Už delší dobu je považována za jeden z největších talentů českého badmintonu. Kvůli vleklým sporům se svazem však Barbora Bursová udělala v létě razantní krok. Přesun do centra v Norimberku. Teď je čerstvou šampionkou do 17 let, u jména jí už však svítí německá vlajka. Proč přichází český sport o vycházející hvězdu?
Lásku k rychlosti zřejmě zdědila po otci, úspěšném motocyklovém závodníkovi, který si mimojiné jako první Čech vyzkoušel na oficiálních testech motorku královské třídy MotoGP. Barbora Bursová se věnuje nejrychlejšímu sportu na světě – badmintonu.
Pokud v tomto vysoce konkurenčním prostředí prorazí i v dospělé kategorii, bude sbírat úspěchy již pod německou vlajkou. „Cesta tady v Česku nikam nevedla, pokusili jsme se najít jinou,“ líčil Michal Bursa, jak tuzemský systém dohnal šestnáctiletou hráčku k transferu do cizí země.
Bolestivý řez a přesun z Prahy do Německa podnikl otec s dcerou v červnu, po čase zjišťují, že opustit Česko byla z pohledu sportovního růstu nejlepší varianta.
„Musel jsem změnit systém práce, od pondělí do pátku jsme v Norimberku,“ popisoval Bursa, který na dceru v novém působišti zatím dohlíží.
„Pronajali jsme si byt hned vedle haly, vše je v naší režii. Nejdůležitější ale je, že v Německu mají o Báru zájem a váží si jí, což je oboustranné. V Česku nemá ani kde trénovat,“ upozornil Bursa.
Jeho dcera prošla sportovním centrem v Praze, přestalo fungovat, později kempem v Plzni, kde se ovšem trápila po všech stránkách.
„Ve sportovním areálu byl jen hotel, hospoda a vedle fotbalové hřiště. Byly jsme tam dvě, a když spoluhráčka odjela na tři týdny na turnaj, zůstala jsem tam sama. Neměla jsem tam jiné hráče na sparing, celkově to na mě začalo působit velmi depresivně,“ krčila rameny Bursová.
Volba tak padla na nedávno otevřené norimberské Victor Badminton Center, kde trénují naturalizovaní němečtí hráči z celého světa.
„Je tam daleko víc lidí: Číňanka, Indka, Thajka, Malajec, Rumunka nebo dva Rusové. Jsou mladší, stejně staří i starší než já. Potkávají se tam různé styly hry, můžu se zlepšovat,“ pochvalovala si šestnáctiletá hráčka.
Na změnu prostředí si okamžitě přivykla. „Od prvního tréninku mě přijali. Byla jsem tam nová, ale přitom jsem se cítila, jako bych tam trénovala roky. Se všemi jsem si sedla,“ oddechla si.
Přístup k badmintonu jí vyrazil dech. „Nasazení v tréninku tam je zcela jiné. Máme trenéra v posilovně, na atletiku a dva až tři na badminton. Tréninky jsou kreativní, je to něco jiného než v Česku. Vlastně jsem tam ještě nezažila dva tréninky, které by byly úplně stejné.“
Pokrok každým dnem
První velkou akcí za dobu působení v Německu bylo mistrovství Evropy do 17 let. V osmifinále chyběla Bursové jen trocha štěstí a dva vyhrané míče k tomu, aby se probojovala do medailové hry.
„Říkala jsem, že kdyby byla Evropa o dva týdny později, medaili bych měla. Každým dnem jsem cítila pokrok, hlavně v pohybu na kurtu a v dynamice,“ ocenila kvalitní fyzickou přípravu.
Mezinárodní sestava hráčů funguje i po lidské stránce. „Když to srovnám s Českem, tady když někdo prohraje, je naštvaný a s tím druhým se ani nebaví. V Německu si po každém zápase sedneme mimo kurt a řekneme si, co ten druhý hrál dobře a naopak špatně. Dáváme si vzájemně feedback,“ upozornila Bursová.
Výkonnostní progres pak potvrdila jednoznačným triumfem na českém mistrovství do 17 let. Jelikož zatím neodehrála německý šampionát, mohla nastoupit ještě jednou „doma“.
„Cítím, že jsem udělala velký pokrok ve hře, jsem sebevědomější a přesvědčená, že můžu podat dobrý výkon a mám velkou šanci vyhrát,“ chválila si Bursová.
Na olympiádě za Česko
Další úspěchy už bude sbírat zřejmě jen za Německo. Výjimkou bude mistrovství dospělých, kde mohou startovat jen badmintonisté s německým občanstvím. Bursová je stále Češka, za svou rodnou zemi by případně mohla startovat na olympijských hrách.
„Tak snad by mě pustili, kdybych se nominovala,“ trpce se pousmála. Narážela tak na spor s českým svazem, kdy nebyla kvůli neplnění reprezentačních povinností zařazena do týmových soutěží na evropském šampionátu.
Z pohledu otce badmintonistky hrál hlavní roli střet zájmů, jelikož reprezentační kouč Michal Turoň upřednostnil vlastní dceru na úkor Barbory na základě vykonstruovaného příběhu.
Nominační kauza prakticky stála za zrodem nové etapy v kariéře mladé hráčky. Že situace v českém badmintonu není zrovna růžová, potvrzuje, že mimo systém českého svazu trénují i další mladé naděje Lucie Krulová a Petra Maixnerová.
Na svazu asi zaspali
„Svaz neprocitne. Navíc by problémy s nominací mohly přetrvávat i v dalších letech, jelikož Turoň bude nejspíše pokračovat tak, jak bude jeho dcera postupovat věkovými kategoriemi. Trápit se tady, navíc když nemůžete ani pořádně trénovat? Svaz nám nedokázal ani zajistit letenky na mistrovství Evropy ve Vilniusu, byť pro Báru byly potvrzené svazem. Musel jsem je kupovat sám pro nás dva, zbytek reprezentace tam jel autem... Svaz asi zaspal,“ kroutil hlavou Bursa, kterého neprofesionální vedení trápí.
„My jdeme po výsledku na mezinárodní scéně, chceme medaile. Věříme nastavené cestě,“ dodal.
Jeho dcera je ve světovém žebříčku mezi dospělými aktuálně na 359. místě, dosud však odehrála jen minimum turnajů. Přestup do Německa byl navíc ideálním „nakopávačem“.
V příštím roce plánuje jezdit na podniky dospělé kategorie a občas i turnaje do devatenácti let.
„Moje hlavní motto je, že chci být aspoň o minimum lepší, než jsem byla včera. Chci se posouvat každý den. V Norimberku jsem od začátku vnímala pokroky a hodně mě to hnalo. V Plzni jsem se necítila mentálně dobře, jezdila jsem na turnaje se slabším sebevědomím a přišlo mi, že hraji hůř a hůř, i když víte, že trénujete na maximum,“ ohlédla se Bursová. „Vždycky jsme si s tátou šli vlastní cestou. Ukázalo se, že všechno zlé bylo k něčemu dobré,“ dodala.
Předseda ČBaS: Jejich rozhodnutí plně respektujeme |
|
Hráčka Barbora Bursová měla jako členka reprezentace kategorie U17 nastavené stejné podmínky pro přípravu a turnaje jako všichni ostatní reprezentanti této věkové kategorie, kteří se připravují ve Sportovních centrech ČBaS v Praze, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Reprezentační tým této věkové kategorie navíc získal na srpnovém Mistrovství Evropy ve Vilniusu bronzové medaile. Hráčka ze své vlastní iniciativy odešla ze Sportovního centra mládeže v Praze, kde tehdy trénoval současný reprezentační trenér a dvojnásobný trenér roku pan Oscar Martinez, do Plzně, k osobnímu trenérovi, kde následně také ukončila působení. Hráčka měla vždy dveře otevřené pro přípravu v jakémkoli tréninkovém centru ČBaS a jen ze svobodného rozhodnutí hráčky, respektive otce výše jmenované hráčky, vždy volila cestu mimo svazové struktury. Rozhodnutí hráčky Barbory Bursové odejít trénovat do Norimberku a reprezentovat Německý badmintonový svaz, bylo jejich rozhodnutím, které Český badmintonový svaz plně respektuje. Hráčce bych rád popřál hodně sportovních úspěchů v další badmintonové kariéře. Petr Martinec |
