PŘÍMO ZE SINGAPURU | S tatínkem už si koupili letenku, že se poletí do Singapuru na MS florbalistek podívat a zafandit. Plán se zbortil. Místo v hledišti je na hřišti! Pohádkový příběh 16leté útočnice Karolíny Klubalové pokračuje. Hned ve svém druhém utkání skórovala, navíc proti Švédkám, a v hledišti u toho byli i oba rodiče. Dojatí. „Museli jsme to obrečet,“ říkala maminka Radka, oblečená v reprezentačním tričku, přes krk šálu. Právě dcera jí letenku mohla věnovat...
Život píše krásné sportovní příběhy. Tohle je jeden z nich.
Server iSport.cz už během dne popsal story okolo 16leté talentované útočnice z Liberce, která nikdy s áčkovou reprezentací neabsolvovala žádný tréninkový kemp. Natož zápas.
Připojila se až před seniorským šampionátem. Proti Polkám naskočila od třetí třetiny, proti Švédkám už od začátku. V první lajně. A hned si připsala premiérovou trefu. Už když přišla na střídačku, spoluhráčky ji objímaly, s trenérem si plácnuli.
„A my jsme tady u toho s manželem měli slzy. Něco neuvěřitelného,“ povídala maminka Radka a vedle sedící Vít Klubal souhlasně pokýval hlavou. „Opravdu hrozný štěstí, pecka,“ přidal se.
Hraje se v exotickém Singapuru, což rodinný rozpočet jistě pocítil. „Proč jsme tady přímo na místě? Je to přece naše dcera, ne?“ spontánně reagoval hrdý táta. „Komu se poštěstí, že si zahraje v šestnácti na mistrovství? Tohle je za všechny peníze.“
Spolu s dalšími rodinnými příslušníky neúnavně povzbuzovali celý zápas.
Kolem dcery byl i po utkání pěkný kolotoč. Několik rozhovorů, dokonce také pro zahraniční média. „Cože? Další, jo?“ vyvalila oči, když ji mediální manažer reprezentace Jakub Borovský instruoval, kam se má ještě dostavit.
„Je to pěkný blázinec, připadám si jako ve snu,“ dodala sama hráčka, která si už s předstihem pořídila s tatínkem letenky do Singapuru. Florbal má v srdci, takže u toho moc chtěla být.
Ušetřila... Stala se součástí výpravy. A ne ledajakou! „Je na ni vidět zdravé sebevědomí, nemá žádný přehnaný respekt. Je to dravé mladí a budoucnost českého florbalu, která je zářivá. Za pár let to tady Karolína společně s Aničkou Brucháčkovou ovládnou,“ připomněla elitní gólmanka Jana Christianová další mladou krev.
Florbal ji uchvátil od mládí. „Museli jsme jí neustále kupovat florbalové míčky. Už jsem myslela, že jí někdy koupíme panenku, ale ne, pořád chtěla míčky,“ usmívá se maminka, která nakonec letěla místo dcery.
I přesto, že daleké cesty nemiluje. Ale tohle si nemohla ujít. Dobře udělala.
Její dcera přitom v mládí zkoušela i fotbal a hokej. Ale florbal vyhrál. „Byla to její volba. Prostě odmala má v hlavě florbalový míček,“ směje se táta.
Dcera je pochopitelně nadšená, že v hledišti má podporu. „Neskutečně si toho vážím,“ říká. „Moc to pro mě znamená.“
„Ale vidět nás moc nechce. Znáte to, je to puberťačka, takže nechce, abychom jí udělali ostudu,“ pousměje se pan Vít.
Reprezentace to sice proti Švédsku nedotáhla k úspěšnému konci, ale rýsuje se jeden lákavý scénář. Vrátit severskému rivalovi porážku v příštím vzájemném utkání. Což by znamenalo ve finále…
„To by byla paráda. Určitě to tak chceme!“ hlásí Klubalová, která brala s juniorskou reprezentací na minulém šampionátu historické stříbro. Byla kousíček od zlata, se Švédkami prohrály až na penalty.
Že by se její pohádkový příběh z první zkušenosti ze seniorské reprezentace tentokrát pozlatil?
To by v hledišti tekly další slzy rodičů…