Sportovní svět zasáhla zpráva o náhlé smrti teprve osmatřicetiletého bývalého žokeje Tomáše Hurta. Tentokrát ale nejde o důsledek dostihového zranění. „To nemá s koňmi nic společného. Marodil s játry, spadl ze schodů, když vycházel z paneláku,“ vysvětluje dostihový trenér Josef Váňa skon svého pracovního jezdce, který byl druhý ve Velké pardubické 2007. Nehoda se stala v Chyši, kde Váňa bydlí.
Co se stalo?
„On měl na prvního máje narozeniny. Chtěl jít do stáje za holkama, nesl jim tam dort. Udělalo se mu špatně, spadl ze schodů, když vycházel z paneláku. Divné bylo, že když padal, nebyl žádný obranný reflex, nenatáhnul ani ruce. Byl na pitvě, tak se to snad vysvětlí. Ale určitě nezemřel na pád z koně. Tragédie to je, ale s tímhle to nemá nic společného. Ať neplašíme celou republiku.“
Odkud máte informace?
„Já jsem u toho skoro byl. Přišel jsem tam chviličku potom. Šel jsem za doktory, že je to můj zaměstnanec. Oni mi řekli, že to balí. Jeho přítelkyně to viděla naproti od Vietnamce. Viděli to i nějací sousedé.“
Nemohl Hurt doplatit na důsledky nedávného pádu z tréninku?
„Spadl z koně, když skákali na dráze s mým Pepčou a Bartošem, měl zlomeninu žeber, ale starou. Je to minimálně čtrnáct dnů. To nemá s koňmi nic společného.“
Co mohlo jeho smrt způsobit?
„Měl problém ve vnitřku, marodil s játry. My jsme to nevěděli. Přišel k nám dvacátého března a podepsal papír, že je zdravý. V koronavirové situaci nebyly vstupní prohlídky. Nechal se zaměstnat, nemohli jsme to tušit. Jeho pracovní výkony nasvědčovaly všemu zlému, nebyl schopný nic dělat.“
