Na půl plynu u mě neexistuje, říká Cepek. Táhne český florbal vzhůru
Zlomili letité předsudky. Že jsou pro ně mistři světa ze Švédska nepřemožitelní? Bývávalo. Že není v jejich silách vyhrát turnaj EFT? Bývávalo! „Dokázali jsme si, že se tvrdá dřina vyplácí,“ říká kouč českých florbalistů Radim Cepek poté, co jeho tým ovládl o víkendu turnaj v České Lípě. Před šestnácti měsíci převzal nároďák po blamáži na MS (7. místo). Teď pod ním Češi získávají respekt.
Potvrdil vám historický triumf v České Lípě, že vámi nastolený dril vede k úspěchům?
„Ano, je to výzva do další tvrdé práce, ale i důkaz, že se to vyplácí a že to asi děláme dobře. Musím to hodnotit pozitivně, je to historický úspěch. Navíc si ho kluci zasloužili, hráli na maximum a já jim mohu jen poděkovat. Nebylo to o štěstí nebo náhodě, všechny tři utkání jsme hráli atraktivně.“
Co vám ovšem ukázala premiérová výhra nad Švédy? Že se třeba dají porážet i v budoucnu?
„To si určitě neříkám, ani náhodou. Porazit Švédy je unikátní, o tom jsme vždy snili a teď se to bohudík povedlo. Zároveň bych to však nepřeceňoval. Český florbal to stoprocentně potřeboval, ale jsem nohama na zemi. Vím, že realita a to, že bychom se někam přiblížili, není vůbec taková. Stále je to o tvrdé práci, dřině i psychickém naladění hráčů.“
Cítíte, že přesto, že jste získali respekt, který se po nepovedeném MS 2012 trochu ztratil?
„Samozřejmě. Nicméně pozor, říct si po vítězství v EFT, že už jsme zase tam, to si nemyslím. Byl to jen střípek a jeden krok, aby nás brali vážně. Na druhou stranu, všechny zápasy, které jsme třeba se Švýcary nebo Finy letos odehráli, jsme zahráli dobře a vyrovnaně. Vidím u nás progres.“
Sám jste i dříve zmínil, že od vás hráči při tréninku dostávají čočku. Co to ve vašem podání znamená?
„Nevymysleli jsme nic geniálního, ale chceme po nich, aby tvrdě trénovali. Po tom jdu tvrdě, neboť pilujeme věci, abychom hráli vyrovnaná utkání se špičkou. Tréninky jsou v jiném tempu, než jsou zvyklí a kluci říkají, že to mají větší tempo než extraligové zápasy. Je tam dril a sáhnou si na dno.“
A jak na to reagují? Musel jste někdy na ně i zvýšit hlas?
„V tom jsem tvrdý. Nepřipouštím, aby hráč trénoval na půl plynu, to neexistuje. A zvednu hlas jak v tréninku, tak v zápase. Jsme stále amatérský sport, a když kluci přichází z oddílů, kde mají jinou pozici, tak mohou mít slabší přístup. To ale nestrpím. Od první do poslední minuty musí jezdit.“
Celý rozhovor s Radimem Cepkem čtěte v úterním deníku Sport
