblíbenější aktivita. Budujete tak vytrvalost, ale současně nezatěžujete nohu tak, jako při běhání. Cíleně jsem ale na nějaký cyklistický závod nikdy netrénovala.“
Co je podle vás na triatlonu nejtěžší?
„Já bych řekla, že časová dotace, kterou musíte vložit do tréninku. Nechystáte se pouze na jednu disciplínu, ale hned na tři. Aby člověk měl něco naplaváno a byl vidět progres, musí chodit alespoň pětkrát týdně do vody. Na kole si zase musíte vyzkoušet, jestli ujedete dlouhé vzdálenosti, které vám seberou spoustu času. Navíc je potom potřeba i daleko delší regenerace. Na druhou stranu tyto tři disciplíny se podle mě krásně doplňují. Kolo i plavání je skvělá kompenzace k běhu. Je to jiný pohyb a zapojujete jiné svalové skupiny.“
Děláte těchto sportů ještě nějaké jiné aktivity?
„Teď jsem vyzkoušela lozit na stěně, což bylo super. V zimě mi zase připadne fajn otužování. Úplně nejraději mám ale jógu, kterou beru už jako součást mého života. Není to jen pohybová aktivita. Trénuju při ní i práci s hlavou, soustředění, dechová cvičení. Je to opravdu hodně komplexní a doporučuju to každému sportovci.“
Stále je vaším snem zkusit si jednou Ironmana?
„Samozřejmě to mám pořád někde v hlavě. Jenže takto extrémní triatlon nezvládnete bez přípravy. Pokud se ale budu naplno věnovat běhání, což je aktuálně stále můj cíl, těžko to skloubím s přípravou na Ironmana. Navíc jsem loni v září prodělala zranění kotníku, takže mě brzdí i zdravotní stránka. Jsem tedy raději opatrná s nějakými velkými výroky. Když už, dokážu si představit, že bych si v budoucnu zaběhla půlku.“
Budete mít v Karlových Varech nějakou podporu?
„Hrozně se na to už těším, protože tam očekávám známé tváře. Bude tam přítel a kamarádka s rodinou. Z české reprezentace se znám třeba s Terkou Zimovjanovou, která bude v neděli startovat mezi profíky. Určitě ale budu znát i lidi na trati. Už mi psala spousta lidí, že tam budou závodit a, že se ve Varech nejspíš potkáme.“
