Jak se slaví double? Stříhání trenéra, přeplněný bar i padesátník na soupisce
Ve florbalovém Superfinále podruhé v historii získali titul v obou kategoriích. Klub 1. SC Tempish Vítkovice slaví stejně jako v roce 2014 ženské i mužské zlato. Ostrava tím získala i pořadatelství Poháru mistrů, který se bude hrát v lednu 2020 poprvé v České republice. „Pěšky na Pohár mistrů, to je neskutečná paráda,“ radoval se vítkovický brankář Lukáš Souček. „Podle všeho se bude hrát v Porubě v hale Sareza, mám to pět minut od baráku. Krásná věc, už teď se těšíme.“
Reprezentační brankář Lukáš Souček pro iSport.cz popisuje, jak vypadají mistrovské oslavy. „Pořád se slaví, někteří ještě nebyli od neděle doma,“ usmívá se gólman, který s Vítkovicemi zažil všech šest dosavadních Superfinále. Třikrát v nich s týmem skončil druhý (2012, 2016, 2018), třikrát bral zlato (2013, 2014, 2019).
„Letos jsem byl asi nejvíc nervózní,“ přiznává dodatečně. „Možná i proto, že fakt není lehké pohár vyhrát. Když jsem ve Vítkovicích v roce 2011 začínal, měli jsme docela dominantní tým a Superfinále mi přišlo jako na denním pořádku. Vždycky jsme tam byli, dvakrát vyhráli. Teď pět let nic. O to je každá další šance cennější. Navíc když víte, že rozhodne jen jeden zápas a nemůžete si dovolit chybu.“
Mistrovské oslavy jsou stále v plném proudu. Začalo se v neděli centru a plynule se pokračovalo na Stodolní. „V Bastile to bylo dost nahuštěné, moc místa tam nebylo,“ usmívá se Souček. „Ale slaví se ve velkém - holky, my, vedení. Super. Z neděle na pondělí to bylo fakt dlouhé, v pondělí už jsem šel kolem půlnoci domů. Aby mi zbyla energie i dál, musím síly rozložit. Přece jenom, už mi není dvacet... Ale už ráno mi na telefonu blikaly zprávy, kde je společná snídaně a že se pak pokračuje dál.“
Poháry jsou podle Součka v pořádku, pečlivě si hlídá i medaili. „Poháry jsme měli v neděli večer v hospodě, ale pak už je radši někam schovali. A medaili si hlídám,“ usmívá se. Souček dodatečně přiznává, že až po Superfinále se dozvěděl, že měl nečekaného kolegu. Na vítkovické soupisce byl napsaný i Tomáš Veltšmíd. Dvaapadesátiletý vedoucí mužstva, táta reprezentanta Lukáše Veltšmída, byl v oficiálním zápisu o utkání napsaný jako třetí brankář.
„Abych řekl pravdu, vůbec nevím, jak to vzniklo,“ překvapilo Součka. „Dozvěděl jsem se to až po zápase. Tomáš se stará o tým, předpokládám, že ani nebyla varianta, že by chytal. Ani jsem se nestihl zeptat, ale odhaduji, že šlo o to, aby byl s námi na střídačce. Je tam omezený počet na realizační tým a na hráče. Tak ho napsali na soupisku jako brankáře. Tajné vítkovické eso na Superfinále to nebylo.“
Lehce dramatické prý podle Součka bylo i vyvrcholení sázky o trenérovy vlasy. Kapitán Tomáš Sladký už před Superfinále hlásil, že jestli Vítkovice vyhrají titul, půjde Pavel Brus dohola. „Dohola nakonec nešel, Tomáš mu ostříhal jen pár pramenů z toho jeho drdolu. Symbolicky. Víc se trenér nenechal. Přece jenom to byla dost jednostranná sázka, o které se dozvěděl až jako poslední.“
