Jendrišák po facce v semifinále MS: Na slzy bude čas po turnaji
Porážka 2:7 s Finskem a hotovo. Sen se rozplynul, čeští florbalisté budou na domácím MS hrát zase jen o bronz. Gól kapitána Matěje Jendrišáka ve třetí třetině zažehl českou naději, kterou ale Finové brzy udusili. „Škoda, věřil jsem až do konce. Teď musíme zapomenout a zvládnout zápas o bronz,“ burcoval Jendrišák.
Napadlo by vás, že prohrajete tak výrazně? Co nefungovalo nejvíc?
„Říkali jsme si, že cesta k úspěchu povede přes ubránění první finské lajny a chtěli jsme se pokusit dávat góly přes druhou a třetí. Bohužel to tak nebylo. Největší problém byl v zakončení a tlaku do brány.“
Měli jste být přímočařejší?
„Přesně tak. Přímočarost rozhoduje moderní florbal. Když uděláme chyby v obraně a necháme Finy dostat se k jednoduché střele, jsou to góly navíc, které my nedáme. Proti Finsku je těžké prosadit se do nějakého klidného zakončení.“
Věřil jste po svém gólu na 1:3, že byste ještě mohli zápas zlomit?
„Já věřil až do konce, do nějakého šestého sedmého gólu. Gól na 1:3 nám dodal energii a chytili se i fanoušci. Jenže pak jsme udělali chyby, kterých se prostě nesmíme dopouštět. Dostali jsme dva rychlé góly a byl konec.“
Mrzí vás kromě debaklu i výkon, kterému často chyběla kuráž a kreativita?
„Určitě jsme mohli zahrát líp. Před zápasem i během něj jsme si říkali spoustu věcí, ale nedokázali jsme je do hry přidat. Každého to bude mrzet a trápit, ale nejdůležitější je na tenhle zápas zapomenout. Nesmíme se v tom babrat, na slzy bude čas po turnaji.“
Je z pohledu psychiky před partií o bronz lepší, že jste prohráli o pět gólů než o jeden jako předloni v Rize?
„Pro nás možná ano, na druhou stranu porážka o gól by byla lepší pro fanoušky. Když se na domácí mistrovství světa chystáte dva roky a věříte, že se vám může splnit sen, tak ta porážka s každým zamává.“
Posiluje vás úspěšná série proti Švýcarsku? Třikrát za sebou jste ho porazili.
„Snad to můžeme brát jako výhodu. Jenže Švýcaři jsou tak sebevědomí, že je to může nakopnout. Doufám, že do toho půjdeme se stejnou vervou jako ve skupině, a navíc se už nemáme na co šetřit.“
