Top 3 pro mě není úspěch, chci vyhrát, hlásí Seron před čtvrtfinále CZC.cz iSport Ligy
Patří mezi jedny z hlavních favoritů a svou roli zatím potvrzuje. Dominik „Seron“ Čermák prošel bez ztráty bodu skupinovou fází CZC.cz iSport Ligy a do play off má jediný cíl - zvítězit. První překážkou bude pro reprezentanta Sampi Tomáš „Doli2000“ Doležal. „Je velmi dobrý, takže to nebude jednoduché," je si Seron vědom síly svého soupeře.
Jak jsi zatím spokojený ve FIFA 22?
„Začalo to celkem dobře, po tom nevydařeném půl roku na konci FIFA 21 jsem se chytil. Na Alienwaru se mi dařilo a vyhrál jsem MSR, což mi taky hodně pomohlo. V Rivals jsem se skoro pořád držel v první dvoustovce. Takže si myslím, že start byl dobrej a doufám, že to takhle vydrží i nadále.“
Současně hraješ i několik lig, tam jsi s výkony spokojený?
„Ve slovenské Pro League zatím vedu, v pondělí hraju čtvrtfinále COOL Ligy, takže tam můžu být spokojený. Doufám, že na to navážu i v iSport Lize.“
Podařilo se ti zároveň postoupit do EA kvalifikace?
„Původně mi to uteklo o nějakých dvacet míst. Když jsem měl 2215 skill rating, tak jsem se bál hrát a říkal si, že to radši nechám a snad to bude stačit. Mohl jsem dostat třeba disconnect a musel bych to odehrávat znovu. Nakonec ale EA rozšířili počet postupujících a mezi nimi jsem i já.“
V CZC.cz iSport Lize jsi postoupil z prvního místa ve skupině přímo do čtvrtfinále, kde se utkáš s Dolim. Jsi s ním spokojený jako s dalším soupeřem? Hráli jste proti sobě v nedávné době?
„Doliho hru jsem pozoroval a je velmi dobrý, takže to nebude jednoduché. V podstatě nikdy jsem s ním ještě nehrál, jen ve FIFA 19, ale to bylo už hodně dávno.“
Jaký je tvůj cíl v CZC.cz iSport Lize?
„Za dva tři roky, co hraju FIFU, tak se mi na iSport turnajích tolik nedaří. Jednou jsem skončil top 3, ale to neberu jako úspěch. Každej chce vyhrát, a doufám, že se mi to podaří. Je to jeden z největších turnajů u nás.“
U tebe jsou během hraní FIFA hodně vidět emoce. Pracuješ s nimi? Přijde ti, že ti emoce pomáhají, nebo ti naopak škodí?
„Vím, že jsem emotivní hráč. A jejich vliv se liší. Někdy je to dobře, někdy ne.
Například když jsem se rozbrečel po prohraným zápase s Lakym, tak jsem za to spíš schytal hate. Ale hráči z FIFY, se kterými se bavím dlouho, nebo i další lidi mi pak psali, že se nemám za co stydět. Ty emoce k tomu patří. Přijde mi to normální.“
A naopak vztek vnímáš jak?
„Co se týče těch nervů, tak mi to spíš škodí. Snažím se s tím pracovat, často to u sebe poznám už na začátku zápasu, jak se cítím a jak budu prožívat ten zápas. Každej si třeba bouchne, ale musíš znát tu hranici.“
Když se během zápasů vztekáš, je to spíš mířeno na hru, nebo jsi naštvaný sám na sebe?
„Stane se, že nedávám na tu hru, ale moji kamarádi ví, že často nadávám na sebe a jsem na sebe hodně přísnej. Často si sám říkám, jestli to není až moc. Třeba když vyhraju zápas, během kterého udělám nějakou hloupou chybu, třeba pokazím přihrávku, ze které dostanu gól, tak i když vyhraju, tak spíš přemýšlím nad tou chybou než nad vítězstvím. Nebo když prohraju dva zápasy v Division Rivals za sebou, které se teď musí hodně hrát, tak jsem na sebe hrozně přísnej.“
Dáváš si po takových nepovedených zápasech pauzu, nebo jedeš dál i přes sérii proher?
„Já to mám nastavený tak, že když prohraju pár zápasů po sobě, tak to musím dát tam, jak jsem k tomu přišel. Často mi to pomůže.“
