Kafka: Rodák z Tokia oporou Česka

Brankář florbalové reprezentace, vyšetřovatel hospodářské kriminality a rodák z Tokia. To je zajímavý životopis Tomáše Kafky. Desetkrát slavil titul s Tatranem Střešovice, má stříbrnou medaili z mistrovství světa v roce 2004.
O dva roky později byl vyhlášen nejlepším brankářem světa. I kvůli pracovnímu vytížení pak vypadl z pozice české jedničky, stihl se ale připravit na svůj pátý start na mistrovství světa. Zajímavý muž s číslem 69 na dresu bojuje na domácím světovém šampionátu o medaili a další zápis do své mozaiky zajímavostí.
Gančar: Florbal je můj život >>>
Manažerovi poradenské firmy Ernst & Young vyšel jeho šéf vstříc, aby mohl v rámci možností přizpůsobit svůj pracovní program i florbalové přípravě. "V práci jsem si dohodl, že budu přednostně pracovat na projektech v Čechách a v Praze, ne v zahraničí. Občas jezdím jen na Slovensko," řekl Kafka novinářům.
Florbal? Ano, ale až po pracovní době >>>
Stejně jako spoluhráči z národního týmu obětoval přípravě téměř veškerý volný čas. "Mám šest týdnů dovolené, což je více než je běžné, ale téměř všechno volno padne na florbal," popisuje vytížení v roce, kdy se vrátil po dvouleté pauze do národního týmu. Se Střešovicemi hrál v říjnu i Evropský pohár či další turnaje včetně Czech Open.
Florbal: Populární i neznámý >>>
"Byl jsem jen týden s Johanem von der Pahlenem na Zemplínské Šíravě," vybavil si pobyt na Slovensku se švédským spoluhráčem z Tatranu, který bude podle sázky v případě zisku medaile českého týmu Kafkovi uklízet jeho byt. "V současné době by tam měl hodně práce," smál se.
Pomoc by přišla třicetiletému gólmanovi vhod, pracovní dny má časově hodně nabité. "Většinou přicházím do práce kolem deváté. Pak chodím rovnou na tréninky, které máme od sedmi nebo od osmi. Už nemám čas jít domů." Láska k florbalu u Kafky stále vítězí, má v plánu svou kariéru ještě na několik let natáhnout.
Stíhá i v roli skauta vyhledávat hráče pro Střešovice, ale jeho pracovní náplň v Ernst & Young se sportovní terminologií spíše blíží k trenérské roli. Předvídá záměry, taktiku a případné triky soupeře, pak určuje strategii a radí, jak pachatele porazit.
Co si lze pod povoláním forenzní vyšetřovatel představit? "Pro naše klienty děláme nejčastěji tři typy projektů. Prvním je prevence podvodů, kdy se společnost snaží udělat něco pro to, aby se nestala obětí podvodu, nebo aby se jí dařilo odhalit podvody včas.
Druhým je vysloveně vyšetřování, kdy klient odhalí nějakou zpronevěru - jeho zaměstnanec, nebo jeho dodavatel ho bere na hůl a my pomáháme najít fakta a důkazy pro případný soudní spor," líčí Kafka s tím, že buď má klient sám konkrétní podezření, nebo si je najme preventivně, zda k něčemu takovému nedochází.
Třetí kategorií jsou protikorupční audity. "Mateřská společnost, která je v zahraničí, prověřuje svou dceřinou společnost v Čechách, jestli například neuplácí úředníky nebo zaměstnance zákazníků. Hodně děláme pro farmaceutické společnosti," uvedl.
A samotná Kafkova pracovní náplň? "Jsem v manažerské pozici. U mě to obnáší, že se scházím s představiteli našich klientů a diskutuji s nimi o možnostech postupu, jak při prevenci podvodů, tak i o konkrétních krocích proti podezřelým.
My ale nejsme policie, nemůžeme používat jejich metody. Jedná se spíš o pohovory, při kterých chceme zjistit co nejvíc o podvodu," řekl Kafka. "Školím také manažerské pracovníky, jak mají rozpoznat podvody včas, jaké jsou jejich indikátory. Máme tým lidí, kteří dělají detailní práci, já je instruuji, kontroluji a dávám jim zpětnou vazbu."
Forenzní audit dělá tři roky. "Za tu dobu jsme usvědčili z podvodu kolem 50 lidí. Největší bylo asi jedno vyšetřování na Moravě. V tomto případě manažeři obírali zahraničního vlastníka po období asi 10 let v takovém rozsahu, že zpronevěřili asi 30 milionů ročně," líčí.
"Majitel jim důvěřoval a nechal český management bez větší kontroly. Přijel jednou za rok, oni ho vzali do vinného sklípku a on nikdy nepojal žádné podezření. Až po deseti letech se zjistilo, že něco nehraje. To vyšetřování probíhalo asi půl roku a skončilo to tím, že management vyhodil a zažaloval."
Za nebezpečné své zaměstnání nepovažuje, i když v podvodech jde o velké peníze. "Většina pachatelů nejsou organizované skupiny, ale lidi, kteří se dostanou na určitou pozici a zneužívají ji v rámci svých možností. Nejsou to mafie.
Ale vyšetřoval jsem třeba v Bulharsku a Rumunsku. Když jsem tam letěl, tak to už mě trošku mrazilo," přiznal rodák z Japonska, který ale zemi vycházející slunce poznal spíše nedávno až jako turista.
Zajímavé místo narození v jeho životopisu je prosté. "Rodiče tam pracovali čtyři roky na československém velvyslanectví. Já jsem se tam vyloupl uprostřed jejich pobytu a dva roky jsem se v Tokiu batolil," vysvětlil Kafka.
Dělá si legraci, že pokud by o něj nebyl zájem v Česku, stačí se zmínit manažerovi japonských florbalistů. "Ani nevím, jestli bych mohl dostat občanství. Byl jsem v Tokiu jednou, před šesti lety s tátou. Objížděli jsme místa, kde jsem byl jako malej na fotkách," dodal.