Kapitán Fridrich: Hráli jsme do posledního dechu
Je to kapitán s velkým K. Milan Fridrich o víkendu zachránil Tatranu naději v Ostravě čtyřmi góly, v rozhodujícím pátém zápase vlil svým spoluhráčům novou krev do žil ve chvíli, kdy mohli padat do pesimistické letargie. Dal gól a nepřestával spoluhráče udržovat v naději. Střešovice nakonec předvedly neuvěřitelný obrat a mohly slavit čtrnáctý titul v historii.
Ve finále jste zvládli už nejrůznější obraty, přesto věřil jste i za stavu 3:8 devět minut před koncem?
„Ano věřili jsme. V této sérii se nám povedlo podobný stav zhatit třikrát, a protože jsme měli hodně šancí, tak jsme věřili i tentokrát, že tam něco spadne. Věděli jsme, že jak dáme na rozdíl dvou gólů, tak strašně znervózní a dostanou se pod větší tlak. Pak už to bylo jen to tam protlačit. Nedávali jsme hezké góly, ale museli jsme to dotlačit silou vůle.“
A také díky přesilovkám a power play...
„Přesilovky nám pomohly, i když jsme je nehráli moc dobře. Naštěstí jsme se ale nezbláznili. Chvíli jsme hráli v pěti a zbytečně brzy to neotevřeli. Ostrava přestala být aktivní, a i když mohla během naší power play dát gól do prázdné brány, nedala ho.“
Ostrava ovšem takto ztratila už třetí nadějně rozjetý zápas. Rozhodly zkušenosti?
„Rozhodly a možná se ukázala důležitá psychika. Oni vždycky vedli a museli najednou bránit, čímž se stávali pasivnější. My se naopak dostávali do tlaku, oni věděli, že to umíme otočit a to nám hrálo do karet.“
Pro vás snad nebylo těžké prohrávat a dotahovat?
„My jsme se po víkendu v Ostravě naladili na společnou notu, že žádný gól ani výrok rozhodčího nás nemůže rozhodit. Říkali jsme si, že furt jedeme ve stejném rytmu a to nám pomohlo. Nenechali jsme se rozptýlit a pořád jsme hráli neukvapeně stejnou hru. Bylo to těžké, občas přišla zbrklost, ale v důležité chvíli jsme zachovali klid a to rozhodlo.“
Bylo pro vás složité koordinovat i za nepříznivého stavu mladší spoluhráče? „Myslím, že jo, ale ti kluci tomu věřili a nechali tam všechno. Nahecovali se o víkendu a teď ty dva dny byli v tranzu. Věděli, že to prostě dokážou a bylo dobře, že to přenášeli dál.“
Zažil jste už někdy takový obrat?
„Podobné obraty jsme určitě zažili, i když ne asi takhle velký a v takhle důležitém zápase. Jsem rád, že se to povedlo. Potřebovali jsme dávku štěstí, hrálo se do posledního dechu a to jsme prokázali.“
V práci máte domluvené volno?
„Nemám, to nehrozí. Já jsem ale tak hotovej, že si dám tak maximálně jedno, dvě piva a pak mě manželka odveze domů. Oslavy jsme sice neplánovali, ale teď nebude problém je dodatečně zařídit.“
